Vykopnout Lukoil jako jediná cesta, jak se zbavit Ruska, zní z Bulharska

8808
lukoil
Foto: Kapital Insights

Rusko pomalu ztrácí kontrolu nad ropným terminálem Rosenets nedaleko bulharského přístavu Burgasu. Tamní úřady se snaží získat teď už plnou kontrolu nad zařízením, které Rusové roky ovládají skrze společnost Lukoil.

Alespoň o tom píše v článku Bulgarian distrust of Russia simmers over a Black sea oil terminal americký list The New York Times [NYT]. Upozorňuje, že ropným terminálem, který se nachází na pobřeží Černého moře, protékala ruská ropa celých pětadvacet let.

„Kolik ropy do terminálu a přilehlé rafinerie vlastněné Ruskem vlastně přiteklo, věděli jen Rusové. Ovládali přístavní mola, zařízení, která měří množství ropy, i oplocené pozemky hlídané bezpečnostní službou,” uvádí americký list.

To se ale mění v posledních měsících, kdy pomalu upadá ruský vliv na chod ropného terminálu. Bulharsko nad ním opět přebírá kontrolu, a dokonce i předložilo plán na jeho převzetí z rukou jeho dosavadního vlastníka, společnosti Lukoil. Letos v lednu zastavilo i provoz ruských tankerů.

„Všem je jasné, že Lukoil je ovládaný Kremlem,“ říká bývalý bulharský premiér Nikolaj Denkov, jenž usiloval o zrušení vlivu Lukoilu na terminál a přilehlou rafinerii Neftohim.

„Musíme dosáhnout 100% nezávislosti na ruských energetických surovinách,“ dodal.

Ruský Lukoil v Bulharsku asi skončí. Vyženou ho sankce EU

A i když to jde pomalu, závislost Bulharska na Rusku postupně mizí. Tak například před válkou na Ukrajině Bulharsko odebíralo prakticky jenom ruský plyn, a teď nebere žádný. Země přestala obchodovat i s Rosatomem, ruskou jadernou společností, a obrátila se na americký Westinghouse. Ten jí dodává jaderné palivo a staví nové reaktory.

Postupná ztráta kontroly nad terminálem a rafinerií ilustruje nezamýšlený, ale Moskvou nevítaný, důsledek invaze na Ukrajinu. Moskva tak ztrácí kdysi přátelský bulharský terén.

Dlouhodobá společná historie – společné slovanské kořeny a ortodoxní církev – byly dlouho základem loajality Bulharska k Moskvě a toto pouto posléze zdědil i bývalý Sovětský svaz. Bývalá náklonnost však vzala za své. Když Rusko napadlo Ukrajinu, ovládaly bulharskou vládu prozápadní reformátoři, kteří se proti Moskvě ostře ohradili. Vyhostili 70 ruských diplomatů a uvěznili několik bulharských politiků za podezření ze špionáže ve prospěch Ruska. Tato vláda vedená Kirilem Petkovem o pár měsíců později sice padla, ale její následovníci zvolili ještě ostřejší přístup.

Zase tak jednoduché to ale není

Lukoil odmítá, že by se podílel na Putinově politice, a trvá na tom, že je soukromou společností se zaměřením pouze na byznys. Problém je v tom, že Lukoil v Bulharsku produkuje téměř všechen benzin a letecké palivo v rafinerii Neftohim. A provozuje v zemi 220 čerpacích stanic. Zároveň je významným přispěvatelem do bulharského státního rozpočtu a tvoří ne nevýznamnou část celé ekonomiky země. Hovoří se skoro o deseti procentech. Pohonnými palivy a ruskou ropou pak zásobuje i Ukrajinu. Jde tedy o výsadní firmu. To hlavní ale zůstává, Lukoil je ruský, jak upozorňuje bývalý bulharský velvyslanec v Rusku Iljan Vassilev.

„Když se zbavíme Lukoilu, ruská nadvláda nad Bulharskem pomine,“ říká.

Podobně to vidí Deljan Dobrev, předseda parlamentního výboru pro energetiku: „Vliv Lukoilu byl velký a velmi špatný. Udělali jsme vše, abychom mu ukázali, že ho v naší zemi nechceme.“ 

Proklamace politiků se ale rozcházejí s praktickými kroky. Když Evropská unie v červnu 2022 zakázala námořní dopravu ruské ropy, požádala bulharská vláda o výjimku. To proto, že ukončení dodávek by poškodilo největší bulharský průmyslový podnik, rafinerii vlastněnou Lukoilem, která „umí“ zpracovávat jen ruskou ropu. Což by podstatně zvýšilo cenu benzinu.

Rusko omezilo těžbu ropy. Nafta i benzin zdražují

Aby se tomu předešlo, Bulharsko si zajistilo výjimku ze zákazu do konce tohoto roku. A stalo se tak třeba významným zásobovatelem Ukrajiny v oblasti pohonných hmot. Za první důvod si bulharská vláda ale vysloužila tvrdou kritiku. Opoziční strany vládu obvinily z proruských postojů a požadují její konec. Ukázalo se totiž, že prostřednictvím Bulharska míří ruská ropa i do dalších evropských zemí.

„Celou dobu se vychloubají, že jsou v Bulharsku největší spojenci Západu, ale ruskou ropu stále kupují,“ uvedl Dobrev, jehož strana GERB se kdysi pyšnila dobrými vztahy s Ruskem a jeho energetickými firmami.

Předseda GERB, bývalý premiér Bojko Borisov, se v roce 2020 připojil k Putinovi na oslavě otevření tureckého ropovodu Turkstream, který umožnil Gazpromu obejít Ukrajinu a dodávat ropu přímo do Bulharska, Srbska, Maďarska a Bosny.

Co na to říká Lukoil a místní

Lukoil si stěžuje na neférové a politicky motivované praktiky proti jeho podnikání. V prosinci oznámil, že předefinuje svoji strategii v Bulharsku a že možná rafinerii prodá. Starosta Burgasu, Dimitar Nikolov, nad takovými zprávami jen smutně krčí rameny.

„Všechny rodiny v Burgasu mají příbuzného, jehož zaměstnání nějak s rafinérií souvisí,“ říká.

Podle něj narušení kdysi vřelých vztahů už nyní vede ke zhoršení celkové situace na černomořském pobřeží. Bývala to oblíbená destinace ruských turistů a příležitost pro realitní trh.

„Lukoil je zde největším zaměstnavatelem a závisí na něm 5 000 lidí z rafinerie, terminálu a dalších závislých činností,“ dodává s tím, že mu je jedno, zda Lukoil terminál a rafinerii prodá, nebo ne, pokud se zaměstnanost a platy ale nesníží.

Bulharsko kvůli inflaci opět odkládá vstup do eurozóny

„Teď ale Lukoil i financuje městský volejbalový klub, národního mistra a další veřejné projekty,” vysvětluje.

Většina z více než 100 ruských vedoucích zaměstnanců rafinerie se podle starosty Burgasu vrátila domů. Ta od ledna musí zpracovávat neruskou ropu, tím pádem prudce snížila produkci.

V Bulharsku stále vlaje ruská vlajka

Nad Ruským centrem, soukromou agenturou, jejíž hlavní činností byla administrativní a vízová pomoc ruským usedlíkům, stále vlaje ruská vlajka. S ohledem na Ukrajince a ostatní rusky mluvící klienty se od vazby na Rusko ale distancuje, a dokonce vystavilo plakát se slovy „Ne válce.“

Šéf centra, Plamen Dotor, uvedl, že Rusové jsou v Bulharsku stále vítaní „ale mají to tu vzhledem k okolnostem složité.“ A kvůli stornování jejich víz klesl i jejich příliv. Před válkou v Burgasu přistávala denně nejméně čtyři letadla z Moskvy.

Mnoho obyčejných Bulharů se k Rusům staví nepřátelsky, píše NYT. Podle výsledků posledního výzkumu veřejného mínění jich jen 20 procent stojí za Putinem, před invazí na Ukrajinu mu vyjadřovalo podporu 58 procent.

„Zkrotili jsme draka, ale ještě jsme ho nezabili,“ říká Martin Vladimirov, ředitel energetického a klimatického programu sofijského Centra pro studium demokracie.

Ruský Lukoil v EU dál kasíruje. Otázka ale zní, jak dlouho ještě

Získat kontrolu nad rafinerií Lukoilu je podle něj nutné nejen kvůli energetické bezpečnosti, ale i pro budoucí zdravý růst politického systému, který byl celá léta deformovaný „rakovinou ruských peněz.“

„Jedinou cestou, jak se zbavit Ruska, je vykopnout Lukoil,“ vyjasnil.

Když Lukoil v roce 1999 získal v privatizaci nad rafinerií kontrolu, stálo za tím podezření z korupce. Příchod bohaté ruské ropné společnosti „nevypadal jako špatný nápad,“ vzpomíná Dimitar Najdenov, prozápadní člen parlamentu z Burgasu.

„To bylo jiné Rusko, s nímž jsme tehdy jednali. Rusko se změnilo, a proto jsme museli zastavit společně s ropou i dovoz strachu a korupce,“ uzavírá.

Michal Achremenko

2 KOMENTÁŘE

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here