Ruský Lukoil v Bulharsku asi skončí. Vyženou ho sankce EU

1600
lukoil
Sídlo soukromé společnosti Lukoil v Moskvě. Jde o druhou největší ruskou firmu po Gazpromu. / Foto: Lukoil

Největší ruská soukromá ropná společnost Lukoil nejspíš skončí v Bulharsku. Hrozí jí, že Bulharsko přijde o výjimku ze sankcí EU na dovoz ruské ropy. Jde o paradox, protože k hlavním odběratelům ruské ropy z Bulharska patří Ukrajina.

Bulharská pobočka Lukoilu dlouhodobě dodává ropu rafinerii Neftochim v pobřežním městě Burgasu. Avšak již příští rok unijní sankce nejspíš ukončí Lukoilu její výjimečné a vysoce ziskové postavení. Tématu se v článku Russian oil titan Lukoil eyes the end of its reign in Bulgaria věnuje list Politico.

„Budoucnost rafinerie je už teď příběhem pádu,“ říká Viktor Katona, analytik trhu s ropou firmy Kpler.

Avšak rafinerie Neftochim, jejíž mocné věže jsou vidět z dálky deseti kilometrů, dodává na bulharský trh 80 procent nafty a benzinu. Na bulharském hrubém domácím produktu [HDP] se spolupráce s Lukoilem podílí deseti procenty.

„Rafinerie je velmi důležitým zaměstnavatelem a svým zaměstnancům vyplácí velmi slušnou mzdu,“ tvrdí starosta Burgasu Dimitar Nikolov.

Spolu s nedalekým ropným terminálem zaměstnává společnost zhruba pět tisíc lidí.

„Pro mne jako starostu je důležité, aby se rafinerie udržela v chodu, protože poskytuje městu ekonomickou jistotu,“ uvedl s tím, že její uzavření je nemyslitelné.

Na problémy se připravuje i bulharská vláda

Ruský Lukoil má v Bulharsku dlouhodobě dominantní postavení. Každý měsíc do něj z Ruska proudí tři miliony barelů ropy. Čímž se Bulharsko řadí ke čtvrtému největšímu odběrateli dnes levné ruské ropy, to po Indii, Číně a Turecku.

„Pokud bude provoz rafinerie ohrožený, je vláda připravena ji, pokud to bude nezbytné, převzít. Toto bychom uměli vyřešit,“ uvedl bulharský ministr obrany Todor Tagarev.

Do hry ale vstupuje domácí politika. Předseda parlamentního výboru pro energetiku Deljan Dobrev, který v posledním roce přednesl 18 návrhů, jak Lukoil v zemi omezit, říká: „V Bulharsku je lukoilská koalice, která se sešikuje ihned po každých parlamentních volbách.“

Na straně poslance jsou i nevládní organizace. Podle Martina Vladimirova z Centra pro demokratické studie je vliv ruské firmy na bulharskou politickou a hospodářskou elitu mimořádný.

„Lukoil přetransformoval svůj ekonomický vliv na politickou úroveň pomocí finančních médií a stran,“ říká.

I podle bývalého bulharského velvyslance v Rusku Iljana Vassileva je pozice ruského Lukoilu v zemi velice silná. Vysvětluje ji částečně i tím, že bulharský stát není schopný pro případ náhlého přerušení dodávek z Ruska vypracovat krizový plán. Plán, jak nahradit ruskou ropu a příjmy z ní.

„Lukoil spoléhá na podporu místních proruských medií, ale i na politiky, které ovlivňuje přes domácí zprostředkovatele,“ tvrdí Vassilev.

Loni v listopadu Lukoil navíc podepsal s vládou dohodu o přesunu svých účetních operací ze Švýcarska do Bulharska. A tak začne v balkánské zemi platit podstatně vyšší daně. Zatímco v roce 2021 šlo o daňový výnos 3,5 milionu leva [cca 43 mil. Kč], tak letos by to mělo být až 700 milionů leva [8,5 bil Kč].

Co říká Lukoil a dodávky ruské ropy na Ukrajinu

Sám Lukoil dlouhodobě prohlašuje, že jeho zájmem je obchod a nikoli politika jako taková. Avšak závislost Bulharska na jeho ropě se stala jednou z příčin, proč země lobovala za výjimku z unijních sankcí proti dovozu ruské ropy. Toto úsilí našlo podporu širokého politického spektra včetně reformního ministerského předsedy Kirila Petkova. Sofie ale uspěla jen částečně. Dostala od unie povolení pro dovoz ruské ropy po moři. Byl to úspěch, ale ne úplný. Některé jiné země totiž dál smějí odebírat ruskou ropu ropovody.

Hlavním vyjednávačem s Evropskou unií byl bulharský ministr financí Asen Vasilev, který vyjednával tvrdě. Evropské komisi hrozil vetovat balíček ropných sankcí, pokud by Sofie nedostala výjimku. Bulharský ministr financí ale popřel, že by byl „mužem“ Lukoilu.

Rakousko dál odebírá ruský plyn. A dál ho i odebírat chce

Naopak ministerstvo oznámilo, že klíčovým důvodem zajistit dodávky ruské ropy bylo to, že produkty z rafinerie Lukoilu se prodávají na Ukrajinu. A jak řekl premiér Petkov německému listu Die Welt, sesterskému listu Politico, pohonné hmoty vyrobené v Neftochimu pokrývají více než třetinu objemu ukrajinské spotřeby ropných produktů.

Politico: Obchodovat s nepřítelem je občas nutné

Zajímavé je v tomto ohledu vyjádření Lukoilu. Ten sdělil, že je „mezinárodní soukromě vlastněnou společností bez účasti státu“. Druhým dechem ale popřel, že by uzavřel „smlouvu na dodávku ropných produktů na Ukrajinu.“ Naopak firma zdůraznila, že má platné smlouvy s Bulharskem.

Ceny a peníze od Lukoilu

Podle zástupců Centra pro demokratické studie rafinerie Neftochim může zůstat v provozu i bez ruské ropy. Což se stane v případě, kdy Bulharsko přijde o výjimku udělenou EU. Bulharské ministerstvo financí pro její zachování ale argumentuje poklesem cen ropných produktů. Uvádí, že ty spadly o více než 20 procent okamžitě poté, kdy výjimka začala platit. Ne každý s tímto argumentem ale souhlasí. Například Vladimirov z Centra pro demokratické studie poukazuje na to, že ceny klesly i v jiných zemích.

„Neexistuje jediný důvod, aby Bulharsko takovou výjimku mělo, jelikož není důvodem poklesu cen,“ doplňuje ho předseda parlamentního výboru pro energetiku Deljan Dobrev.

Rozčiluje ho, že Lukoil a jeho pobočky dodávají palivo přímo ruskému ministerstvu obrany, černomořské flotile a ruskému zbrojnímu průmyslu. Zdůrazňuje, že čelní představitelé firmy jsou na sankčním seznamu ve Velké Británii a USA. A co se týče daňových odvodů ruské firmy do speciálního bulharského energetického fondu, tvrdí, že Lukoil do něj prozatím nedal „ani korunu“.

I pro tyto argumenty ale má Lukoil vysvětlení. Jeho zástupci uvedli: „Pokud víme, tato legislativa ještě nevstoupila v platnost a zatím jsme nebyli úřady informováni, o jakou částku by se mělo jednat.“

Lukoil podle nich vždy plní svoje závazky. Na mysli ale měli hlavně aktuální situaci v přístavu Rosenec. Minulý měsíc totiž bulharští poslanci hlasovali o ukončení smlouvy, která Lukoilu zaručovala kontrolu nad tímto burgasským terminálem pro dovoz ruské ropy. Jde o jediný terminál na zpracování ropy na černomořském pobřeží. Lukoil podepsal smlouvu o jeho užívání v roce 2014 na 35 let.

„Nevidíme důvod, proč by měla smlouva skončit,“ upozornili zástupci Lukoilu.

Bulharsko a Rusko a Ukrajina

Podle listu Politico aktuální dění ukazuje na stále silnější ohrožení „vlivu Moskvy v Bulharsku“. Připomíná, že i přes dlouhodobé spojenectví Sofie podporuje válečné úsilí Ukrajiny, zasílá jí zbraně a munici. Loni odmítla i požadavek Kremlu, aby za ropu platila rubly. Stala se tak jednou z prvních zemí EU, která byla od ruských dodávek odříznuta. A problémy Lukoilu se zřejmě zhorší poté, kdy vyprší dosavadní výjimka pro Bulharsko.

Ruský Lukoil v EU dál kasíruje. Otázka ale zní, jak dlouho ještě

Dobrev odhaduje, že právě tato výjimka pomohla Lukoilu za posledních dvanáct měsíců v Bulharsku zvýšit zisk na dvě miliardy eur [cca 48,4 mld. Kč]. Ty však podle něj pomáhají financovat „Putinovu válku na Ukrajině“. Za pozitivní signál označuje aktuální vyjádření bulharské vlády, že pracuje na scénáři, jak by mohla rafinerie Lukoilu zpracovávat neruskou ropu.

„Rusové jsou tu proto, že využívají velkých mezer v zákoně a že tu vydělávají spoustu peněz,“ tvrdí Vladimirov z Centra pro demokratické studie.

Takové příležitosti podle něj pro ně ale skončí spolu s válkou na Ukrajině.

„Nemyslím si, že Lukoil bude mít zájem tu zůstat, protože takových zisků tu už nikdy nedosáhne,“ uzavírá.

Michal Achremenko

2 KOMENTÁŘE

  1. Když čtu takové informace, i ty články jak hospodářství padá do červených čísel, tak zřetelně vidím, jak se studený mír na Ukrajině blíží. Objektivně vždy, když dojdou buď lidské zdroje, případně peníze na její financování, válka skončí, ať je situace na bojišti jakákoliv. A potíže na obou stranách stále narůstají. Na venek se to stále tváří, že je vše v nejlepším pořádku, ale drolí se to čím dál tím více. Rakousko sice mlčí, ale je vzteklé, že bude muset řešit ruský plyn (peníze a problémy navíc). To stejné nyní v Bulharsku. Další chybějící peníze v rozpočtu a administrativní problémy. O hospodářských potížích Číny, nově i Německa, vlivem ztráty ruského trhu, když jiné jsou už dávno obsazeny, ani nemluvě. Nyní chce Ukrajina další lidské síly, aby mohla posílit obranyschopnost a vést útočné operace, protože vojáci docházejí, což je pro vedení bojů nepřekonatelný problém. Ale jak jsem jinde četl, ČR ji nevyhoví a ty jejich občany, kteří se zde nezákonně „zašili“, jí zřejmě vydáni nebudou. Člověku musí být jasné, jak to vůči ukrajinskému velení vypadá, když se ČR honosí, jaká že je z její strany podpora Ukrajiny, jezdí se tam ukazovat, ale když jsou požádáni o to nejdůležitější, poslat jim zpět jejich občany, kteří jsou na frontě potřeba jako sůl, tak to v žádném případě neé! Jsou to sice vcelku menší věci, ale pořád nějaké, táhnou se už dlouho dobu a tím, jak se fronta moc nehýbe, tak vnitřní hádačky se brzy dají očekávat. A tím logicky hlasy pro uzavření míru budou stále zřetelněji slyšet. Ale někdo na následky globální politiky bohužel těžce doplatí, protože když začnou mluvit zbraně, cesta zpět se definitivně uzavře.

  2. Na jižní Ukrajinu se po 20-25. let investovaly ze světa mld. dolarů na výstavbu vrtných věží, rafinerií, ropovodů, plynovodů … vše rozkradeno dnešními vůdci i loutkovodiči zeleného paňáca. UA stále nakupuje za darované EU dolary Ruský plyn i ropu. Proto UA chtiví války musí poslouchat ty, kteří jim dolary nechtěně z USA poslali. Možná taky chtěně, poněvadž tušili, že to korupční ukroši z vedení rozkradou a pak je budou mít v moci. Což se i stalo. Jednu třetinu úrodné půdy UA vlastní nadnárodní spol. sídlící v USA, tak o co vůbec jde ? Fialoví lůzři konečně se proberte ze lží, dezinformací … které vám zrádná 5kolka stále předhazuje jako svým pinčlům kostečku.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here