Stejně jako roste státní dluh, roste i vládní dluh

5879
dluh
Ministerstvo financí ČR / Foto: Redakce FinTag

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v prvním čtvrtletí letošního roku v deficitu, který odpovídá úrovni 3,2 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Dluh sektoru vládních institucí pak dosáhl 43,4 procenta HDP.

Dluh vládních institucí České republiky stoupl v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 232,8 miliardy korun na 3,332 bilionu korun. V porovnání s posledním kvartálem loni se dluh zvýšil o 103,9 miliardy korun a zadlužení stouplo o 1,4 procentního bodu na 43,4 procenta HDP. Ještě na konci loňska to bylo 42,9 procenta. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].

„V prvním čtvrtletí roku 2024 vládní instituce hospodařily se schodkem ve výši 59,4 miliardy korun. Což v relativním vyjádření představovalo 3,2 procenta HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla 43,4 procenta HDP,“ potvrdil Petr Musil, ředitel sekce makroekonomických statistik ČSÚ.

Stanjura má rekordní příjmy, ale i deficit rozpočtu. Jak to?

„Nominální dluh vládních institucí meziročně stoupl o 232,8 miliardy korun na 3 332,3 miliardy korun. Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně stoupla ze 42,9 procenta na 43,4 procenta HDP. Vliv nominální změny dluhu činil +3,1 procentního bodu. Přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o -2,6 procentního bodu. Mezičtvrtletně dluh stoupl o 103,9 miliardy korun. Nominální změna dluhu činila 1,4 procentního bodu. Zatímco růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o -0,4 procentního bodu. Což ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke zvýšení míry zadlužení o 1,0 procentního bodu,“ shrnul ještě podrobněji výsledky hospodaření vládních institucí ČSÚ.

Jak hospodařily státní instituce

Hospodaření místních vládních institucí skončilo v prvním kvartálu přebytkem 34,4 miliardy korun. To v meziročním srovnání znamenalo zvýšení o 4,1 miliardy korun. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven skončilo v deficitu 3,5 miliardy korun.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 9,2 procenta a dosáhly 40,7 procenta HDP. Na meziročním růstu příjmů se podle ČSÚ podílely zejména přijaté daně z důchodů a přijaté sociální příspěvky.

Dluh sektoru vládních institucí / 1. čtvrtletí 2022 až 1. čtvrtletí 2024

[Zdroj: ČSÚ]

Celkové výdaje všech vládních institucí meziročně vzrostly o 1,7 procenta a dosáhly 44,0 procenta HDP. Nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky, a naopak největší pokles vykázaly dotace. Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů [+252,7 mld. Kč].

Stejně jako roste vládní dluh, roste i státní dluh. Státní dluh tvoří vládní dluh, ale už neobsahuje na rozdíl od vládního dluhu závazky obcí, krajů, vládních příspěvkových organizací, státních fondů a zdravotních pojišťoven. Státní dluh i tak tvoří dlouhodobě cca 90 procent celkového zadlužení země, vládního dluhu.

Roste i státní dluh

Český státní dluh letos v prvním čtvrtletí stoupl o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Deficit veřejných financí loni rostl na 3,7 procenta HDP. O rok dříve to bylo 3,2 procenta HDP.

O vývoji státního dluhu informovalo Ministerstvo financí ČR [MF ČR] v dubnové čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ČR. Podle ní se státní dluh na konci prvního čtvrtletí vyšplhal na 3,22 bilionu korun a byl tak vyšší o 223 miliard než před rokem. Za posledních pět let se zadlužení ČR téměř zdvojnásobilo, respektive zvýšilo o téměř 1,5 bilionu korun.

„V poměru k HDP situace vypadá mnohem příznivěji, protože se dluh pohybuje jen okolo 43 procent. Důvodem je nicméně vysoká inflace, která loni zajistila růst nominálního HDP, i když reálně ekonomika propadla,“ komentuje aktuální výsledek státního dluhu hlavní ekonom Creditas Banky Petr Dufek.

Státní dluh za I. čtvrtletí je na rekordu. Deficit vůči HDP rostl i loni

Hlavním důvodem rostoucího dluhu je podle něj jasně deficitní hospodaření státu. Se stamiliardovými schodky nelze jinak než se dál rychle zadlužovat a následně splácet stále vyšší úroky. Jen pro letošek se počítá, že na úroky půjde z rozpočtu přes 94 mld. korun. Obsluha státního dluhu prozatím do konce letošního června představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 42,9 miliardy korun [+14,2 %, +5,3 mld. Kč].

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here