Státní dluh za I. čtvrtletí je na rekordu. Deficit vůči HDP rostl i loni

870
HDP
Foto: Pixabay.com

Český státní dluh letos v prvním čtvrtletí stoupl o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Deficit veřejných financí loni rostl na 3,7 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. O rok dříve to bylo 3,2 procenta HDP.

O vývoji státního dluhu informovalo Ministerstvo financí ČR [MF ČR] ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ČR. Podle ní se státní dluh na konci prvního čtvrtletí vyšplhal na 3,22 bilionu korun a byl tak vyšší o 223 miliard než před rokem. Za posledních pět let se zadlužení ČR téměř zdvojnásobilo, respektive zvýšilo o téměř 1,5 bilionu korun.

„V poměru k HDP situace vypadá mnohem příznivěji, protože se dluh pohybuje jen okolo 43 procent. Důvodem je nicméně vysoká inflace, která loni zajistila růst nominálního HDP, i když reálně ekonomika propadla,“ komentuje aktuální výsledek státního dluhu hlavní ekonom Creditas Banky Petr Dufek.

Hlavním důvodem rostoucího dluhu je podle něj jasně deficitní hospodaření státu. Se stamiliardovými schodky nelze jinak než se dál rychle zadlužovat a následně splácet stále vyšší úroky. Jen pro letošek se počítá, že na úroky půjde z rozpočtu přes 94 mld. korun.

O deficitu veřejných financí přinesl zprávu dnes [22.4.] Český statistický úřad [ČSÚ]. Navzdory vysokému schodku veřejných rozpočtů se deficit veřejných financí v letošním prvním čtvrtletí v poměru k hrubému domácímu produktu [HDP] příliš nezměnil. Dokonce o dvě desetiny procentního bodu poklesl na 44 procent HDP.

„Hospodaření veřejných rozpočtů za rok 2023, které dnes představil statistický úřad, nevypadá příliš povzbudivě,“ komentuje výsledek Petr Dufek.

Za loňský rok se deficit hospodaření zvýšil, a to jak nominálně, tak reálně „dokonce“ na minus 3,7 procenta HDP.

„To slovo dokonce se hodí vzhledem k efektu vysoké inflace a s ním spojenému tempu HDP v běžných cenách,“ doplňuje Dufek.

Hospodaření vůči HDP za loňský rok

Hospodaření vládních institucí skončilo v roce 2023 v deficitu 3,7 procenta HDP. Zadlužení sektoru vládních institucí na konci roku 2023 dosáhlo 44,0 procenta HDP. Předloni byl 44,2 procenta HDP. Celkový vládní dluh na konci loňského roku činil 3,228 bilionu korun, o rok dříve byl 2,998 bil. korun. Výsledky hospodaření vládních institucí notifikoval Eurostat.

Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí ČR, 2020–2023
Jednotka Rok
2020 2021 2022 2023
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí mil. Kč -329 216 -312 329 -215 355 -268 401
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí mil. Kč 2 149 822 2 566 731 2 997 615 3 228 369
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v % HDP % -5,8 -5,1 -3,2 -3,7
Konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí v % HDP % 37,7 42,0 44,2 44,0

[Zdroj: ČSÚ]

Ten při ověřování dat došel k závěru, že část přijatých důchodů z vlastnictví [dividendy, viz níže, pozn. red.] není podle mezinárodní metodiky příjmem, ale finanční transakcí.

„Na základě stanoviska Eurostatu byla provedena změna, v jejímž důsledku došlo ke zhoršení výsledku hospodaření za rok 2023 o 28,7 miliardy korun,” uvedl ČSÚ.

BCPP: Loni firmy vyplatily akcionářům 140 miliard v dividendách

Schodek hospodaření vládních institucí se tak loni zvýšil na 268,4 miliardy korun z 215,4 miliardy o rok dříve.

HDP a vyšší deficit veřejných financí

„Na zhoršení výsledku veřejných financí se podílel především státní rozpočet s deficitem 334 miliard korun. Jde o trochu jiná čísla, než vidíme každý měsíc z pokladního plnění,“ říká k loňskému deficitu veřejných financí Dufek.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v březnu deficitem 105 miliard korun. V únoru činil schodek státního rozpočtu 102,5 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] řekl, že jde „prakticky o vyrovnané měsíční hospodaření“.

„Hlavní rozdíl tví v tom, že se zde účtují příjmy a výdaje přímo s daným rokem spojené. Tedy žádné dočerpávání peněz z minula, rezervy apod.,“ říká ekonom.

Schodek státního rozpočtu meziměsíčně přidal 2,5 miliardy korun

Ke zhoršení ovšem podle něj přispělo rozdílné zaúčtování celé superdividendy, kterou Eurostat chápe trochu jinak než český státní rozpočet – tedy nikoliv jako příjem, ale jako transakci s majetkovými účastmi.

„A právě ta výrazně státnímu rozpočtu loni v létě vypomohla, podle domácí metodiky, když se financovaly výdaje na krytí nákladů na cenové stropy a tak podobně,“ doplňuje.

Jak si stojí municipality

Zatímco stát se propadl ještě do většího deficitu, obce byly ještě ve větším plusu než v předchozích třech letech. Dokonce téměř 3x větším než v covidovém roce 2020. Na účtech jim z titulu hospodaření přibylo přes 70 miliard korun. Podle Dufka to vypadá na první pohled pozitivně, ale je otázkou, na kolik tento výsledek ovlivňuje odkládání investic.

Na Liberec dopadl konsolidační balíček. A tak zvedá daně firmám

Rozhodující podíl na deficitu veřejných financí mají tradičně ústřední vládní instituce, naopak místní vládní instituce, tedy obce a kraje, vykazují přebytek. Do celkového čísla se započítávají také fondy sociálního zabezpečení. Celkový vládní dluh na konci loňského roku činil 3,228 bilionu korun, o rok dříve byl 2,998 bilionu korun.

–RED–

2 KOMENTÁŘE

    • Pomohla státním zaměstnancům, kterým přidává i dvakrát ročně. Navyšuje jejich počet a rovněž navyšuje rozpočty obcím, které poté ” na oko” vypadají, že se chovají hospodárně, přitom pravý opak je pravdou. Veřejné zakázky jsou pro kamarády a známé známých a jejich účel a provedení je nesmyslné, to vše hlavně z dotací EU. Jedná se např. o asfaltové chodníky, které by sloužily dalších 20 let bez problémů a místo nich se dává zámková dlažba….zkrátka vyhazování peněz oknem. Rovněž se vytváří pracovní pozice pro rodinné příslušníky a známé na úrovni státu, kraje obce, kdy se jedná o požírače státních peněz. Jsou jich ale pouze statisíce. Navíc někteří státní zaměstnanci mají lázně na 14 dní každoročně zdarma i s procedurami a jídlem a pitím. K tomu mají pouze šest odchodných platů v řádu statisíců a do “důchodu” mohou jít až ve 35 letech svého věku. K tomu mají bydlení zdarma. Oproti tomu se zde mediálně dehonestují důchodci, kteří jsou v důchodu od 66 let, přitom na důchody jde u nás pouze 8 % HDP ( Rakousko 13 %, Německo 11 % atd.)

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here