Sazba daně z příjmů právnických osob je už druhým rokem v České republice 21 procent. A je třetí nejvyšší v zemích Visegrádské skupiny [V4]. Vyšší 24% daň zavedlo letos Slovensko. Ta ale platí jen pro velké firmy.
Na daňové zatížení firem v zemích V4 upozorňuje každoroční studie společnosti Forvis Mazars. Ta uvádí, že na Slovensku letos došlo k zavedení 24% daně pro firmy s výnosy nad pět milionů eur [124 mil. Kč]. Avšak pro firmy se zdanitelnými výnosy pod 100 tisíc eur [cca 2,5 mil. Kč] platí 10% sazba daně. Tu Slovensko letos snížilo z 15 procent.
„Provést srovnání průměrného daňového zatížení firem daní z příjmů je poměrně složité. Například Slovensko a Polsko uplatňují výhodné daňové sazby pro menší firmy, a naopak v Maďarsku, které se prezentuje nejnižší 9% sazbou daně z příjmů právnických osob v EU, může dosahovat celkové zdanění firem v některých sektorech až na 50 procent,“ říká vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars ČR Pavel Klein.
Což platí i pro Česko. To i letos uplatňuje mimořádnou daň u firem působících v odvětví výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv. Mimořádná daň je aplikována formou 60% daňové přirážky na nadměrný zisk.
ČEZ loni poslal státu 126 mld. Kč. Pokořil i žebříček plátců daně z příjmů
Podle Kleina v zemích V4 letos i tak došlo k největší změně u zdanění příjmů firem na Slovensku. Tam z původních dvou sazeb 15 procent a 21 procent byla letos zavedena, jak už bylo řečeno, sazba 10 procent pro firmy s menšími výnosy, ale rovněž sazba 24 procent pro firmy s výnosy nad 5 milionů eur. V Maďarsku zůstala obecná sazba daně na devíti procentech a v Polsku na devíti u snížené daně až po 19% základní daň.
Daň z příjmů právnických osob v regionu neklesá
„Z 25 evropských a středoasijských zemí, jejichž daňové systémy studie CEE Tax Guide poradenské společnosti Forvis Mazars zkoumala, žádný další stát daňové sazby nesnížil. Naopak ke zvýšení sazeb došlo vedle zmíněného Slovenska i v Litvě a v Estonsku,“ říká dále Pavel Klein.
V Litvě vzrostla základní sazba daně z 15 na 16 procent a v Estonsku z 20 procent na 22 procent. Přitom platí, že zdanění se uplatní pouze v případě, když je zisk vyplacen.
Obecně pak platí, že země v regionu CEE mají nastavené základní sazby daně z příjmů právnických osob mezi 10 až 24 procenty. K plošnému snížení zdanění firem nedošlo v žádném ze zkoumaných států.
„V rámci zkoumaných 25 států nedošlo v roce 2025 k žádným zásadním změnám ve výši korporátní daně z příjmů. V několika státech došlo k mírnému navýšení sazby daně o jeden až dva procentní body. Stále ale přibývá států, které uplatňují několik sazeb daně z příjmů dle velikosti obratu nebo výše zisku firem,“ říká Klein.
Co se týče Česka, nyní platná obecná sazba daně z příjmů právnických osob činí 21 procent. Sazba daně ve výši pět procent pak platí pro investiční fondy a sazba ve výši nula procent pro penzijní fondy. V rámci zemí V4 má Česká republika vyšší základní daňovou sazbu než Polsko a Maďarsko. V Polsku a Maďarsku je možné zvolit skupinové zdanění právnických osob, což legislativa v Česku ani na Slovensku neumožňuje.
Dividendy a investiční pobídky
Na dividendy se v Česku vztahuje srážková daň ve výši 15 procent. V Polsku je srážková daň na dividendy 19 procent. Slovensko a Maďarsko srážkovou daň neuplatňují. To ale jen tehdy, když se dividendy vyplácejí společnosti, která je daňovým rezidentem „kooperativní jurisdikce“.
„Další státy regionu CEE uplatňují srážkovou daň na dividendy, licenční poplatky či úroky většinou ve výši 15 až 20 procent,“ říká Klein.
Poláci letos vůbec poprvé v historii vydělávají víc než Češi
Všechny země střední a východní Evropy umožňují převádět daňové ztráty do dalších zdaňovacích období. Konkrétně v zemích V4 platí časový limit pět let. Například v Rakousku a Německu žádný limit ale neplatí. Od roku 2020 lze v Česku daňové ztráty uplatnit zpětně, a to za dvě předcházející období. Maximální výše daňové ztráty, o kterou lze snížit základ daně v předešlých zdaňovacích obdobích, je ale omezena částkou 30 milionů korun.
Vláda si na povodně půjčila 40 miliard korun, ale dala na ně jen 4 miliardy
Mnoho zemí střední a východní Evropy nabízí daňové pobídky, aby společnosti přivedly k investicím do výzkumu a vývoje. Daňový odpočet na výzkum a vývoj v Česku činí až 110 procent způsobilých nákladů.
