Stát peníze bere, kde může. Tentokrát vybere Letiště Praha

Stát si vezme od Letiště Praha dvě miliardy korun jako dividendu z loňského zisku letiště. Jde zhruba o 80 procent loňského zisku, zbylých 471,4 milionu korun zůstane letišti, které ale čekají významné investice. 

Rozhodlo o tom Ministerstvo financí ČR [MF ČR], které zastupuje stát jako hlavního akcionáře firmy. Rozdělení zisku potvrzují informace v Obchodním rejstříku podepsané ministrem financí Zbyňkem Stanjurou [ODS].

Jak ale uvedl server e15.cz, který na toto téma dříve hovořil s předsedou představenstva letiště Jiřím Posem, dividenda pro stát je výrazně vyšší, než se předpokládalo.

„Očekávám, že dividenda bude minimálně ve výši dvaceti procent,“ myslel si ještě letos v únoru Pos.

Loni si vzal stát od letiště dividendu 305 milionů korun, což odpovídalo 20 procentům předloňského zisku letiště. Teď bude dividenda pro stát 80 procent. Související problém je, že pražské letiště bude v příštích letech potřebovat peníze na plánované rozsáhlé investice. K těm největším patří chystaná modernizace a rozšiřování terminálových kapacit přibližně za 32 miliard korun. Cílem investic je zvýšení odbavovacích kapacit největšího tuzemského letiště, to například rozšířením obou terminálů. Na to podnik přitom čerpá vysoké úvěry.

Letiště Václava Havla Praha si půjčilo sedm miliard korun

Společnost Letiště Praha loni vykázala čistý zisk přes 2,47 miliardy korun. Oproti roku 2023 byl čistý zisk o miliardu vyšší. Oproti předcovidovému roku 2019 zůstává loňský výsledek stále nižší o půl miliardy korun. Tehdy čistý zisk firmy činil tři miliardy korun.

V předchozích letech letiště s ministerstvem financí nastavily dividendovou politiku, která sice nebyla povinná, ale počítala s ročním odvodem zhruba 20 procent ze zisku letiště. To, že ujednání už neplatí, je podle mluvčí ministerstva financí Petry Vodstrčilové v pořádku.

Stát nemá peníze. A tak Stanjura mluví o prohloubení deficitu

„Výše dividendy je v souladu s ekonomickou situací společnosti Letiště Praha i s jejími budoucími investičními plány,“ řekla serveru e15.cz.

Tahání peněz z Lesů ČR

Obdobně se ministerstvo financí staví k ostatním státním podnikům, z nichž čerpá peníze. Například od pivovaru Budějovický Budvar by měl získat rozpočet půl miliardy korun, i když firma loni vykázala zisk před zdaněním ve výši 466 milionů korun.

Ještě křiklavější případ je vybírání peněz ze státního podniku Lesy ČR [LČR]. Podle schváleného státního rozpočtu by měly LČR letos odvést státu sedm miliard korun. Jejich vedení ale tvrdí, že tolik peněz podnik nemá. Státní firma dokonce v minulosti uvedla, že zvažuje půjčku, aby stát uspokojila. Což by znamenalo další náklady v podobě úroků pro státní podnik.

Lesy ČR mají odvést státu sedm miliard korun. Zvažují i úvěr

Vedení a dozorčí rada LČR se proto snaží docílit, aby z loňského zisku šlo do státního rozpočtu reálnějších 4,12 miliardy korun. Tuto verzi podporuje i ministerstvo zemědělství jako zakladatel státního podniku, jak uvedl ministr zemědělství Marek Výborný [KDU-ČSL]. Podle něj ne sedm miliard korun, ale čtyři miliardy korun odpovídají možnostem podniku.

„Je to částka, kterou podepíšu a předám ministerstvu financi,“ řekl na konci května ministr.

Lesy ČR dividendu neplatily jen při kůrovcové kalamitě

Generální ředitel LČR Dalibor Šafařík k tomu řekl, že nebude možné, aby podnik letos státu odvedl sedm miliard korun, protože žádné další disponibilní peníze k odvodu státu mít letos nebude. Peníze, které by bylo možné ze statutárních fondů státu odvést, byly podle ředitele vyčerpány již loni.

Češi jsou hlupáci. Místo, aby surové dřevo zpracovali, tak ho vyváží

Loni podnik, který spravuje téměř polovinu lesů v zemi, z čistého zisku 3,84 miliardy korun odvedl státu 2,75 miliardy. Pak ještě do konce loňského roku státu ve dvou tranších poslal dohromady 750 milionů korun. V roce 2023 podnik státu odvedl 3,5 miliardy korun.

Lesy ČR očekávají, že v letech 2025 až 2029 vytvoří zisk v souhrnné výši 11,33 miliardy korun. Státu by měl za toto období ze zisků odvést 7,8 miliardy korun. Roční zisky podniku by se měly pohybovat mezi 1,8 miliardy až 2,7 miliardy korun.

Peníze státu ze svých zisků a výnosů Lesy ČR odvádějí od roku 2013. Dosud státu poslaly 42,68 miliardy korun, tedy v průměru 3,55 miliardy korun ročně. Peníze neodváděly jen v době kůrovcové kalamity v letech 2019 až 2021.

Největší zlatá vejce státu snáší ČEZ

Vůbec nejvíce peněz si stát v posledních letech bere ze skupiny ČEZ, kde drží zhruba 70% akciový podíl. I tento podnik – podobně jako Letiště Praha – čekají mimořádné investice zejména v podobě dostavby Jaderné elektrárny Dukovany [JED]. Vzhledem k politice státu dostavba JED ale půjde na dluh. ČEZ totiž nedrží žádné finanční rezervy.

Například v roce 2023, kdy měl ČEZ kvůli enormnímu zdražení energií největší zisky, poslal do státního rozpočtu na všech daních 126 miliard korun. Z toho přes 54 miliard korun činily dividendy, 45 miliard korun skupina odvedla na dani z neočekávaných zisků a odvodech z nadměrných tržeb z výroby a 27 miliard korun zaplatila na běžné dani z příjmů.

ČEZ loni poslal státu 126 mld. Kč. Pokořil i žebříček plátců daně z příjmů

Letos už tak tučné roky ČEZ a stát nemá, i tak státní rozpočet z ČEZu ale dostane 17,6 miliardy korun z celkové dividendy pro akcionáře ve výši necelých 25,3 miliardy korun. Dividendová politika společnosti zní vyplácet 60 až 80 procent očištěného čistého zisku.

V případě ČEZ nejde jen o dividendu pro stát, ale také o daň z mimořádných zisků. Loni a předloni na této dani ČEZ státu odvedl pokaždé 30 miliard korun. Letos to má být zhruba 31 miliard korun. Tuto mimořádnou daň kritizují takzvaní drobní akcionáři, protože stát jim tím snižuje výnos z jejich investic do podniku. Výše windfall tax je 60 procent nad rámec klasické sazby.

Drobní akcionáři daňové zatížení ČEZu kritizují

ČEZ tuto daň platí od roku 2023. Podle drobných akcionářů by se měl ale bránit. Avšak žalobu na stát ČEZ prostřednictvím svých manažerů, které do ČEZu dosazuje opět stát, odmítá podat.

„Aktuálně neexistuje dostatek přesvědčivých právních argumentů, na jejichž základech by ČEZ mohla úspěšně zpochybnit soulad právní úpravy daně a odvodu, či kombinace těchto opatření, s ústavním pořádkem České republiky,“ řekl na červnové valné hromadě podniku člen představenstva Martin Novák.

Čistý zisk Skupiny ČEZ klesá. Beneš povede podnik další čtyři roky  

Drobné akcionáře tím ale neuklidnil. S rozhodnutím nepodat žalobu nesouhlasil minoritní akcionář a dlouhodobý kritik státu ve věci ČEZu Michal Šnobr. Podle něj je ze zákona povinností skupiny žalobu podat.

„Žijeme v právním státě a čekáme, jak věci vyřeší nezávislé soudy v ČR. To, jestli je to protiprávní na ústavní úrovni, nebo jestli jsou diskriminováni minoritní akcionáři, nemůžete posuzovat vy, jako členové představenstva. Vytváříte tady s jedním 70procentním akcionářem, státem, v podstatě holport, kde máte společný zájem na diskriminaci minoritních akcionářů,“ uvedl Šnobr.

–DNA/ČTK–