Americká centrální banka [FED] včera [10.12.] snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. Zároveň radikálně revidovala směrem nahoru odhad růstu americké ekonomiky v roce 2026.
Centrální banka o tom informovala v prohlášení po včerejším ukončení svého dvoudenního jednání. V případě prognózy vývoje amerického hrubého domácího produktu [HDP] výrazně zlepšila výhled pro příští rok. Zatímco ještě v září odhadovala růst ve výši 1,8 procenta, nyní ho zvedla na 2,9 procenta. Inflace by pak podle ní měla klesnout z letošních 2,9 procenta na 2,4 procenta příští rok a na 2,1 procenta v roce 2027.
HDP USA roste o 3,8 procenta. Je za tím vyšší spotřeba domácností
Pro snížení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu hlasovalo devět z dvanácti členů měnového výboru, včetně šéfa FEDu Jeroma Powella. Proti byl Stephen Miran, někdejší blízký spolupracovník prezidenta Donalda Trumpa. Ten chtěl snížení základní sazby o 0,5 procentního bodu. Členové výboru Austan D. Goolsbee a Jeffrey R. Schmid chtěli sazby ponechat beze změny.
Jerome Powell řekl, že měnová politika centrální banky není předem daná a že banka bude rozhodnutí přijímat na každém zasedání zvlášť podle aktuální situace. Postupovat ale bude, jak zdůraznil, obezřetně.
Trump odvolal první Afroameričanku ve vedení FEDu. Podváděla, tvrdí
Což se ale už nebude týkat jeho osobně, protože příští rok mu vyprší mandát. Horkým kandidátem na jeho místo je podle médií Trumpův ekonomický poradce Kevin Hassett. Ten uvedl, že Trump by měl rozhodnout o novém předsedovi FEDu do dvou týdnů.
„Hassett je jedním z hlavních kandidátů na uvolněné místo po Powellovi. A samozřejmě je toho názoru, že ekonomika potřebuje ještě hlubší snížení sazeb,“ uvedl pro FinTag hlavní analytik XTB Jiří Tyleček.
Doplňování likvidity skrze QE
Zástupci FEDu zároveň potvrdili, že program kvantitativního zpřísňování [QT – Quantitative Tightening] nahradí programem kvantitativního uvolňování [QE – Quantitative Easing]. To proto, že na trzích není dostatek likvidity.
„V případě potřeby zahájíme nákupy krátkodobých státních dluhopisů se splatností do tří let,“ uvedli centrální bankéři.
Oznámili nákup dalších státních pokladničních poukázek. Rovněž odsouhlasili provádění stálých jednodenních reverzních repo-operací s nabídkovou sazbou 3,5 procenta a denním limitem 160 miliard dolarů [3,3 bilionu Kč].
Analýza: Americký FED začne opět nakupovat aktiva. Ale jaká aktiva?
„Cílem FEDu je dodat likviditu na trh, jakmile bude potřeba,“ uvedl před několika dny ve své analýze na FinTag hlavní ekonom Portu Jan Berka.
Podle něj tyto kroky nebudou mít zásadní dopad na akciový trh. Pro akcie je klíčový vývoj a výhled úrokového pásma nastavovaného FEDem.
„Dopad na akcie se odvine od toho, jaký výhled centrální banka stanoví v oblasti ekonomiky a úrokových sazeb. Prognóza jejich dalšího poklesu při stále relativně robustním růstu ekonomiky by pro akcie mohla být pozitivní,“ doplnil s tím, že v příštím roce očekává jedno až dvě snížení sazeb.
„Dvě taková snížení by dostala centrální banku na odhadovanou úroveň neutrální sazby tři procenta, která ekonomickou aktivitu nepodporuje ani neochlazuje,“ vysvětlil.
Komentář FEDu k ekonomice
Jerome Powell okomentoval i aktuální vývoj ekonomiky USA. Podle něj dostupné ukazatele naznačují, že hospodářská aktivita se zvyšuje mírným tempem. Inflace od počátku roku vzrostla a zůstává mírně zvýšená. A upozornil, že letos mírně roste nezaměstnanost. Což nahrává dalšímu snížení sazeb.
„Současně FED ale nezvýšil prognózu nezaměstnanosti,“ doplňuje Tyleček a odkazuje na to, že v úterý zveřejněná data ukázala, že počet volných pracovních míst v USA se v říjnu po prudkém růstu v září zvýšil jen mírně.
Aktuální mediánová projekce FEDu pro nezaměstnanost pro letošní rok je 4,5 procenta. Pro příští rok činí 4,4 procenta. Podle analytiků bude právě vývoj nezaměstnanosti a inflace hlavními faktory, které rozhodnou o dalším vývoji úrokových sazeb v USA.
Trumpova cla inflaci v USA neženou. FED asi znovu sníží sazby
Údaj o inflaci v USA za říjen je neznámý. Americký vládní Úřad pro statistiku práce zrušil zveřejnění zprávy o vývoji spotřebitelských cen. A to proto, jak úřad oznámil, že nedávné uzavření vládních úřadů vinou neschváleného rozpočtu znemožnilo sběr dat. V září činila inflace v USA tři procenta.
–DNA–
