Již několik dnů za sebou prudce oslabují akcie skupiny ČEZ. Prudký propad ceny akcie začal kolem 16. ledna, kdy se obchodoval ČEZ za 1 337 Kč. Dnes [21.1.] ráno se akcie ČEZu obchoduje za 1 135 Kč. Ztráta tak činí 202 Kč na akcii.
Pražská burza dnes [21.1.] zrychlila pokles, index PX se propadl o 2,95 procenta na 2650,35 bodu. Více než jedenáct procent ztratily akcie energetické společnosti ČEZ. To je obvyklá zpráva těchto dnů. Avšak prodeje ČEZu zvedají objem obchodů, který denně přesahují dvě miliardy korun.
Podle některých ekonomů stojí za aktuálním propadem ceny akcií ČEZ víkendové vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka [ANO]. V něm potvrdil plán vlády na zestátnění společnosti.
„Za tímto propadem stojí především politické výroky a nejistota kolem budoucí struktury společnosti. Klíčovým momentem byla slova Karla Havlíčka, podle nichž má vláda připravený model, který by neměl poškodit ani stát, ani samotný ČEZ,“ uvedl makléř Patria Finance Pavol Mokoš.
Z dostupných informací začíná podle něj mezi investory sílit interpretace, že vláda nemusí usilovat o odkup celého ČEZu, ale pouze jeho části – konkrétně výrobní divize. To by pro akcionáře znamenalo zásadní změnu investičního příběhu, myslí si Mokoš.
Podle jiných teorií si mohli investoři prodejem akcií ČEZ uvolňovat prostor pro nákup akcií zbrojařské Czechoslovak Group [CSG]. Ta tento týden v pátek vstoupí na burzu Euronext v Amsterdamu. Na trh umístí akcie za v přepočtu 80 miliard korun. Při případném navýšení může celkový objem akcií dosáhnout až 92,3 miliardy korun.
Holding již dříve informoval o tom, že obdržel závazné nabídky tří investorů – společností Artisan Partners Limited Partnership, BlackRock a Al-Rayyan Holding LLC., to za v přepočtu 23 miliard korun.
Co se děje kolem Skupiny ČEZ
Skutečností i nadále zůstává, že analytici od roku 2022, kdy kvůli politickým prohlášením ztratily akcie ČEZu rovněž několik stokorun, nepamatují, kdy by na trhu proběhl tak neodůvodněný a izolovaný 11% propad akcie ČEZu. To v denním objemu až dvě miliardy korun.
„Je to zcela nesmyslně vedený prodejní order [objednávka] ze zahraničí. Fundamentálně neexistuje žádná negativní zpráva, pokud nemá někdo nějakou insider info,“ komentuje aktuální dění minoritní akcionář ČEZu Michal Šnobr.
V Česku se, co se týče energetiky, hodně lže, tvrdí Michal Šnobr
Podle něj cena elektřiny i povolenky CO2 sice spadla, ale na úroveň, která v horizontu posledních šesti měsíců patří na běžné úrovně. Cena elektřiny zůstává v rozmezí 90 až 95 EUR/MWh.
„Začíná to zavánět spekulacemi, insider info, a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček by se měl k věci co nejrychleji vyjádřit. Obrovská volatilita nemá zjevně jiný důvod než spekulace,“ doplňuje Šnobr.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček [ANO] ale dění kolem akcií ČEZu nekomentoval. Aktuálně v médiích řeší Muniční iniciativu a obecně politiku. Podle Šnobra je ale nesmysl, že by jeho víkendové prohlášení o zestátnění ČEZ spustilo takový výprodej akcií.
Čistý zisk Skupiny ČEZ loni činil přes 30 miliard. Akcionáři nadávají
„O zestátnění ČEZ se mluví rok, mluvilo se o tom před volbami, po volbách, je to součástí programového prohlášení vlády. I s ujištěním, že to bude probíhat tak, jak je obvyklé na rozvinutých trzích. Vždy zaznívalo, že jde o proces, který může zabrat rok a půl i dva. A je to pravda. Musí přijít několik kroků s povinnými lhůtami,“ vysvětluje dále.
Spekulace o rozdělení skupiny na výrobní část a další už nekomentuje: „Kdo ví, co je finále? Vytěsnění? Rozdělení společnosti a návrat regulované na burzu? To ale nemá vůbec nic společného s tím, kdy nutně dle zákona přijde na trh cenová informace. Ta zazní na začátku procesu, kdy se stát pokusí prostřednictvím ČEZ zvýšit svůj podíl na 90+ %. Teprve v další fázi může přijít rozdělení nebo vytěsnění nebo obojí.“
Situace v ČEZu z pohledu akcionářů
Problémy s ČEZem jako podnikem, v němž se na úrovni vlastníka potkává soukromý kapitál se státním, jsou na „denním pořádku“. Jednou jde o personální záležitosti a například neúměrnou výši odměn pro vedení podniku. Pak jsou to politické debaty o jeho zestátnění. Ale je to i daň z nadměrných zisků, windfall tax. A ta z roku na rok spolu s dalšími daněmi a poplatky proměnila ČEZ v největšího plátce daní do státního rozpočtu.
ČEZ loni poslal státu 126 mld. Kč. Pokořil i žebříček plátců daně z příjmů
Problém ale je, že na druhé straně je 30 procent takzvaně minoritních akcionářů, mezi nimiž jsou i takoví, kteří si nakoupili akcie ČEZ, aby se zajistili na stáří. A těm výše uvedené dění ovlivňuje investici do ČEZu. Už loni v prosinci podal žalobu na stát Spolek minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ právě kvůli windfall tax.
„Žalobu jsme podali, jsme přesvědčeni, že jsme byli poškozeni,“ říká k žalobě předseda Spolku Petr Mojžíšek.
Podle jeho propočtu činila škoda za předchozí dva roky zhruba 65 až 70 korun na akcii za rok. Celkově by tak šlo přibližně o více než 20 miliard korun, o které podle Spolku přišli držitelé akcií kvůli nižší dividendě.
Spolek si na mimořádnou daň stěžoval u Evropské komise, která však stížnost odmítla. Podle Komise nebyly kroky české vlády v rozporu s evropským právem.
—
O co více ČEZ posílá státu, o to méně pak zbývá na minoritní akcionáře, ale i rozvoj firmy. I ten se promítá do hodnoty akcií. Přesto ČEZ oznámil další investice. Do modernizace Jaderné elektrárny Temelín dá 3,8 miliardy korun. To je o 700 milionů korun víc než loni.
–RED/ČTK–
