
„Globální trhy v pondělí směřují k vysoce rizikovému otevření. Hrozí i ropný šok,“ říká pro FinTag Nigel Green, ředitel finanční společnosti deVere Group. Potíž podle něj není v útoku USA a Izraele na Írán, ale v ohrožení je Hormuzský průliv.
Aktualizace 2.3. / 07:41 SEČ: Cena ropy se aktuálně obchoduje za cca 78,5 USD za barel. Od rána si tak připsala přes pět dolarů.
—
Hormuzským průlivem denně prochází zhruba 20 procent celosvětově obchodované ropy. To odpovídá objemu přibližně 13 milionů barelů ropy přepravované průlivem každý den. Průlivem se přepravuje i zhruba 20% podíl celosvětově obchodovaného zkapalněného zemního plynu [LNG].
„Když téměř pětina globálních toků ropy prochází jediným námořním koridorem, i marginální pravděpodobnost narušení přinese vyšší strukturální rizikovou prémii,“ vysvětluje pro FinTag Nigel Green.
V případě dlouhodobého omezení přepravy průlivem by nastaly problémy zejména zemím, jako je Indie, Jižní Korea a Japonsko. Ty jsou silně závislé na dovozu ropy, ale i plynu z Perského zálivu. Indie sama o sobě získává téměř polovinu dovozu ropy přes Hormuzský průliv. A například Čína odebírá většinu íránské produkce ropy skrze tento průliv.
„Vyšší ceny ropy by prohloubily deficity běžného účtu, vyvíjely tlak na místní měny a komplikovaly měnovou politiku v celém regionu,“ pokračuje Green.
A přidává i další dopady, jako jsou vyšší náklady na pojištění, přesměrování přepravních tras a preventivní hromadění zásob. Ani to by nešlo podle něj docela hladce: „Volná kapacita producentů ropy OPEC se navíc soustředí v hrstce producentů v Perském zálivu, zatímco komerční zásoby v ekonomikách OECD jsou pod dlouhodobým průměrem.“
Green tvrdí, že bude záležet na dalším vývoji vojenského konfliktu v regionu. Zatím tipuje růst ceny ropy na úroveň 80 dolarů za barel [cca 1 643 Kč]. Ale to jen tehdy, pokud USA s Izraelem zvládnou jasnou, přesnou a krátkou vojenskou kampaň v Íránu. Po níž se situace rychle stabilizuje. V opačném případě by byly dopady nejen na ceny ropy výraznější, dodává [více níže v článku, pozn. red.]
Vývoj ceny ropy ke konci minulého týdne
[Zdroj: xStation 5]
Ceny ropy rostly už několik málo dní před samotným útokem. Zatímco ještě 26.2. v poledne cena ropy Brent byla na úrovni 69 dolarů [cca 1 417 Kč], o den později 27.2. už stoupla na 73 dolarů [cca 1 499 Kč]. Obdobně ceny rostly u americké ropy WTI. Tam cena od 26.2. do 27.2 vrostla o zhruba čtyři dolary na více než 67 dolarů [cca 1 376 Kč].
„Cena ropy Brent se tak těsně před úderem na Írán dostala na úroveň sedmiměsíčních maxim. A není od věci dodat, že od začátku roku cena ropy vzrostla zhruba o 16 procent,“ doplňuje pro FinTag Nigel Green.
Situace v Hormuzském průlivu
Jaká je situace v Hormuzském průlivu po amerických a izraelských úderech na Írán? Z velké části se zastavila, informuje agentura Bloomberg. Íránská média uvedla, že průliv je uzavřen. Bloomberg píše, že několik tankerů se již včera otočilo zpět a další plavidla vyčkávala u vjezdu do průlivu. Lodě rovněž zachytily rádiové vysílání údajně od íránského námořnictva oznamující zákaz tranzitu. A to přesto, že Teherán nevydal žádné formální oznámení o uzavření oblasti.
O tom, že průliv stojí, informovala také íránská agentura Tasnim. Íránské revoluční gardy, které v důsledku americko-izraelského útoku přišly o velitele, varovaly lodě, že plavba oblastí není bezpečná. Obdobně postupovaly Spojené státy. Upozornily lodní společnosti, aby se plavidla držela nejméně 30 námořních mil od jejich vojenských aktiv v regionu.
Trump opět varoval Írán, ale i Irák! Ceny ropy letí zase nahoru
Japonská společnost Nippon Yusen už dříve své flotile doporučila, aby se průlivu vyhnula. Německý rejdař Hapag-Lloyd oznámil, že přerušuje plavby přes průliv. Řecko vyzvalo svou rozsáhlou obchodní flotilu k přehodnocení plavebních plánů. Řecké ministerstvo dopravy také doporučilo připravit se na použití konvenčních navigačních metod bez elektroniky kvůli riziku rušení. Bloomberg ale i konstatuje, že některé tankery dále pokračovaly v plavbě. I když byl jejich počet nižší než obvykle.
Podle agentury se netýkají problémy jen ropných tankerů, ale i zkapalněného zemního plynu [LNG] a kontejnerových plavidel. Nejméně tři tankery s LNG směřující do Kataru nebo z něj podle dat ze sledování trasy přerušily plavbu, aby se průlivu vyhnuly. Katar je druhým největším vývozcem LNG na světě a jeho dodávky musejí průlivem projít na cestě do Asie a Evropy. Někteří rejdaři podle makléřů zvažují zrušení již sjednaných cest do regionu s odkazem na válečné doložky ve smlouvách.
Vývoj ceny ropy a aktuální posílení bitcoinu
Komplikace v průlivu – Írán produkuje asi 3 % celkové produkce ropy, kterou z velké části nakupuje Čína – podle analytiků cenu ropy určitě zvednou. Burzy jsou o víkendu uzavřené, ale maloobchodní produkt společnosti IG Group podle Bloomberg oceňoval americkou lehkou ropu WTI v sobotu večer o více než osm procent výše. Analytička Helima Croftová z RBC Capital Markets odhadla, že v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů [cca 2 054 Kč] za barel.
„Podle našich informací regionální lídři varovali Washington před riziky další konfrontace s Íránem a naznačili, že cena ropy přesahující 100 USD za barel představuje jasné a bezprostřední nebezpečí,“ tvrdí analytička.
I podle ní se ale odvine dopad na cenu ropy od toho, zda se Íránská revoluční garda pod tlakem leteckých útoků vzdá. Anebo bude pokračovat v eskalaci konfliktu [útoky na okolní země, pozn. red.]. Analytici se obávají zejména zaminování Hormuzského průlivu.
V tomto ohledu ale i zmiňme potvrzení zabití íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, o kterém se ještě včera pouze spekulovalo. Při útoku zahynuli i dcera, vnuk, snacha a zeť Chameneího, tvrdí íránská média. V zemi bylo vyhlášeno 40 dní smutku.
„Po potvrzení Chámeneího smrti bitcoin přidával až více než dvě procenta v porovnání se včerejší uzavírací cenou,“ uvádí k tomu pro FinTag analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vývoj ceny bitcoinu v posledních dnech
[Zdroj: xStation 5]
Kovanda tvrdí, že lze vývoj ceny bitcoinu [obchoduje se nepřetržitě, pozn. red.] interpretovat jako příznak, že investoři míní, že z hlediska USA a Izraele „běží vše podle plánu“, a tak by nemusel úder přerůst ve vleklejší konflikt plný rizik a nejistoty.
Riziko inflace? Záleží na úspěšnosti vojenské kampaně
Nigel Green pro FinTag uvádí, že rozsah rizika v regionu, který izraelsko-americký útok na Írán vyvolal, je široký. Z hlediska finančních trhů se musí investoři připravit na rychlé přesuny kapitálu mezi aktivy. Jsou tu ale i další dopady.
„Akcie, dluhopisy, měny a komodity se budou přizpůsobovat současně. Pohyb ropy o 10 až 15 dolarů výše dále ale znovu vyvolá tlak na růst celkové inflace ve Spojených státech, Evropě a Asii,“ vysvětluje.
To podle něj ovlivní přístup centrálních bank k práci s úrokovými sazbami. Naplnění očekávání jejich poklesu se tak zřejmě oddálí. Což může platit i pro Ameriku.
„Zlato nejspíš dále posílí, protože investoři se zajišťují proti riziku chaosu,“ tvrdí.
Analýza: Írán je finální izraelský cíl. Tamější režim hraje o přežití
Jako riziko jmenuje vleklý konflikt. Podle jeho názoru by zasáhl zejména asijské ekonomiky. A to hlavně skrze vyšší cenu ropy a pohonných hmot. Dopady by byly přímé na letecké a logistické společnosti a průmyslové výrobce. To by postihlo globální ekonomiku. Zvýšené proinflační tlaky by se pak promítly do politik všech centrálních bank.
„Další vývoj vojenského konfliktu v regionu ukáže, zda půjde jen o krátkodobé zvýšení ceny ropy, nebo širší inflační výzvu napříč globální ekonomikou,“ uzavírá Green pro FinTag.
–DNA–






































