Letušky a piloti jsou podle nové studie vystaveni nejvyššímu riziku souvisejícího s radiací. To dokonce většímu než lidé, kteří pracují s radioaktivními materiály. Čím více letecký personál létá, tím je riziko větší. Informuje o tom agentura AP.
Ta se odvolává na nejnovější studii zveřejněnou v časopise JAMA Internal Medicine. Studie sice zatím poskytují omezené množství důkazů, které by naznačovaly, že vystavování kosmickému záření, které pravidelně podstupuje letecký personál, se promítá do vyšší míry úmrtnosti na rakovinu. Nicméně i tak přináší velmi znepokojivá zjištění.
Zmíněná studie zkoumala národní data z více než dvanácti milionů úmrtních listů na rakovinu, která souvisejí s radiační expozicí. Zahrnovala leukémii, zhoubné nádorové onemocnění lymfatického systému, mnohočetný melanom, rakovinu kůže, prsu, štítné žlázy, prostaty nebo poruchy centrálního nervového systému.
Z analyzovaných dat vědci zjistili, že mezi více než 500 povoláními měly letušky a stevardky nejvyšší procento úmrtí na rakovinu související s radiací a hned za nimi následovali piloti.
„U těchto dvou povolání byla pravděpodobnost úmrtí u každého typu rakoviny související s radiací neobvykle vysoká,“ uvádí australští autoři komentářů ke studii Catherine Olsenová a Ken Karipidis.
Šanci zestárnout mají v Česku bohatí lidé. Ti chudí už moc ne
Podle nich ani jedna z dalších profesních skupin nevykazovala vyšší než obvyklou míru úmrtnosti na rakovinu. Přesněji takovou, která nesouvisí s radiační expozicí. To podporuje hypotézu, že za zjištěným vyšším výskytem rakoviny stojí radiační expozice z povolání spíše než životní styl nebo socioekonomické faktory.
Letušky a piloti častěji umírají na rakovinu
Vědci zjistili, že letušky a stevardi měli přibližně o 50 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu související s radiací, než má běžná pracující populace. Piloti měli přibližně o 36 procent vyšší pravděpodobnost. Pokud jde o absolutní riziko, přibližně 6,9 procenta úmrtí letušek a stevardů způsobily výše uvedené druhy rakoviny. Mezi piloty to bylo 6,7 procenta.
„U běžně pracující populace průměr činí pět procent,“ doplnil autor studie doktor Vishal Patel z Harvard Medical School.
Nezdravé produkty jsou obrovský byznys. Vlády na výrobce nemají
Autoři ve své studii podle AP přiznali i určitá omezení. Například přesně nevědí, jaké dávce radiačního záření byla každá letuška a pilot vystaveni ve vzduchu nebo z jiných zdrojů. A je i možné, že povolání byla na některých úmrtních listech i chybně klasifikována.
Autoři studie rovněž nedokázali vysvětlit další možný faktor specifický pro daná povolání. To například u rizika rakoviny může souviset s častým narušením cirkadiánního rytmu, tedy vnitřních biologických hodin. Přesněji časovými posuny mezi pásmy, překračováním časových pásem a nepravidelným pracovním režimem. Tomu všemu je letecký personál pravidelně vystavovaný.
O zvýšeném onkoriziku u pilotů a letušek se ví dlouho
Americký Federální úřad pro letectví [FAA] v návaznosti na studii uznal, že posádky letadel skutečně čelí ionizujícímu záření. A současně potvrdil, že vláda ani jiný úřad nestanovují jakýkoli přípustný limit dávek. Natož, aby vyžadovaly monitorování dopadů tohoto záření.
„Studie přesto posiluje nutnost brát radiační expozici vážně, jak náš odborový svaz požaduje již celá léta,“ uvedla prezidentka Asociace letušek a stevardů [CWA] Narah Nelsonová.
Profesní asociace CWA přitom zastupuje přes 55 tisíc letušek a stevardů.
„Rizika jsou známa už delší dobu. Problém ale je, že posádky o nich nejsou stále dostatečně informované. A nikdo za to nenese odpovědnost,“ doplnila Nelsonová.
Vědci Olsen a Karapidis doplnili, že všem lidem pracujícím v letadlech a ve vysokých výškách by měla být prováděna každoroční vyšetření kůže kvůli vyššímu riziku rakoviny. Ženy v těchto pozicích by se měly nechat vyšetřovat ještě na mamografu, a to dříve a častěji. Lékaři, kteří se starají o piloty, by měli mít při jejich vyšetřování „zvýšené podezření“ na riziko onemocnění rakovinou.
–AM–
Když jsem došel k větám:“„Rizika jsou známa už delší dobu. Problém ale je, že posádky o nich nejsou stále dostatečně informované……“, hned mě napadl text známé české polky, kde se zpívá:“ Kdyby to naši věděli, kam já chodím v neděli, už by mě nechtěli.“ Ovšem speciálně u této profese by ji zaměstnaní, podle mého názoru, i tak chtěli stále a pochybuji, že většinově informováni nejsou.
Na tom se však ukazuje, že kdo má informace, má strategickou výhodu při svém rozhodování. Proto se dnes slovo informace s různými předložkami skloňuje ve všech pádech a je od nepaměti velká snaha nad nimi získat moc. To si pamatuji u rudého, ale nakonec, jak vidno, dnes zeleného komouše rozhodně nevyjímaje. Od něj se dnes dozvíte, jak je důležité šetřit energií. Nic proti tomu, už v době ropné krize v sedmdesátých letech v rádiích západu jelo: „Energii spotřebovávejte, ale neplývejte jí!“ Jenže dnes se dozvíte, že je třeba jí šetřit takovým způsobem, že si z bytu vytvoříte plynovou komoru. Zabednit hlavně okna a dveře. Když to neuděláte, na zateplení zbytku, což také pomůže, příspěvek nedostanete. Avšak stejně jako posádky, už nejste dostatečně informováni o rizicích tohoto přístupu v šetření energiemi. Přitom stačí dát chytrému internetu (AI) dotaz s heslem „radonová zátěž v ČR“ a vyskočí na vás to, o čem byte měli být dnem a nocí informováni. Informováni, že radon je radioaktivní plyn pronikající z podloží do místností a jedinou účinnou ochranou proti němu je dostatečné větrání. Izolace a odstup od podloží samozřejme pomáhá, ale větrání nenahradí. V době klasických kamen se to řešit neuselo, protože co z místnosti odešlo komínem, to se přisálo jako čerstvý vzduch z venku. V plynové komoře má však tendenci se hromadit. Když se navíc dostanete, a není to nijak obtížné, třeba k datům, jak otřesná je kvalita ovzduší v zabedněných mateřských a základních školách, to znamená vydýchaný vzduch například s nalimitními hodnotami CO, tak si k tomu přičtěte, že mladí lidé z těchto prostor přijdou domů do dalších plynových komor, tentokrát s patřičnou dávkou radonu. Bude zajímavé sledovat, jak se postupem času bude zvyšovat počet rakovin u lidí, speciálně s rakovinou plic. Zpočátku to bude přičítáno kouření, kouříci jsou logicky náchylnější, protože si vytvoří patřičný základ a radon to urychlí, ale podle mého názoru, časem tento argument nebude pro vysvětlení nárůstu postačovat. K tomu je třeba mít ještě další informaci, že účinek radioaktivního záření je tak zvaně kumulativní. Ukazuje se, že poměrně krátká silnější dávka má podobný účinek, jako výrazně slabší dávka, ale působící delší dobu. Jde tedy o celkovou dávku v delším čase.
Takže stačí dbát rčení našich babiček, že barák musí větrat. Zkrátka, kdo má potřebné informace, má strategickou výhodu. To platí nejen pro piloty a letušky. To platí i pro voliče.