Proti obnovení jednání o vstupu do Evropské unie se vyslovilo v referendu na Islandu 52,8 procenta obyvatel. Pro obnovení hlasovalo 47,2 procenta. Islanďané se obávají ztráty národní suverenity a rozhodovacích kompetencí.
Volební právo má na Islandu zhruba 270 000 Islanďanů. Proti obnově jednání o vstupu do EU, která Island ukončil před 13 lety, tak hlasovalo přibližně o 12 000 lidí více než kolik bylo pro. Pokud by převážily hlasy zastánců obnovení jednání, následovalo by další referendum, to už přímo o vstupu do EU.
„Většina bohatého Islandu nestojí ani o to, aby se vůbec začala bavit o možném členství v EU. Pro Brusel je to tvrdší rána, než odpovídá velikosti Islandu,“ komentuje výsledek včera skončeného referenda o připojení se k EU hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Podle agentury Reuters většina Islanďanů ve svém rozhodování zohlednila riziko ztráty vlastního rozhodování o dění v islandských rybolovných vodách. To převážilo nad argumentem zastánců jednání o vstupu, kteří hrozili tím, že stejně jako v případě Grónska si bude vládu nad Islandem nárokovat Amerika v čele s Donaldem Trumpem.
Americký prezident skutečně usiluje o posílení vlivu v Grónsku, které je 2,5 hodiny letu od Islandu. Počátkem letošního roku na Světovém ekonomickém fóru si navíc několikrát spletl Grónsko právě s Islandem.
Dány většina Gróňanů nesnáší. To jistě ví i viceprezident J. D. Vance
„Jsme malý stát a malé státy potřebují silné spojence, ale také musíme být schopni se rozhodovat podle našich potřeb,“ uvedla již dříve islandská opoziční politička Guðrún Hafsteinsdóttirová ze Strany nezávislosti, jež odmítá vstup do EU.
Island je ale i zájmem Ruska
Island je svým způsobem i strategickým zájmem Ruska. A tak příznivci užších vztahů s EU argumentovali potřebou pevnějšího ukotvení ostrovního státu v Evropě. Island nemá vlastní armádu a spoléhá v tomto směru na NATO. Hafsteinsdóttirová ale poukazuje na historii jako na důkaz toho, že může své zájmy bránit, aniž by byl členem EU.
„Zatím jsme vedli jen jednu válku, a to Tresčí válku, proti Velké Británii,“ uvedla s odkazem na spor ohledně práv rybolovu, který v 70. letech skončil ve prospěch Islandu.
Také tvrdí, že Island už nyní úzce spolupracuje s Evropskou unií. Nic ho tak nenutí, aby se vzdal kontroly nad svými národními zájmy.
„Nezávislost je pro Islanďany velmi emocionální záležitostí. Za posledních 1 200 let jsme byli nezávislí jen asi sto let,“ dodala.
Islandská opozice varuje EU před vměšováním do referenda o vstupu
Zásadní podle ní je, aby si Islanďané zachovali svrchovanost nad svou politikou a národní identitou.
„Otázka je, zda by měl Island přesunout zásadní rozhodování o rybolovu, zemědělství a hospodářství do Bruselu,“ pokládá si otázku a současně si i odpovídá: „A to, jak si myslím, není v jeho zájmu.“
Políček Evropské unii
„Islandské hlasování představuje nepříjemnou ránu evropské politice rozšiřování. Jestliže Unie nedokáže přesvědčit ani jeden z nejbohatších, nejstabilnějších a institucionálně nejlépe připravených evropských států, aby si vůbec vyslechl její nabídku členství, je to pro Brusel varovné,“ myslí si český ekonom Kovanda.
Island je podle něj pro EU skoro ideálním kandidátem. Je mimořádně bohatý, demokratický, politicky stabilní a jeho instituce jsou těm evropským velmi blízké.
„Prostřednictvím Evropského hospodářského prostoru je již zapojen do jednotného evropského trhu, patří do Schengenu a je členem NATO. Nejde tedy o zemi, kterou by Brusel musel dlouhé roky ekonomicky a institucionálně připravovat,“ vysvětluje.
Zadlužování zemí EU pokračuje dál v řádu bilionů korun co tři měsíce
Podle něj zastánci EU neuspěli ani s ekonomickým argumentem. Často zmiňovali, že členství by otevřelo Islandu cestu k euru a podstatně nižším úrokům. To by se projevilo v levnějších úvěrech i hypotékách. Právě vysoké úroky a životní náklady patřily k hlavním tématům kampaně, tvrdí.
„Ale ani to nestačilo. Proti tomu stála zejména obava ze ztráty kontroly nad rybolovem a částí národní suverenity. Ryby nejsou na Islandu okrajovým folklorem, ale strategickým hospodářským aktivem. Mnoho Islanďanů proto zjevně usoudila, že jejich současné postavení je výhodnější. Mají přístup na evropský jednotný trh, ale zároveň si zachovávají větší kontrolu nad vlastními přírodními zdroji. Právě ochrana rybolovných vod je jeden z klíčových motivů výsledku,“ pokračuje ekonom.
Levnější hypotéky a otázka eura
Zmiňuje i další argument zastánců obnovení jednání, jímž byly levnější hypotéky, které by přineslo Islanďanům zavedení eura. Podle něj tento argument není zdaleka tak jednoznačný, jak vypadá. Nižší úroky zvyšují částku, kterou si domácnosti mohou půjčit, a při omezené nabídce bydlení se část této výhody postupně kapitalizuje do vyšších cen nemovitostí. Levnější hypotéka tedy automaticky neznamená stejně levnější bydlení.
„Ostatně ani v Česku by přijetí eura a s ním spjaté levnější hypotéky neznamenaly levnější nemovitosti a bydlení, ale naopak ještě dražší, protože nabídka by zřejmě nadále zůstala omezená – na ni nemá vliv to, jakou země platí měnou. Islanďané si zřejmě toto většinově uvědomili a neskočili na vějičku levnějších hypoték, jak ji používají třeba i četní příznivci přijetí eura v Česku,“ uvádí.
Zástupci EU rozhodnutí Islandu respektují
„Evropská komise respektuje rozhodnutí islandského lidu a Island zůstává blízkým partnerem Evropské unie,“ uvedl včera [30.8.] po zveřejnění výsledků aktuálního referenda mluvčí Evropské komise Guillaume Mercier.
Také podle předsedy Evropské rady Antónia Costy Island i nadále zůstává jedním z nejbližších a nejspolehlivějších partnerů Evropské unie. Costa již měl podle médií mluvit s islandskou premiérkou Kristrún Frostadóttirovou ze sociálně-demokratické strany. Ta obnovení rozhovorů o vstupu Islandu do EU podporovala. Údajně se shodli na dalším prohlubování vztahů EU a Islandu.
Islandská premiérka Frostadóttirová ale i oznámila, že výsledek referenda respektuje. A že jí rozhodnutí většiny Islanďanů zavazuje. To kvituje i opoziční politička Hafsteinsdóttirová. Ta navíc uvádí, že odmítnutí obnovení jednání s EU „není konec světa“.
„Můj vzkaz do Bruselu zní, zůstáváme blízkým přítelem, který dál stojí o úzkou spolupráci s Evropskou unií,“ uvedla.
Češi jsou v Srbsku jedničky. Ale největší jednička je tam Čína
„Ale přátelství nevyžaduje členství. EU by měla respektovat, že Island může být spolehlivý evropský partner, i když není členem unie,“ dodala.
Podle ní jsou současné vztahy s EU přínosné. A spolupráce funguje i bez členských závazků.
„Naše místo ve světě je jasné: Jsme evropskou demokracií. Otázka v referendu nespočívá v tom, zda máme spolupracovat s EU, my s ní už každý den spolupracujeme,“ vysvětlila.
Šéfka EK říká, proč EU potřebuje na útratu víc peněz, než má
Island zažádal o členství v EU už v roce 2009. To bylo v době, kdy i na Islandu panovala finanční krize a jeho banky kolabovaly. V roce 2013, po parlamentních volbách, kdy se domácí ekonomika zotavila a současně mezi ním a Bruselem vypukly spory o rybolovná práva, od jednání ale odstoupil.
–DNA–
Osobně si myslím, že to políček EU není, jak se v článku zmiňuje.
Je to zkrátka vymezení se vůči evropským federalistům, evropským zeleným komoušům, nemyslím samozřejmě ekology, ti mají o přírodu upřímný zájem, i když to občas přehánějí, a největší měrou vůči stávající politické sebrance, která je v EU právě u moci. Té politické pakáži, která dělá věci jen proto, že může. Už se to dokonce v každodenním životě stále více a více ukazuje, že je to vždy spolehlivá cesta do hospodářské a tím následně i politické bezvýznamnosti.
Jako v případě Islandu. Fyzikální termonologií definováno, naše současně politicky vedená EU místo přitažlivé síly vykazuje nemalou sílu odpuzující. Klíč, který do zámku truhlice s řešením dobře zapadne, má v ruce EU volič. Isandský volič na to jen poukázal, že je třeba, aby se EU volič konečně probudil. Doba, kdy byla Evropa pupek světa a celé světové dění se točilo jen kolem ní, je nenávratně pryč.
Jako během základní vojenské prezenční služby v 6:00. EU voliči budíčééééééék! Už jste se nahajali až, až! Čeká vás s kolosem EU kopec práce.