Sotvaže minulý týden Japonsko ukončilo další jednání o clech ve Washingtonu, navštívila jeho delegace se sloganem „Japan-China Friendship“ i Čínu. Pohled do Jihovýchodní Asie nabízí článek agentury Associated Press [AP].
Podle něj o týden dříve předseda menší japonské koaliční strany doručil do Pekingu dopis japonského premiéra Shigeru Ishiby adresovaný čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Jeho obsah není znám, ale obě strany jednaly kromě oboustranných záležitostí i o amerických clech. Z amerických spojenců oslovenými Pekingem v záležitosti cel patří Japonsko mezi ty nejdůležitější, uvádí AP.
Pozoruhodné je nejen to, že jde o věrného spojence USA, ale také fakt, že na druhé straně jde o sousedního asijského giganta, se kterým má Čína velmi komplikované vztahy. Zvláště válečnou historii, která ještě dnes ovlivňuje vzájemné vztahy Japonska a Číny.
„Na jedné straně jsou to sousedé a důležití hospodářští partneři. Čínu a Japonsko mnohé spojuje. Ale na straně druhé jsou limity, do jaké míry se na Čínu spolehnout,“ říká Matthew Goodman, ředitel Greenberg Center for Geoeconomics při Výboru pro zahraniční vztahy.
Japonsko se svého spojenectví s USA podle něj nevzdá jakožto základního pilíře své diplomacie a bezpečnostní politiky. Ale i potvrzuje, že cla a nejistota, do které americký prezident Donald Trump Japonsko uvrhnul, Tokiem otřásla. A tak například Itsunori Onodera, šéf japonské vládní strany, varoval před „nestabilní“ náladou v mnoha asijských zemích vyvolanou vysokými americkými cly.
„Existuje nebezpečí, že se kvůli tomu mohou sblížit s Čínou,“ varuje Onodera a dodává: „To by si nepřálo ani Japonsko.“
Americká celní politika v praxi
Prezident Donald Trump minulý měsíc vyhlásil 24% clo na japonské zboží. Bílý dům jejich platnost sice odložil, a tak 10% clo pro všechny země kromě Číny vytváří prostor a čas pro jednání. Nicméně pro Japonsko už platí 25% clo na hliník a automobily.
Čína pokračuje v celní válce s USA. Zvyšuje cla na 125 procent
Růst cel, právě tak jako Trumpova politika „America First“, vyvolaly obavy i v Japonsku, zda jsou ještě Spojené státy spolehlivým spojencem. A Čína už spěchá s podporou zemím postiženými cly, včetně Země vycházejícího slunce. V reakci na americká cla by Čína chtěla zlepšit své vztahy s Japonskem.
Problém ale je, že v oblasti Jihovýchodní Asie si obě země navzájem konkurují. Region je závislý na dodávkách z Číny, ale Japonsko spolu se Západem usilují, aby tuto závislost zredukovaly. A dále: Po špatných zkušenostech z druhé světové války si Japonsko opět získává důvěru. Posiluje obchodní a bezpečnostní vztahy s Vietnamem a Filipínami a jedná s představiteli Malajsie a Singapuru. O totéž se ale snaží i Čína.
Vztahy mezi Tokiem a Pekingem byly dlouho na bodu mrazu. V několika posledních letech to byly spory nejenom o mořské plody, ale i teritoriální, o ostrovy ve Východočínském moři. Peking dosud nezrušil zákaz na dovoz japonských plodů moře, který vešel v platnost po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě.
Vzájemné vztahy rovněž komplikují vojenské ambice Číny a tamní násilí vůči japonské menšině. Peking nerad viděl i sbližování Japonska a USA během Bidenovy vlády, protože to považoval za strategii nepřátelskou vůči Číně.
Japonsko, USA a Čína
I když by Japonsko přivítalo vřelejší vztahy s Pekingem, píše AP, stále se pokouší stabilizovat vztah s USA a doufá ve vyřešení cel, aniž by došlo ke sporu. Japonsko bylo první zemí, která ve Washingtonu jednala o clech. Během prvního kola jednání v polovině dubna bylo zřejmé, že se Spojené státy chtějí s Japonskem dohodnout. Trumpova administrativa Japonce údajně ale nutila k větším nákupům amerických automobilů a k otevření trhu pro americké hovězí maso, rýži a brambory.
Po druhém kole jednání, minulý týden, Ryosei Akazawa, hlavní vyjednávač, sdělil, že Japonsko požádalo o snížení cel a že pokračuje v úsilí dosáhnout dohody přijatelné pro obě strany. Podle něj japonské automobilky poškodilo už nynější 25% clo.
Při dotazu na Čínu Akazawa pouze řekl, že jeho země sleduje vývoj cel v jejich obchodních vztazích „s velkým zájmem.“ A obchodní vztahy s Čínou označil jako intenzivní.
Michal Achremenko
