Poté, kdy zkraje listopadu oznámila společnost S&P Global prostřednictvím svého PMI indexu výrazné zlepšení podmínek v českém zpracovatelském průmyslu, přichází další dobrá zpráva.
Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] průmyslová produkce v září meziročně vzrostla o 6,2 procenta. Hodnota nových zakázek pak meziročně vzrostla o osm procent. A meziměsíčně se průmyslové produkci dařilo, když přidala 2,7 procenta.
„Ke zrychlení tempa růstu průmyslové produkce v září nejvíce přispěla výroba motorových vozidel a jejich dílů a výroba elektřiny. Nadále platí, že průmyslu jako celku se i přes všechny omezující ekonomické faktory dále daří a v růstu je většina průmyslových odvětví,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Meziroční pokles zaznamenala především menší odvětví zpracovatelského průmyslu. Avšak k mírnému poklesu došlo i ve váhově významnějších odvětvích výroby ostatních nekovových minerálních výrobků a pryžových a plastových výrobků.
Index PMI překvapil takovou náloží optimismu, až se jí věřit nechce
Podle vedoucí oddělení statistiky průmyslu Veroniky Doležalové nové zakázky v září přibyly napříč sledovanými odvětvími průmyslu.
„Významné dlouhodobé zakázky mají podniky ve výrobě kovodělných výrobků nebo výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, především kolejových vozidel,“ doplnila.
Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 14,4 procenta. Tuzemské nové zakázky zaznamenaly pokles o 3,3 procenta. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek vyšší o 11,2 procenta.
Co říkají na vývoj v průmyslu analytici
Podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila zářijová data z průmyslu představují výrazně pozitivní překvapení. Meziměsíční nárůst objemu výroby byl nejprudší od října roku 2023, meziroční pak dokonce od září roku 2022.
„Je sice pravdou, že zářijový výsledek výrazně táhnou dvě odvětví – výroba motorových vozidel a energetika – ale alespoň nějaký růst vykazuje výrazná většina sledovaných odvětví. To vše navíc za situace, kdy německý průmysl žádné přesvědčivé znaky oživení nevykazuje,“ říká Hradil.
Důvěra v ekonomiku v říjnu prudce propadla, hlavně v průmyslu
„Velmi solidní pak zůstává i objem nových zakázek, který naznačuje, že i v nejbližší době patrně bude pro koho vyrábět. Český průmysl tak za celý letošní rok zřejmě míří k sympatickému růstu v okolí 2,5 procenta,“ doplňuje.
Aktuální data hodnotí pozitivně i analytik investiční společnosti Uniqa Václav Franč. Uvádí zejména výkon automobilového průmyslu, který v záři meziročně vzrostl o 9,3 procenta.
„Automobilový průmysl skutečně přidal na tempu. Což je ve světle zpráv z koncernu Volkswagen poněkud překvapující. Zatím se situace v koncernu na českém automotive neprojevuje,“ říká.
Průmysl, výstavba bytů i český export jede. Je ale drahá ropa a plyn
Průmysl je tak podle něj v nejlepší kondici od roku 2022. Doufá, že jeho „nadějnou konjunkturu“ nezastaví nelepšící se situace na energetických trzích, vysoké ceny plynu, elektřiny a pohonných hmot.
Jak si stojí stavebnictví
Podle aktuálních dat ČSÚ v září uspokojivě skončila i stavení produkce. Té pomohlo inženýrské stavitelství. To z pohledu meziměsíční dynamiky po sezónním očištění přidalo tři procenta. Naopak pozemní stavitelství kleslo o 1,5 procenta proti srpnu.
„Ve výsledku stavební produkce v září meziměsíčně stagnovala, proti loňskému září ale byla o 1,6 % výše. I na meziroční dynamice byl patrný silný výkon inženýrského stavitelství, +2,9 procenta, pozemní stavitelství mírně zaostávalo, +0,8 procenta,“ přidal podrobnosti hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Podle Vejmělka, který stavebnictví sleduje dlouhodobě, po loňském stavebním boomu letos dochází k normalizaci. Zatímco za rok 2025 činil růst reálné stavební produkce 10,7 procenta, letos to podle něj bude zhruba 2,5 procenta.
„Na první pohled mohou slaběji působit výsledky bytové výstavby. Takové hodnocení by však bylo příliš zjednodušující. Měsíční statistiky významně ovlivňují starty velkých developerských projektů, proto je lepší sledovat delší období. Za první tři čtvrtletí se začalo stavět o 31 % více bytů než ve stejném období loni. Rychlé tempo přitom vykazují nejen bytové, ale i rodinné domy,“ hodnotí situaci hlavní ekonom Banky Credidas Petr Dufek.
Ceny stavebních pozemků letos rostly o 8 %. Kupují se i dál od center
Podle něj počet nově stavěných bytů za posledních dvanáct měsíců překročil hranici 43 tisíc. To představuje meziroční nárůst o čtvrtinu. Na tisíc obyvatel tak připadají přibližně čtyři nově stavěné byty, zatímco před rokem to byly zhruba tři.
„Krátkodobý výhled stavebnictví zůstává příznivý. Delší perspektiva však vyznívá spíše smíšeně. Letos přibylo nových zakázek v pozemním stavitelství, zatímco u inženýrského je patrný citelný pokles. Vzhledem k plánovanému růstu veřejných investic lze očekávat, že se situace postupně zlepší i v tomto segmentu. Hlavními riziky nadále zůstávají nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků a rostoucí ceny stavebních materiálů,“ říká Dufek.
Obchodní bilance se dostala zpátky do plusu
Posledním dnešním údajem ČSÚ je vývoj obchodní bilance. Ta podle předběžných údajů skončila v září přebytkem 23,7 miliardy korun. Což byl meziročně o 3,3 miliardy korun horší výsledek.
„Po dvou měsících se obchodní bilance v září vrátila do kladných čísel. Ze všech komodit se nejvíce zvýšil vývoz i dovoz počítačů a elektroniky,“ uvedl Zdeněk Skalák, vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ.
HDP mírně roste, ale opět zpomalují investice. I se čeká zdražení
Příznivý vliv na celkovou bilanci mělo v prvé řadě zvýšení přebytku obchodu s elektřinou o 4,8 miliardy korun, kovodělnými výrobky o čtyři miliardy korun a ostatními dopravními prostředky, jako jsou letadla a kolejová vozidla, a zařízeními, to o 3,5 miliardy korun.
Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy EU se v září meziročně zvýšil o 14,9 miliardy korun. Deficit obchodu se státy mimo EU se prohloubil o 16,2 miliardy korun. Meziročně vzrostl vývoz o 7,8 procenta na 456,8 miliardy korun a dovoz o 9,2 procenta na 433,1 miliardy korun.
„Zatímco loni dosáhl přebytek zahraničního obchodu 200 miliard korun, v letošním roce očekáváme výsledek zhruba poloviční. Za nižším přebytkem budou stát vyšší ceny dovážených nerostných surovin ale i oživená domácí investiční aktivita, která je dovozně náročná,“ okomentovala data ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
–DNA–
