Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci září deficitem 153,9 miliardy korun. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU činil schodek 154,9 miliardy korun. Informovalo o tom Ministerstvo financí ČR [MF ČR].
V meziročním srovnání byl schodek o 27,9 miliardy korun nižší. Oproti letošnímu srpnu pak klesl o 11,5 miliardy korun. V poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu [HDP] byl schodek ve výši 1,8 procenta HDP za první tři čtvrtletí letošního roku nejmírnější od předpandemického roku 2019.
„Z hlediska sezónnosti patří září mezi měsíce, kdy se deficit prohlubuje spíše mírně. Letos však podobně jako v roce 2023 zářijové hospodaření skončilo v přebytku 11,5 miliardy korun,“ říká ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Aktuální vývoj hospodaření státního rozpočtu neindikuje riziko nesplnění schváleného schodku pro letošní rok ve výši -241 miliard korun. Podle MF ČR k meziročnímu zlepšení salda o 27,9 miliardy korun přispěl růst příjmů o 7,8 procenta tažený inkasem daní a pojistného. Naopak celkové výdaje převýšily loňskou úroveň o 5,2 procenta. A to i přes posílení investičních výdajů téměř o 30 procent, uvádí MF ČR.
„Inkaso daňových příjmů státu na konci září odpovídá plánům a například výběr daně z příjmů právnických osob tuto hladinu překročil velmi výrazně,“ doplnili zástupci MF ČR.
Státní rozpočet v září v kostce
Výdaje byly do konce září meziročně vyšší o 85,2 miliardy korun [+5,2 %]. Oproti loňsku rostly z běžných výdajů hlavně transfery rozpočtům územní úrovně [+21,2 mld. Kč] v souvislosti s financováním vzdělávání. K růstu celkových výdajů přispěla také váhově největší položka sociálních dávek [+13,4 mld. Kč].
„Nárůst výdajů – nejen – v těchto kapitolách částečně kompenzovaly meziročně nižší neinvestiční transfery státním fondům. Meziroční nárůst kapitálových výdajů, investic, o 29,1 procenta je tažen hlavně vyššími investičními transfery Státního fondu dopravní infrastruktury v souvislosti s financováním výstavby dopravní infrastruktury,“ uvádí Gec.
Příjmy státního rozpočtu za leden až září 2025 / procento plnění
[Zdroj: MF ČR]
Příjmy státního rozpočtu vzrostly do konce září meziročně o 113,1 miliardy korun [+7,8 %]. Výrazně k tomu přispěly tradičně váhově dvě nejvýznamnější položky.
- Pojistné: +39,9 mld. Kč.
- Daň z přidané hodnoty [DPH]: +22,4 mld. Kč.
„Dynamika obou položek v meziročním vyjádření přesahuje sedm procent. To naznačuje nadále robustní spotřebitelskou poptávku. Solidní kondici však vykazují i firmy, což je patrné na výběru daně z příjmů právnických osob, DPPO, který letos pravděpodobně významně překoná celoroční plán,“ myslí si Gec.
Ministr Stanjura: Běžné výdaje státu jsou pod kontrolou
Spokojenost s vývojem státního rozpočtu vyjádřil i ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].
„Máme nejnižší deficit po devíti měsících za posledních šest let. Inkaso daňových příjmů státu na konci září odpovídá plánům a například výběr daně z příjmů právnických osob tuto hladinu překročil velmi výrazně,“ uvedl ministr Stanjura.
„Běžné výdaje státu jsou pod kontrolou a realizace investic, která tradičně zesiluje v druhé polovině roku, běží podle očekávání. Na základě dnešních čísel můžu téměř s jistotou říci, že stejně jako každý rok naší vlády dodržíme schválený deficit 241 miliard korun,“ doplnil.
Vláda schválila rozpočet 2026. Úroky z dluhu jsou 110 miliard korun
Avšak už příští rok by měl deficit podle nynějšího návrhu státního rozpočtu stoupnout na 286 miliard korun. Ministr Stanjura tvrdí, že za meziročním zhoršením jsou mimo jiné státní půjčky na projekt výstavby nových bloků jaderné elektrárny Dukovany a zvýšené výdaje na obranu. V poměru k HDP by to podle jeho odhadu v příštím roce značilo setrvání schodku veřejných financí v blízkosti dvou procent.
Víc peněz do obrany? Potíž je v českém rozpočtu, armádě i EU
„Nejistota je ovšem spojena s parlamentními volbami, které by mohly vyústit, podobně jako ty v roce 2021, v přepracování rozpočtu novou vládou a případně rozpočtové provizorium v prvních měsících příštího roku,“ uzavírá Jaromír Gec.
–DNA–
