Deficit rozpočtu USA v minulém fiskálním roce klesl o 41 miliard dolarů [cca 852 mld. Kč]. Snížení dosáhlo 2,2 procenta. Je to vůbec poprvé od roku 2022, kdy se snížil schodek amerického státního rozpočtu.
Jsou za tím rekordní příjmy z cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Celkový deficit i tak dosáhl úctyhodných v přepočtu necelých 37 bilionů korun. Výsledky za fiskální rok do konce září 2025 už zahrnují devět měsíců druhého funkčního období Trumpa.
Nižší deficit podpořily rekordní příjmy z cel, které stouply o 142 procent na 202 miliard dolarů [cca 4,2 bilionu Kč].
- Celkové příjmy za fiskální rok se zvýšily o 6 % na rekordních 5,235 bilionu dolarů [cca 109 bilionů Kč].
- Celkové výdaje za fiskální rok vzrostly o čtyři procenta na rekordních 7,01 bilionu dolarů [cca 146 bilionů Kč].
Důvodem vysokého růstu byla nová cla zavedená Donaldem Trumpem. V samotném září, posledním měsíci fiskálního roku, rozpočet skončil dokonce s rekordním přebytkem 198 miliard dolarů [cca 4,4 bilionu Kč]. Meziročně se zvýšil o 147 procent.
Vliv dovozních cel do inflace v USA proniká v omezeném rozsahu
Úředník ministerstva financí uvedl, že ministerstvo vypočítalo odhadovaný poměr deficitu k hrubému domácímu produktu [HDP] pro fiskální rok 2025 na 5,9 procenta. Odmítl ale sdělit, jaký odhad HDP byl použit. Loni tento poměr činil 6,3 procenta HDP.
Americe dobře funguje ekonomika
Amerika aktuálně nesnižuje deficit státního rozpočtu jenom výnosy ze zaváděných cel, ale rychle roste i její hrubý domácí produkt [HDP]. Tempo růstu převyšuje růst zemí v Evropě.
HDP: Spotřeba domácností roste, ale už ne investice firem do strojů a ICT
Konečný údaj o HDP v USA za 2. čtvrtletí tamější ministerstvo obchodu revidovalo směrem nahoru na 3,8 procenta. Původní odhad činil 3,3 procenta. Americká ekonomika tak v letošním druhém čtvrtletí rostla nejrychleji za téměř dva roky. Za lepším výsledkem stojí silnější americký export, ale zejména vyšší spotřeba domácností. Soukromá spotřeba v USA stoupla mezičtvrtletně o 2,5 procenta.
„Obavy o výraznější ochlazení americké ekonomiky, respektive tamního trhu práce, zmírnil také počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který v uplynulém týdnu poklesl na 218 tisíc. Což je nejníže od poloviny července,“ uvedl na FinTag ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
HDP USA roste o 3,8 procenta. Je za tím vyšší spotřeba domácností
Růst americké ekonomiky ve svém aktuálním výhledu potvrdil i Mezinárodní měnový fond [MMF]. HDP Spojených států letos podle jeho odhadu vzroste o dvě procenta, příští rok by tempo růstu mohlo zrychlit na 2,1 procenta. Oba údaje jsou mírně vyšší, než předpovídal MMF v červencové aktualizaci jarního výhledu.
Dluh USA
MMF rovněž upozornil, že skončila doba levných půjček z období mezi globální finanční krizí a pandemií covidu-19. Úrokové sazby na globálních trzích výrazně vzrostly a jejich další vývoj je velmi nejistý.
„Náklady na obsluhu dluhu tak již zatěžují rozpočty,“ uvedli zástupci MMF.
Dále poznamenali, že rozvinuté ekonomiky – včetně Spojených států, Kanady, Číny, Francie, Itálie, Japonska a Británie – už mají veřejný dluh přesahující 100 procent HDP. Anebo se čeká, že tuto hranici překročí.
Riziko se u těchto zemí podle MMF ale považuje za nízké až střední, protože disponují rozvinutými trhy se státními dluhopisy a širšími možnostmi hospodářské politiky. Naproti tomu mnohé rozvíjející se a nízkopříjmové země mají omezenější zdroje a čelí vyšším nákladům na půjčky. Přestože jejich zadlužení je relativně nižší.
–ČTK/RED–
Snížení schodku je dočasné. Cla jsou dvousečná, dolarová krize je neodvratitelná, reakce Číny je pro USA také nepříznivá a subjekt mající monopol na politické řízení světa má budoucnost Spojených států jasně vyprofilovanou. Jejich rozpad a přeformátování na víceazimutové národní státy. Ty už nebudou hybatelem dějin. Hybatelem bude především Čína a částečně, s malou politickou mocí, Rusko a Indie. Rusko má velkou konceptuální moc.
Pragmatický Orbán oznámil vystoupení ze sionfašistického protektorátu EU a zároveň směřování do BRICS+. Někteří hovoří o možném dominovém efektu. Ale Fico řekl, že je Slovensko pevně ukotveno v EU i NATO. Na Slovensku situace zatím nedozrála. Babiš sice v názorech udělal určitý pokrok, ale je rusofob a může argumentovat, že to ANO nemá v politickém programu. Je svými firmami ukotven například ve Francii a Německu a ty jsou spolehlivě na cestě ke vzniku chalífátů, což se mu sice může zajídat, ale i chalífáty budou potřebovat pekárny a výrobu hnojiv. Sám Babiš je už dost starý, aby prováděl konformní politické globální kličky směrem k Číně a Rusku. Polsko má našlápnuto k vystoupení z EU, ale je zcela zbytečně a kontraproduktivně rusofobní. Polsko ve skutečnosti nikdo nepotřebuje. Je však připoutáno ke světu smlouvami, proto se s ním musí jednat. Po samorozpadu anomální EU a USA však nastane nová geopolitická situace a především malé země nemohou dosáhnout plné státní suverenity – tedy všech 6ti stupňů, bez strategického partnera.
Všimněte si lidi této věty v článku: ….Riziko se u těchto zemí podle MMF ale považuje za nízké až střední, protože disponují rozvinutými trhy se státními dluhopisy a širšími MOŽNOSTMI HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY. ……
Je tam slovo hospodářství, což zahrnuje všechny ekonomické vazby, včetně věcné podstaty (podniky) a je tam slovo možnost, což obnáší volnost jednání. To samozřejmě ve vztahu k hospodářství.
A teď si představte, že nám za nezájmu voličů zelení komouši zlikvidují tu věcnou podstatu. Ona nezmizí, bude nahrazena, ekonomika je nedílnou součástí lidské existence. Ale pokud nám ta podstata už nebude patřit, což se stalo po „hospodaření“ komoušů rudých, kdy do deseti let po roce 1989 nám ve státě v hospodářské podstatě (podnicích) nepatřila ani klika u podnikového záchodu, že tím automaticky zmizí i to slovo MOŽNOST.
Takže co se pak stane s dalšími slovy ve zníněné větě? Mám na mysli slovo RIZIKO. Odpověď nechám na vás samotných.