„Tohle oznámení je velice důležité pro všechny občany České republiky,“ uvedl dnešní [3.6.] tiskovou konferenci o změnách v penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření premiér Andrej Babiš [ANO].
„Přicházíme s vůbec největšími změnami v penzijním spoření na stáří,“ pokračoval a dodal: „Každý, kdo si to může dovolit, by si měl spořit na stáří, aby nespoléhal na stát.“
Podle něj na lidech, kteří si spoří ve třetím pilíři důchodového systému, státem dotovaném penzijním spoření, roky vydělávaly bankovní domy. Právě těm patří většina penzijních společností. A ty, jak zdůraznil, inkasovaly od lidí neúměrně vysoké poplatky. Podle jeho slov banky v Česku lidi doslova sdírají.
Co se týče penzijních společností, ty jenom loni podle premiéra na poplatcích vyinkasovaly 8,4 miliardy korun. Z nich jejich zisk před zdaněním ve výši 60 procent činil přes pět miliard korun. Do protikladu pak dal, že stát loni vyplatil ve formě státního příspěvku na penzijní spoření a daňových úlev ze státního rozpočtu 18 miliard korun. Přičemž šest miliard korun si vyžádal státní příspěvek ke spoření, zbytek stát vydal na různé daňové úlevy v souvislosti s penzijním spořením.
„Už jen tím, že snížíme poplatky, lidé dostanou při délce 35 let v penzijním spoření na jeho konci o milion korun navíc. Za mě je to skvělý počin paní ministryně Schillerové. A já doufám, že to všichni ocení,“ dodal premiér.
Změny v penzijním spoření, které se netýkají jenom poplatků [viz níže, pozn. red.], Ministerstvo financí ČR [MF ČR] dnes předložilo do meziresortního připomínkového řízení v rámci novely zákona o doplňkovém penzijním spoření.
„Určitě změny necháme řádně připomínkovat, ale to neznamená, že všemu vyhovíme,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová [ANO].
Otázka na celkovou důchodovou reformu
Na otázku FinTag, zda se odhodlá její vláda i ke komplexní reformě důchodového systému v Česku, kdy se vzájemně doplní první průběžný důchodový pilíř se třetím a část odvodů ze sociálního pojištění se například převede na účty samotných lidí, pak uvedla následovné: „Máme na to chuť i zájem o to. Nicméně sociální pojištění se týká pana ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky.“
Zdanění příspěvku zaměstnavatele v penzijku se dá v pohodě vyhnout
Současně pro FinTag dodala, že aktuální změny ve třetím pilíři vláda považovala za tak zásadní a důležité, že je navrhla okamžitě a v plánu je má prosadit v co nejkratší době. Což podle ní značí, že vláda by je mohla schválit a poslat k projednání do Sněmovny již letos v červenci.
I ministryně financí považuje z aktuálních změn v penzijním spoření za nejdůležitější právě seškrtání poplatků pro penzijní společnosti.
„Dneska zhruba 56 procent úspor lidé odevzdají na poplatcích, naše změny toto číslo sráží na 16 procent. Už jen tím se úspory na penzi každému zvýší v průměru o milion korun. Při délce spoření 35 let tak člověk nebude odcházet se zhruba 600 tisíci korunami, ale s částkou 1,6 milionu korun,“ vyjasnila.
Jaké změny se chystají v penzijním spoření
Vládou navržené změny se netýkají jen nižších poplatků pro penzijní společnosti, nicméně tady přicházejí změny nejradikálnější. U transformovaných, konzervativních, smíšených i dynamických fondů vláda navrhuje docela zrušit výkonnostní poplatek. A rovněž chce zavést strop na poplatek za správu. Jinak řečeno navrhuje jeden plošný poplatek za penzijní fondy ve výši 0,5 procenta ročně z aktuální 2% výše, jak uvedla ministryně.
Výjimku v tomto opatření tvoří nové alternativní fondy, u nichž poplatky zůstanou stejné jako doteď. To proto, že tyto fondy se od klasických penzijních fondů přece jenom liší jak v investiční strategii, tak podpoře ze strany státu.
Vláda navrhuje i další změny. A těmi jsou:
- V současnosti platí pro všechny věkové skupiny vyjma důchodců, že státní příspěvek činí maximálně 20 procent z měsíčního vkladu v rozmezí 500 až 1700 korun. Avšak nezletilým střadatelům se dolní hranice pro státní příspěvek snižuje na 100 korun. Toto vláda mění – všem střadatelům do jejich 30. narozenin státní příspěvek zdvojnásobí na 40 procent z jejich měsíčního vkladu.
- Všem střadatelům do jejich 36 let věku nově umožní možnost po minimálně deseti letech spoření jednou jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení bez sankce a se zbytkem úspor pokračovat ve spoření. Výběr není podmíněn žádným konkrétním účelem. Doposud byl možný jen mezi 18. a 20. rokem života.
„Cílem je, aby si mladí lidé začali spořit co nejdříve,“ vysvětlila změnu ministryně Schillerová s tím, že právě nemožnost pracovat s uspořenými penězi dříve než těsně před důchodem nebo v době odchodu do penze mladé lidi od spoření na penzi odrazovala.
- Další změna přichází v podobě zrušení povinnosti vyplnění doteď povinného investičního dotazníku každým, kdo do třetího pilíře vstupuje.
Ministryně Schillerová to vysvětlila tím, že výsledky těchto dotazníků zamykaly střadatele v nevýhodných investičních strategiích. A i zdvihaly náklady na administraci spoření.
- Jinou změnou je pevné stanovení investiční strategie takzvaného životního cyklu. Ta v principu funguje tak, že na začátku „spoření“ lidé investují agresivně, aby dosáhli co nejvyššího zhodnocení. A jak se jim přiblíží důchodový věk, začnou automaticky investovat konzervativněji. To proto, aby kvůli případné volatilitě na trzích nepřišli o významnou část svých zainvestovaných peněz.
Toto penzijní fondy umožňují už dneska. Podle ministryně Schillerové ale budou tuto strategii penzijní společnosti nově nabízet všem novým klientům jako první volbu.
Konec transformovaných fondů
Další změna je ta, že ke konci roku 2036 by docela skončily takzvané transformované fondy starého penzijního připojištění. To už v minulosti nahradilo flexibilnější doplňkové penzijní spoření. Nicméně ve starém penzijním spoření i nadále zůstává 1,7 milionu klientů s 340 miliardami korun úspor. Dlouhodobý problém u starého penzijka spočívá v tom, že klientům garantují takzvanou kladnou nulu. To znamená, že hodnota majetku v nich nesmí jít do záporu. Právě kvůli tomu klientům ale nenesou prakticky žádné zhodnocení. A v praxi jen málokdy svým zhodnocením překonají inflaci. Tím de facto ztrácejí smysl.
NN Penzijní brala výnosy z vkladů klientů. Dostala pokutu od ČNB
Při dlouhodobém spoření tak lidem ukrajuje z jejich peněz, ale i státního příspěvku jak inflace, tak poplatky společností. Výhodou těchto fondů je na druhé straně výsluhová penze, která lidem umožňuje minimálně po 15 letech spoření polovinu prostředků bez sankce vybrat. Nicméně i v doplňkovém penzijním spoření funguje docela dobře takzvaný předdůchod. To sice není stejné jako výsluhová penze, ale je to obdobná výhoda, pro níž lidé ve starém penzijku zůstávají.
Co na změny říkají penzijní společnosti
K vládou navrhovaným změnám se pro FinTag vyjádřili zástupci Asociace penzijních společností ČR. Ti souhlasí se všemi změnami, avšak s jedinou výjimkou. A tou je zrušení výkonnostního poplatku a 0,5% strop pro jeden paušální poplatek za správu. Podle nich toto vyvolá zcela zásadní nerovnováhu mezi příjmy a náklady penzijních společností.
„Penzijní společnosti [pokud vládní návrh projde] by ani z poloviny nebyly schopné poplatkem za správu pokrýt nutné náklady, které v průměru za uplynulých 10 let činí 0,82 procenta. Výsledkem by byla v dlouhodobém, ale i střednědobém pohledu ekonomická neudržitelnost provozování penzijního spoření pro všechny penzijní společnosti. Menší společnosti, jejichž nákladovost je nad zmíněným průměrem, by pak byly zasaženy ještě výrazněji,“ uvedl prezident Asociace penzijních společností ČR Radek Moc.
Podle něj tak budou penzijní společnosti nuceny přejít na pasivní způsob správy peněz klientů. Pasivní způsob správy by spočíval převážně v nakupování levnějších nástrojů na rozvinutých trzích. Podle Moce nižší poplatky samy o sobě totiž negarantují vyšší výnosy pro klienty, pokud budou zároveň omezeny schopnosti penzijních společností dlouhodobě a profesionálně spravovat svěřená aktiva. A i investice do rozvoje českého hospodářství ze strany penzijních fondů by byly podle něj nerealizovatelné.
„Asociace bude v případě poplatků ve všech fázích přípravy novely nadále prosazovat diskuzi založenou na reálných možnostech sektoru – tedy diskuzi, která může vést ke snížení poplatků, ale takovému, které bude schopné pokrýt náklady penzijních společností včetně běžného zisku, ale především, které nebude mít negativní dopad na celkový výnos klientů,“ uvedl dále Moc.
V tomto ohledu stojí za přidání staré známé investorské pravidlo u podílových fondů. A to zní, že výnos každého fondu je to, co investorovi nesebere fond na poplatcích. Za zmínku stojí i to, že například u starých transformovaných fondů penzijní společnosti investují už nyní docela pasivně s minimem nákladů.
Obnova důvěry lidí v třetí důchodový pilíř
Podle Aleny Schillerové cílem aktuálních vládních změn je obnova důvěry lidí v třetí důchodový pilíř. A pak k němu i přilákat více mladých lidí.
„Peníze lidem, ne bankám, to je naše heslo pro snížení poplatků,“ uvedla s tím, že toto se samozřejmě bankám nebude líbit. Ale poradí si s tím stejně, jako si poradily, když klesaly a rušily se poplatky [u části bank, stále ne zdaleka u všech, pozn. red.] u bankovních služeb.
„Není důvod, aby poplatky u nás byly nejvyšší v Evropě,“ uvedla dále Schillerová a doplnila, že změna je plně v souladu s hospodářskou strategií vlády.
Komentář: Hip, Hip, Hurá. Česko má novou hospodářskou strategii
Zároveň poukázala na to, že není náhoda, že v žebříčku největších plátců daně z příjmů TOP 20 za loňský rok je hned šest bank a jedna pojišťovna, jak řekla. Zde se ale buďto spletla, anebo je v uvedeném žebříčku o jednu banku navíc, která ale nedala souhlas se zveřejněním výše své daně z příjmů. A tak tato „šestá banka“ není v žebříčku viditelná. Žebříček TOP 20 za loňský rok totiž uvádí celkem pět bank a jednu pojišťovnu [viz níže, pozn. red.]. Tak jako tak v tomto žebříčku je z hlediska sektorů skutečně nejvíce bank.
ČEZ uvolnil místo jedničky v TOP 20 Škodě Auto. Posílili zbrojaři
K bankám jako takovým se na tiskové konferenci blíže vyjádřil i premiér Babiš. Podle něj ziskovost tuzemských bank [v drtivé většině se zahraničním vlastníkem, pozn. red.] je bezmála osmkrát vyšší než například v Německu. Rovněž se vyjádřil k sazbám České národní banky [ČNB], jejíž nezávislost, jak uvedl, nezpochybňuje, ale stejně tak má právo říci svůj názor.
—
„A znovu se ptám, když ČNB drží sazby na 3,5 procenta, kdo na tom vydělává, samozřejmě komerční banky. My přitom máme podle Eurostatu třetí nejnižší inflaci v EU, máme 2,1 procenta. A jsou hlasy, že se sazby zase zvýší. Ale tady není důvod navyšovat sazby. A na výši těch sazeb vydělávají ty komerční banky a vydělávají na všem. Je potřeba, aby ty banky byly rozumné. Chápu, že se to někomu nemusí líbit, ale není možné, aby tady občané platili všechno. Není možné, aby tady bankovní domy sdíraly lidi a ČNB jim v tom pomáhala. Já tomu vůbec nerozumím,“ uvedl s tím, že jeho slova neznamenají, že by jeho vláda byla pro přijetí eura.
Rašín byl často ještě rychlejší, říká v podcastu hlavní archivář ČNB
A to proto, že podle něj „jako země nechceme ztratit další kus naší suverenity. A pak tam sedět [v eurozóně, kde podle premiéra rozhoduje pár zemí] v koutě. Navyšovat nyní základní úrokové sazby míří, jak uvedl, „proti všem“.
Daniel Tácha
