Čínští výrobci nechtějí už jen osobní auta v Evropě prodávat, ale už je v Evropě již i vyrábějí. Důvod je vedle úspory dopravních nákladů i snaha obejít cla Evropské unie na dovoz elektroaut z Číny do Evropy.
Tématem se na FinTag zabývá analytik České spořitelny [ČS] Radek Novák. V posledním Trendovníku ČS shrnul aktuální zprávy z čínského automobilového průmyslu ve vazbě na ten evropský.
Dodatečná cla na čínská e-auta akcelerují čínskou výrobu v EU
Tak například koncern Stellantis [značky, Peugeot, Citroën, Fiat, Jeep, Opel a další, pozn. red.] už oznámil, že jeho čínský partner Leapmotor bude využívat závody ve Španělsku, konkrétně v Zaragoze a ve Villaverde u Madridu. Dokonce se diskutuje i o převodu vlastnictví jedné továrny právě na Leapmotor.
Španělsko je obecně pro čínské výrobce lákavou destinací. V Barceloně už pod značkou Ebro vyrábí čínská automobilka Chery. Ta koupila bývalou továrnu od japonského Nissanu. A svoji továrnu staví v Zaragoze spolu se Stellantisem i výrobce baterií CATL. Brzy by k nim mělo přibýt i Geely, vlastník Volva, jenž už od Fordu koupil část jeho závodu ve Valencii.
Čínský CATL jde na burzu v Hongkongu, aby zaplatil fabriku v Maďarsku
Čínská automobilka BYD, největší výrobce elektromobilů na světě, otevřeně přiznává že pokukuje po nevytížených továrnách značek Alfa Romeo a Maserati [oboje z koncernu Stellantis, pozn. red.] v Itálii a po části ikonické továrny Volkswagenu v Drážďanech, který tam má dnes inovační centrum. BYD už ale také buduje zbrusu nový závod v Maďarsku.
Volkswagen má pak údajně i nabídku na blíže nespecifikovanou továrnu, kde by část kapacit využil další čínský výrobce Xpeng. V něm má VW menšinový podíl a na jehož technice staví v Číně některá svá elektroauta.
Analýza autoprůmyslu: Čína jde rychle dopředu, Evropa zaostává
Ale nejde je o auta. I největší světový výrobce elektrických skútrů, čínská firma Yadea, zvyšuje tempo expanze do Evropy. Kvůli drahé ropě a clům plánuje vybudovat továrnu v Maďarsku a posílit prodeje v Londýně a Paříži. Zahraniční prodeje této čínské firmy mají letos vzrůst o 70 procent.
Co chystají automobilky v Evropě
Stellantis chce čelit čínským výrobcům levnými evropskými elektromobily. Koncern Stellantis plánuje od roku 2028 vyrábět malý elektromobil. Jde o takzvaný E-Car s cenou kolem 15 tis. eur [cca 364 tis. Kč]. Projekt má oživit segment nejmenších aut, který v Evropě kvůli regulacím prakticky zanikl. Díky nízké ceně by evropské úřady byly výměnou za omezené vnější rozměry nebo výkon elektromotoru ochotné slevit z nároků na různé asistenční systémy.
Závislost Česka na čínském dovozu dál roste. Stejně tak nominální dluh
Nová platforma má být sdílena napříč značkami jako Fiat, Citroën či Peugeot. Stellantis pak rovněž představil plán ročních úspor ve výši 6 miliard eur [cca 146 mld. Kč] a investic za 60 miliard eur [cca 1,5 bil. Kč] v rámci rozvojového programu FaSTLAne. Koncern plánuje uvést více než 60 nových modelů a modernizovat dalších 50 vozů včetně elektromobilů, hybridů i aut se spalovacím motorem. Investice zamíří i do nových technologií a globálních platforem. Reorganizaci čeká i portfolio 14 automobilových značek.
Ford v EU nabídne nové modely. Mluví se i o nástupci modelu Focus
Jsou tu ale i další zprávy: Americká automobilka Ford plánuje do roku 2029 uvést na evropský trh sedm nových modelů. Snaží se tak oživit klesající prodej osobních automobilů, čelit tvrdé konkurenci ze strany čínských výrobců a udržet si náskok na evropském trhu s užitkovými vozidly. Pět modelů budou osobní vozy, včetně malého elektromobilu a malého elektrického SUV. Vozy se budou vyrábět v závodě Renaultu v severní Francii, s nímž má Ford uzavřené partnerství. V Americe pak Ford dlouhodobě spolupracuje s čínským výrobcem autobaterií CATL.
A dále: Automobilka Nissan plánuje v Evropě zrušit 900 z přibližně 9 300 pracovních míst. Součástí restrukturalizace je i slučování výrobních linek v britském Sunderlandu, který je aktuálně vytížený z 50 procent. Firma zároveň jedná s čínskými partnery [zejména z již zmíněnou automobilkou Chery, pozn. red.] o využití volné kapacity závodu.
Radek Novák, analytik České spořitelny
Vzpomínáte lidi, kteří jste zažili dobu, kdy se radostně cinkalo klíčemi, že se rudí komouši začínají odebírat do politických věčných lovišť? A pak se za čas začalo bědovat, že se za rudých většina výrobků vyráběla v našich podnicích a nyní, myšleno tehdy, se vše rozprodalo a v podnicích nám, myšleno státu, nepatří ani klika u dveří? A mnohem později jak se řešilo, to už vlastně bylo poměrně nedávno, to byl tedy u moci pan Babiš, že západní firmy nejen že platí mzdy, za které by na západě nikdo dělat nechtěl, ale že si daně optimalizovaly tak, aby i ty platily co nejmenší? Ideálně minimální, když už jim daňové prázdniny skončily. Tenkrát v HN psali, že jim v jednom roce bylo po důkladných kontrolách zpětně z nákladů, které snižují daňový základ, vyhozeno tolik, že zaplacená daň z tímto navýšeného zisku činila přes osm miliard korun, které musely státu dodatečně doplatit (třeba jsem si nevšiml, že by toto okrádání nás na daních přes nedovolenou optimalizaci předchozí vláda nějak řešila – spíše dělala, že o tomto nikdy nic neslyšela).
Jenže kořínky rudého komunismu v hlavách lidí zůstaly, to je vidět v diskuzích na omlouvání minulosti našich dvou nejvyšších ústavních činitelů do té míry, že by za ně někteří snad i život položili, tak tento kořínek znovu vyrašil v barvě zelené. Ta radikální, forma rudá, už totiž není v módě. A po desítkách let, cca čtyřiceti, se historie opakuje, jak se o tom v článku názorně a s číselnými důkazy píše.
Zkrátka zelený komouš se svými iniciativními přisluhovači v průmyslu hospodařil tak, až i automobilovou výrobu prohospodařil a nyní stejně jako v minulosti jde o to, komu budou tyto podniky patřit a komu budou vydělávat (jinak tehdy i sami rudí komouši říkali, že iniciativní blbec je horší jak třídní nepřítel).
Ovšem v USA je situace specifická a není s Evropou identická, i když postiženy jsou podobně. Tam, obrazně řečeno, „se s dáblem manželství neuzavíralo“, ve stylu evropská nevěsta je za ďábla provdávána, ale byla představa, že se s ním uzavře partnertsví stylem já pán ty pán a že se tak s ním dobře vydělá. Pro jejich tehdejší přestavy by byl vhodnější spíše výraz, že se s ním vydrbe. A když tam všichni viděli, že je výsledek v podstatě týž, tak s Trumpem v čele šiků brutálních cel ze záměru začínají vycouvávat. Jenže opět obrazně řečeno, dohody s ďáblem tak snadno vypovídat nelze. On vždy nekompromisně trvá na svém.
Pořád si myslím, protože EU je nyní taková hospodářská mátoha, jelikož takto dál jít objektivně nemůže, ale současně zpětný chod stejně jako Rusko na frontě nepřipustí, tak v evropském hospodářském divadle nastane ještě taková mezihra. Pustí se uzda v zadlužování, to do ekonomik naleje spoustu peněz, ale jediná smysluplná výroba za dané politické situace a zelených představ, bude zbrojení. Jenže na rozdíl od GD, kdy dáte stovku a ona vám vyrobí elektřinu za padesát, alespoň za tu půlku z té stovky, zbrojní výroba, kdy musíte doplnit zanedbané, je čistokrevná režie. Dáte stovku a ona vás hned požádá ještě o další padesátku nejen na živení dalších vojáků, ale navíc i a na udržování nově vyrobené techniky.
Ten náraz pak nechci vidět, pokud evropský volič neprocitne a neuvědomí si, že nejen na ochranu přírody, ale i na zbrojení je nutné si vydělat a teprve když mám vyděláno, se mohu jakkoliv rozpažovat.