Polský premiér Donald Tusk a jeho německý protějšek, kancléř Friedrich Merz, se v pondělí pohádali kvůli válečným reparacím a náhradám za škody, které Polsku způsobilo nacistické Německo za 2. světové války.
Svár mezi oběma státníky, kteří dlouhodobě slibují zlepšení vzájemných vztahů mezi jejich zeměmi, tak vrhl stín na aktuální berlínská jednání, která měla přinést dohodu o spolupráci v mnoha oblastech, včetně obrany a podpory Ukrajiny. Tato témata ale šla svým způsobem stranou. A to proto, že se otevřely staré, ale stále živé bolestné rány z „dávné historie“. Informuje o tom bruselský list Politico v článku Polish-German tensions over WWII reparations mar leaders’ summit.
„Vzpomínky musí zůstat živé, i ty bolestivé,“ cituje Politico německého kancléře Merze.
Podle něj je možná dohoda s Polskem o vyrovnání se za škody, které Němci způsobili Polsku za 2. světové války, ale jen taková, která obě země nerozdělí, ale naopak ještě více spojí. Problém je však v tom, že polský premiér Tusk má jasno v řešení. Chce peníze a chce hodně peněz.
„My všichni v Polsku se domníváme, že ztráty a zločiny během druhé světové války nám nebyly ze strany Německa dosud kompenzovány,“ uvedl Tusk s tím, že Německo „stále jen odmítá řádně zaplatit“.
Jeho jednoznačná slova na adresu z hlediska Polska po věky problematického souseda bruselský list vysvětluje tím, že se Tusk doma dostal pod tlak, jak píše Politico, „opoziční nacionalistické strany“ Právo a spravedlnost [PiS].
Polský premiér Tusk ve vztahu k Německu otočil
Polské nároky na reparace škod způsobených nacistickým Německem v minulém století jsou dlouhodobým tématem. Premiér Tusk, který působil v letech 2014 až 2019 jako předseda Evropské rady EU, s ním teď ale přichází vůbec poprvé.
Naopak politici polské národně konzervativní politické strany PiS dlouhodobě vymáhají po Němcích náhrady škod z 2. světové války. Dokonce je i vyčíslili, to na 1,3 bilionu eur [cca 31,4 bilionu Kč]. Tyto peníze po Němcích žádá i nový polský prezident Karol Nawrocki.
V prezidentských volbách v Polsku vyhrál kandidát opozice Nawrocki
To, že je nyní chce i Donald Tusk, je novinka. Nežádal je před a ani po svém vítězství v čele Občanské platformy [PO] v polských volbách v roce 2023. Ve svém požadavku je teď navíc i velice konkrétní. Zatímco Německo dlouhodobě tvrdí, že otázka reparací je právně uzavřena, Tusk jasně říká, že tomu tak není. Argumentuje, že Polsko se po 2. světové válce muselo vzdát nároků na reparace, protože trpělo pod nadvládou tehdejšího Sovětského svazu.
Komentář: Ruský útok na Polsko smysl nedává. Navíc není první
Právě tím se přidal Tusk jednoznačně k zástupcům PiS a prezidenta Karola Nawrockého. I ti dlouhodobě tvrdí, že odmítnutí reparací ze strany Polska v 50. letech minulého století bylo výsledkem nátlaku Sovětů, kteří sledovali hlavně svůj prázdný účet. A protože bylo Polsko pod nátlakem, německý argument, že reparace jsou právně uzavřené, postrádá podle nich právní opodstatnění. A přesně to vyjevil Tusk i německému kancléři Merzovi.
„I když Německo zastává formální diplomatickou dohodu z 50. let, ti, kteří znají historii, vědí, že se k tomu v 50. letech Polsko nemohlo vůbec vyjádřit,“ uvedl Tusk a dodal: „Polské odmítnutí reparací neodpovídalo názoru Poláků, kteří nedostali šanci projevit svůj názor.“
Němci s Poláky si hrají s ohněm
Tuskova slova ukazují na zásadní obrat v současné polské politice vůči Německu. Dosud Tuskova vláda uváděla, že reparace jsou hlavně morální otázkou. A že z právního hlediska není možné Berlín k jejich zaplacení nutit. To už je ale pryč. List Politico navíc uvádí, že letitý svár zasahuje do všech ostatních vzájemných konfliktů obou zemí. Sem patří zejména spory o podobě společné státní hranice. Ale nově třeba i vyšetřování výbuchu, který poškodil podmořský ropovod Nord Stream, jímž proudil ruský plyn do Německa. To proto, že ti, kteří ho provedli, a byli to Ukrajinci, hned na to zmizeli právě v Polsku.
Komentář: Ukrajinci si s námi, co se týče plynu, vytřeli zadek
Nejedná se přitom o napětí, které spadlo náhle z nebe. Vychází z historicky daných animozit. Což si podle listu Politico velice dobře uvědomuje i německý kancléř Merz. Jedním z jeho hlavních témat před letošními předčasnými volbami do Spolkového sněmu proto bylo vylepšení vztahů s Polskem. A jeho první zahraniční cesta jako kancléře vedla právě do Varšavy. Při ní Merz rovněž zdůrazňoval „velký“ Výmarský trojúhelník, neformální spolek Německa, Polska a Francie. Spolek, který se stane zárukou silnější evropské obrany.
Komentář: Druhý den po volbách se v Německu změnila politická situace
Všechny tyto plány se nyní ale, jak se zdá, obrátily v prach. Merzova vláda dokonce už toto pondělí oznámila sérii nouzových kroků, jimiž chce zmírnit napětí způsobené odmítáním polských nároku na reparace. Oprávněná otázka zní, zda volí ty správné kroky.
Merz Polákům nabízí důstojný pomník
Zatímco Poláci chtějí v přepočtu desítky bilionů korun, Merz jim nabídl, že Německo vystaví v Berlíně pomník polským obětem 2. světové války. A dále to, že Německo Polsku vrátí kulturní statky, které si nacisti z Polska stejně jako z jiných jimi podmaněných zemí odvezli. Za hlavní vstřícný krok Merz označil, že „prověří možnosti další podpory polských obětí nacistické agrese.“
AfD v Německu dál posiluje. Teď je na zhruba 25 % jako vládní CDU/CSU
Avšak mezi tím „něco prověřit“ a „něco zaplatit“ je propastný rozdíl. Zvlášť když to samé už nabízel Polákům bývalý kancléř Olaf Scholz. I ten sliboval, že Německo finančně podpoří dosud žijící polské oběti nacistického Německa. Zůstalo však jen u slibů. Což nyní Merzovi připomněl i Donald Tusk.
„Když jsem o tomto tehdy jednal s kancléřem Scholzem, bylo těchto lidí naživu jen něco přes 60 000. Dnes je jich 50 000,“ řekl Tusk s tím, že příští rok jich bude zase o něco méně, až se může stát, že nakonec nebude žádný.
„Prosím, urychlete tuto věc, jestli má mít vaše gesto nějakou váhu,“ měl říci Merzovi a dodat, že pokud Berlín bude i v této věci liknavý, vyplatí obětem peníze sama Varšava.
I přes tyto rozpory ale stále mají Merz s Tuskem téma, kde si notují. Jím je boj proti Rusku. Politico uvádí, že oba politici jsou blízko podpisu kontraktu na podporu Ukrajině. I se shodují v názoru, jak by měla vypadat případná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou.
Polsko, Česko i Německo hlásí rekordní příchody mladých Ukrajinců
V tomto ohledu je i podle Tuska spolupráce obou zemí „opravdu bezprecedentně příkladná“. Avšak stále tu zůstává ten stejný problém. Poláci chtějí po Němcích peníze, které jim Němci ale nechtějí dát.
A tak Donald Tusk varuje: „Radikálové jsou na obou stranách hranice. Ti mají zájem o rozdmýchání antiněmeckých nálad v Polsku a antipolských v Německu.“
Nicméně zůstává přesvědčený, jak rovněž na setkání řekl, že se jim to nepodaří.
Michal Achremenko
