Index: Veřejný sektor bobtná, ale lidé z něj dostávají čím dál méně

Češi dostávají za své daně od státu méně, než dostávali před deseti lety. A nejen Češi, ale i ostatní evropské národy. Uvádí to aktuální Index bohatství národů, který již šestým rokem zveřejňuje Warsaw Enterprise Institute [WEI].

Česko navíc meziročně kleslo v aktuálním žebříčku Indexu bohatství národů o čtyři příčky na 32. místo. Index zahrnuje 40 ekonomik – členské státy Evropské unie a OECD, plus Ukrajinu. WEI spolu s dalšími 20 think tanky srovnává hrubý domácí produkt [HDP], který doplňuje o další ukazatele. Poměřuje například to, kolik občané jednotlivých zemí skutečně dostávají od státu zpátky v sedmi oblastech. A těmi jsou obrana, vnitřní bezpečnost, infrastruktura, životní prostředí, zdravotní péče, základní školství a vyšší vzdělávání.

„Na prvních místech se umístily Spojené státy, Norsko a Švýcarsko. Ze sousedních států si nejlépe vede Rakousko na čtvrtém místě žebříčku,“ uvádí ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek, který s polským institutem na žebříčku spolupracuje.

Index bohatství národů 2026 / Prvních 23 zemí

[Zdroj: WEI]

Před Českou republiku, která se umístila letos na 32. místě, se dostalo Řecko, za ní naopak skončilo Slovensko. Polsko obsadilo 29. příčku. Německo je na osmém místě. Rumuni se umístili na 30. místě, ale třeba Slovinci obsadili 21. příčku a Chorvati 25. příčku. Poslední skončila Ukrajina. Před ní Kolumbie [viz níže, pozn. red.].

Propad Česka je letos o čtyři příčky

Avšak ještě loni si držela Česká republika v žebříčku 28. pozici.

„Česko zaznamenalo v tomto roce nepříjemný pád, a to i přesto, že stát dělá to, co umí nejlépe – v kvalitě veřejných výdajů se vyrovná bohatšímu Německu a předstihuje své chudší sousedy,“ tvrdí Martin Pánek.

To podle něj znamená, že vnitřní bezpečnost, univerzity a zdravotnictví posouvají Česko v žebříčku nahoru. Naopak slabá obrana a špatný stav životního prostředí ho táhnou dolů. A i soukromá ekonomika, tažená spotřebou, podle něj v Česku nefunguje dobře.

Index bohatství národů 2026 / ČR stojí uprostřed

[Zdroj: WEI]

Podle něj celkový obraz evropských zemí není příliš lichotivý. Ve většině zkoumaných zemí – ve 27 z 40 – dostali občané v roce 2026 za své veřejné peníze méně hodnoty než o deset let dříve. Rozpočty se sice nafoukly, ale výsledky neudržely tempo, tvrdí.

Ekonomika EU jde ke dnu, jasně ukazují nové grafy Eurostatu

„Pokles nastal po pandemii. Kvalita veřejných výdajů, která se do roku 2021 obecně zlepšovala, se od té doby ve velké části vzorku obrátila k horšímu, a to i přesto, že růst soukromého sektoru se zhruba snížil na polovinu a ve více než tuctu ekonomik se dostal do záporných čísel,“ vysvětluje.

Index bohatství 2026: Skokani roku

Přesto se najdou výjimky. Mezi ně Pánek řadí dříve méně výkonné ekonomiky, jež v poslední době ale vykazují zvýšenou dynamiku. Ze střední a východní Evropy jmenuje především Rumunsko a Bulharsko. Dále zmiňuje Chorvatsko a Řecko. Problematické je podle něj Polsko, jenž potvrzuje současné evropské trendy, byť má i svá specifika.

Rakouská Raiffeisen Bank posiluje na rumunském trhu

„Polská ekonomika znatelně zpomalila, i když veřejný sektor se stále rozšiřuje. Příčin je mnoho, ale analytici poukazují zejména na nestabilitu právního prostředí a rostoucí zátěž byrokratického aparátu – včetně snahy o deregulaci, která nikdy nezašla dost daleko,“ vysvětluje Pánek.

Polský HDP roste skoro dvakrát rychleji než český. I díky investicím

Rovněž dodává, že i daňový systém je každým rokem zamotanější a méně předvídatelný. To proto, že přibývají odvětvové daně a spotřební daně se zvyšují bez varování nebo jen s minimálním předběžným upozorněním.

–RED–