Rakouská Raiffeisen Bank International AG [RBI] oznámila, že její rumunská dceřiná společnost Raiffeisen Bank S.A. dosáhla dohody o akvizici 100% podílu v rumunské Garanti BBVA Group. Cílem RBI je stát se třetí největší bankou v zemi.
Za Garanti BBVA Group Romania rakouská banka zaplatí 591 milionů eur [cca 14,5 mld. Kč]. Spolu s rumunskou bankou získá i leasingovou součást Motoractive IFN. Transakci ještě posoudí rumunské regulační orgány. RBI o tom informuje v tiskové zprávě.
Rakouskou RBI vlastní z více než 60 procent osm regionálních rakouských družstevních bank Raiffeisen [cca 1,7 milionu družstevníku, pozn. red.]. Zbylých necelých 40 procent akcií se obchoduje volně na burze. V Česku působící Raiffeisenbank vlastní ze 75 procent RBI a 25% podíl drží Raiffeisenlandesbank Oberösterreich.
„RBI má silnou kapitálovou pozici a usiluje o organický růst i prostřednictvím akvizic na svých klíčových trzích. Aktuální transakce v Rumunsku představuje významný strategický krok na jednom z nejatraktivnějších bankovních trhů ve střední a východní Evropě. Navíc v zemi, kterou velmi dobře známe,“ uvedl generální ředitel RBI Johann Strobl.
Jaké jsou podmínky v Rumunsku
Nejen o rumunském bankovním trhu hovořil v podcastu FinTag Tomáš Chadzivasilis, ředitel pro zahraniční expanzi skupiny Partners, která v Rumunsku rovněž působí. Celkově v Rumunsku prostřednictvím více než dvou tisíc finančních poradců obsluhuje přes 1,5 milionu klientů. Na otázku, jaká je v Rumunsku životní úroveň, odpověděl, že průměrná mzda je asi o třetinu nižší než v Česku. Průměrná mzda v Česku činila na konci loňského roku 52 283 korun, medián mezd byl 45 523 korun.
„Bukurešť je srovnatelná s velkými českými městy, myslím si. Potraviny jsou zhruba stejně drahé jako u nás. Energie tam dotuje stát. Nevidím tam žádný propastný rozdíl mezi námi a Rumuny. Je tam hodně bohatých lidí, nadnárodních společností. Ale určitě je velký rozdíl mezi Bukureští, obecně městy, a venkovem. A to určitě zkresluje data, protože na venkově stále vidíte toho koně s povozem, který táhne seno,“ popsal životní úroveň v Rumunsku.
Co se týče nákladů rumunských domácností, uvedl, že nejvíc vydají Rumuni za potraviny. Trošku méně ve srovnání s Čechy za bydlení. V zemi po pádu komunismu Rumuni dostali byty do vlastnictví za velice výhodných podmínek.
„Tam se vlastní bydlení pohybuje na hranici 96 procent lidí. Ale také musíme říci, že jde často o byty staré, které mnohdy přestávají vyhovovat. A tak tam vidíte, jak se staví nové byty. Lidé jdou na okraje měst do domků se zahrádkou. To třeba táhne ten hypoteční trh nahoru,“ vysvětlil s tím, že stejně jako u nás i v Rumunsku převažuje poptávka nad nabídkou zejména po bytech.
Podle něj Rumunsko ale prochází „takovým divočejším obdobím“. Vysvětlil, že Rumuni dlouhou dobu neřešili systémové věci. Jako je zadlužení vůči hrubému domácímu produktu. Což se nyní ukazuje jako neudržitelné, a tak to dohání.
Akvizice RBI se uskuteční do konce roku 2026
Podle generálního ředitele RBI Johanna Strobla finální uzavření transakce na rumunském trhu RBI očekává ve 4. čtvrtletí roku 2026. Pak RBI sloučí pobočky Garanti Bank se svými bankovními pobočkami v zemi.
Z informací banky vyplývá, že Garanti Bank měla na konci roku 2025 celková aktiva ve výši přibližně čtyř miliard eur [cca 98 mld. Kč] a obhospodařuje cca dvě procenta rumunského bankovního trhu. RBI v Rumunsku měla na konci loňského roku aktiva ve výši 17,5 miliardy eur [cca 429 mld. Kč] a má zhruba 2,3 milionu klientů. Rumunsko mělo na konci roku 2025 zhruba 19 milionů obyvatel.
„Rumunský bankovní trh nabízí významný strukturální potenciál pro růst a konvergenci. Zároveň země zaujímá důležitou ekonomickou a geografickou polohu v rámci EU. Díky tomu je Rumunsko velmi atraktivním trhem jak pro retailové, tak pro korporátní a investiční bankovnictví,“ uvedl Strobl.
Podle zprávy RBI jako výhradní poradce při akvizici rumunských společností rakouskou bankou působila Barclays Bank Ireland PLC. Právním poradcem byla společnost Schoenherr Attorneys at Law. Ta sídlí ve Vídni a kancelář provozuje i v Praze.
Rumunská touha po úspěchu
V podcastu FinTag Tomáš Chadzivasilis popisuje i fungování rumunského trhu s finančními produkty. Mluví o konkurenci, zažitých zvycích v nakládání s penězi a mnohém dalším. Přitom se vyjadřuje k tamějšímu trhu práce, k lidem, zaměstnancům a pracovníkům.
„Já si myslím, že v Rumunsku běží velké změny. Pokud máte správnou myšlenku a přesvědčíte o ni ty lidi tam, tak oni jí věří a makají za ni. To je snazší než u nás. Značí to, že za poměrně krátkou dobu můžete udělat velké věci. A to je pro mě asi to hlavní,“ uvedl.
Tomáš Chadzivasilis: Rumuni jsou prozápadní. Z podpory Ukrajiny profitují
Na otázku, zda stejnou energii vnímá i v Česku, odpověděl, že ne tak docela. Podle něj je to možná tím, že oproti Rumunům jsme se přece jenom víc přiblížili k západním zemím, minimálně v některých ohledech.
„Já si myslím, že v tom Rumunsku je větší hlad. Přece jenom Česko je blízko Německu, opravdu se máme velice dobře, ale to Rumunsko má stále ambici dohnat Západ. Rumunsko stále není tam, kde by mohlo být. A lidé si to uvědomují, chtějí to změnit a někam to dotáhnout,“ řekl v podcastu FinTag, kde uvádí podstatně více informací o tom, jaké je to v Rumunsku, kde dlouhodobě žije.
–DNA–
