Polský hrubý domácí produkt [HDP] loni ve čtvrtém čtvrtletí meziročně stoupl o 4 procenta. Loni ve třetím čtvrtletí činil 3,8 procenta. To je téměř dvojnásobné tempo růstu oproti Česku.
Rozdíl je i v tom, že zatímco český růst táhne hlavně spotřeba domácností, polský růst spolu se spotřebou domácností táhnou i investice. Výsledky polské ekonomiky ve svém předběžném odhadu zveřejnil polský statistický úřad. Podle něj sezónně očištěný polský HDP [stálé ceny, referenční rok 2020] rostl v loňském čtvrtém čtvrtletí o procento rychleji než v předchozím čtvrtletí. Údaje jsou předběžné a mohou být aktualizovány v souladu s revizní politikou čtvrtletních národních účtů, doplnili polští statistici.
„Polská ekonomika v roce 2025 stabilně zvyšovala svůj výkon a existuje mnoho náznaků, že tento trend udrží i letos,“ uvedla hlavní ekonomka Bank Pocztowy Monika Kurteková.
Vývoj polského HDP / Hodnota 100 se váže k předchozímu roku
[Zdroj: Główny Urząd Statystyczny]
Růst polské ekonomiky v závěru roku mírně překonal očekávání analytiků, kteří jej v anketě agentury Reuters odhadovali na 3,9 procenta. Podle analytiků je pravděpodobné, že polské hospodářství si silné tempo růstu udrží i v letošním roce.
Hospodářský růst v Polsku byl rychlejší než v Česku, kde se HDP ve čtvrtém čtvrtletí podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] zvýšil meziročně o 2,4 procenta. Celkově ekonomika rostla o 2,5 procenta.
Ministerstvo financí ČR [MF ČR] ve své listopadové makroekonomické predikci očekává pozitivní vývoj českého HDP i letos. HDP by měl podle MF ČR letos vzrůst o 2,4 procenta a v příštím roce o 2,2 procenta.
Za polským růstem je spotřeba i investice
Hlavním motorem růstu polské ekonomiky bude letos podle ekonomky Bank Pocztowy spotřeba domácností, ale i veřejné a soukromé investice. Kurteková tvrdí, že spotřeba domácností významně zrychlila už koncem loňska. Podle jejího názoru by měla stabilně růst i letos. Meziroční tempo jejího růstu odhaduje kolem 3,5 procenta. Důvod vidí v absenci hrozeb na trhu práce a pokračující pokles inflace. Ta v lednu zpomalila na 2,2 procenta z prosincových 2,4 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň za téměř dva roky.
K výsledkům polského HDP přispěl i export, který roste druhý kvartál za sebou. Naopak stav zásob zůstal negativní.
„Aktuální výsledky potvrzují, že polská ekonomika slibně stoupá a v letošním roce ještě zrychlí,“ říká dále ekonomka.
Český HDP loni rostl o 2,5 procenta. Problém jsou i nadále investice
Pochvaluje si i tempo růstu investic, které nejspíš rostou podobným tempem jako spotřeba domácností. V letošním roce se zřejmě stanou, jak říká, největším tahounem ekonomiky.
„Jsou to miliardy proinvestovaných zlotých, ale i miliard zlotých, které do ekonomiky proudí z Národního operačního programu, ale i evropských operačních programů v rámci programového období 2021–2027,“ upozorňuje.
HDP: Spotřeba domácností roste, ale už ne investice firem do strojů a ICT
Podle ní je tlak v Polsku na využití těchto zdrojů obrovský. Tvrdí, že je pravděpodobné, že tempo růstu investic dosáhne v některých čtvrtletích letošního roku dvojciferných hodnot.
„Za těchto podmínek, i při relativně slabé ekonomické situaci v Evropě, se domnívám, že polská ekonomika má v roce 2026 dobrou šanci na růst o čtyři procenta a možná ještě mírně více. Což by byl vůbec jeden z nejlepších výsledků v EU,“ doplnila.
–RED–
D. Trump dosáhl číselná nadsazenosti v tvorbě nových pracovních míst a podobně i co se týče inflace: Prosincová inflace v USA opět proti předpokladům všech relevantních analytiků údajně poklesla na 2,7 % z očekávaných 3,3 %, což je nejlepší výsledek za celé funkční období D. Trumpa. Je ale zajímavé, jak k těmto číslům statistici došli. Kvůli shutdownu federální vlády USA byly říjnové a listopadové reporty výrazně omezeny, čímž se ale vytvořilo dvouměsíční vakuum v prosinci, který se vyznačuje slevovými akcemi před Vánočními svátky. Aby toho nebylo málo, v datech je uvedena inflace nájmů a cen nemovitostí na 0 % – statistici jí z reportu zcela vyřadili. Ceny nájmů a nemovitostí přitom tvoří 40 % váhy indexu CPI i core CPI a vzhledem k neustálému růstu nákladů na bydlení v USA by při započtení cenových rozdílů inflace zcela jistě vzrostla.