
Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] spotřebitelské ceny v červnu meziměsíčně klesly o 0,3 procenta. Červnová inflace pak činila 1,5 procenta. To je o 0,6 procenta méně, než predikovala Česká národní banka [ČNB].
Přičemž právě na základě svých [zpřesněných] predikcí bankovní rada obhajovala své červnové zvýšení úrokových sazeb. Centrální banka inflaci v červnu „tipovala“ ve výši 2,1 procenta. A tak i z tohoto důvodu základní úrokovou sazbu ČNB v červnu zvedla o 0,25 procentního bodu na 3,75 procenta.
Dnešní [7.7.] vývoj kurzu eura vůči koruně

Názory na správnost politiky ČNB se dále liší
Ani tak nelze podle analytiků rozhodnutí ČNB o zvýšení úrokové sazby stavět „proti“ aktuálnímu vývoji inflace.
„Z pohledu centrální banky není podstatné ani tak to, jak dopadla letošní červnová inflace, ale jak vysoká asi bude inflace v červnu příštího roku. Inflační výhled se totiž ani po červnovém výsledku nemění,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle něj i nadále platí, že riziko inflace pohybující se kolem tří procent zůstává vysoké. Což, jak uvedl, „ospravedlňuje“ současné nastavení úrokových sazeb a ponechává ČNB prostor k dalšímu vyčkávání. Na druhé straně je i mnoho ekonomů, kteří rozhodnutí ČNB vnímají přeci jenom jinak.
„Již poslední zvýšení úrokových sazeb nebylo podle mého názoru nezbytně nutné, jelikož výchozí úroveň sazby okolo 3,5 procenta byla z mého pohledu dostatečně restriktivní,“ uvedl minulý týden v rozhovoru pro FinTag portfolio manažer společnosti Partners investiční společnosti Ondřej Slezáček.
Trhy čekají další růst sazeb ČNB. Hlavní sazbu vidí až nad 4 %
Podobně se v minulém týdnu pro FinTag vyjádřil ředitel jedné z tuzemských finančních společností, jenž si přál zůstat v anonymitě. I podle něj byla měnová politika před červnovým rozhodnutím zvýšit sazby dostatečně restriktivní.
„Mě rozhodnutí ČNB překvapilo. Já ho chápu, ale být na mně, postupoval bych jinak. Sazby jsme měli dostatečně vysoko,“ řekl pro FinTag.
Jediným členem, respektive členkou Bankovní rady ČNB, která nehlasovala pro zvýšení sazeb, ale pro jejich zachování, byla Karin Kubelková. Ta nabádala ostatní členy bankovní rady k tomu, aby vyčkali na nové informace. A své měnově-politické rozhodnutí spojili s letní prognózou. Tu budou mít k dispozici zkraje srpna, a tato predikce navíc zahrne výhled pro rok 2028.
Riziko měnově-politické chyby spojené s ponecháním sazeb na úrovni před letošním červnem [hlavní sazba 3,5 %] považovala vzhledem k rozsahu současných nejistot za akceptovatelné. Nicméně ostatní členové rady byli o nutnosti zvednout sazby skálopevně přesvědčení [podrobně zde]. Viceguvernér ČNB na jednání bankovní rady dokonce argumentoval tím, že Česko nyní zažívá, jak uvedl, „úvěrový boom“!
Inflace v červnu podrobně
„Poté, kdy se situace v Perském zálivu prozatím zklidnila, zamířily ceny pohonných hmot svižně dolů a současně ovlivnily i českou inflaci,“ pokračuje Petr Dufek v hodnocení aktuálních inflačních dat.
O nižší meziroční inflaci se podle něj v první řadě ale zasloužily zlevňující potraviny. Pokles cen zemědělských výrobců se promítá i do cen v obchodech.
„V červnu navíc zlevňování potravin ještě zesílilo a celkovou inflaci snížilo o šest desetin procentního bodu,“ doplnil.
I když celkový výsledek inflace vypadá podle jeho názoru na první pohled výborně, upozorňuje na to, že jsou za tím potraviny a energie. A ty patří jen k obtížně vyzpytatelným položkám.
„Na inflačních trendech z předchozích měsíců se přitom nic nemění. Růst cen služeb ve výši 4,5 procenta zůstává vysoký a jádrová inflace, v metodice ČSÚ bez potravin, energií, alkoholu a tabáku, se i nadále drží nad třemi procenty. Zdražují zejména služby spojené s bydlením a na tom ani příznivé červnové číslo nic nemění,“ vysvětluje dále.
Obdobně situaci hodnotí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. I ten potvrzuje, že i nadále relativně silná zůstává inflace ve službách. V nich se navíc již v červnu obvykle začíná projevovat blížící se sezóna dovolených.
„V nejbližších měsících předpokládáme, že se efekt silné deflace u potravin vyčerpá, inflace ve službách zůstane zvýšená a do cen zboží se budou pozvolna propisovat sekundární efekty výpadků dodávek z Perského zálivu,“ tvrdí.
Odhaduje, že koncem roku by mohla inflace atakovat hodnotu tří procent. V průměru za celý letošní rok ji tipuje pod 2,5 procenta. Přesto zdůrazňuje, že aktuální inflační data překvapila. Trh očekával inflaci ve výši 1,8 procenta. ČNB pak ve výši 2,1 procenta.
Předběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen v červnu 2026

Splátky hypoték rostou meziročně o 15 %. Stejně jako ceny nemovitostí
Alkoholické nápoje a tabák meziročně zdražily o 4,3 procenta. Naopak ceny zboží klesly o 0,4 procenta, potraviny a nealkoholické nápoje o 3,4 %, nezpracované potraviny o 2,1 procenta a energie o jedno procento.
„Do inflačních statistik se propisuje uklidnění na globálním trhu s ropou a následné zlevňování pohonných hmot. Pokračuje příznivý trend poklesu cen potravin, který započal v loňském roce jako důsledek nižších nákladů v zemědělství a solidní sklizně,“ říká Hradil.
Inflaci tlačí dolů i opatření vlády
Inflace na hodnotě 1,5 % překvapila i hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandu. Říká, že jde o údaj tak nízký, že s ním analytici vesměs nepočítali. Inflace je nejen pod dvouprocentním cílem ČNB, ale bezpečně i pod horní hranicí tolerančního pásma. Po květnových 2,1 procenta navíc zřetelně zpomalila, tvrdí.
„Výsledek proto poněkud mění debatu o dalším vývoji cen i o dalších krocích České národní banky. Na což koruna bezprostředně reagovala oslabením vůči euru o 0,2 procenta. Trh přehodnocuje svůj odhad toho, jak moc bude muset být Česká národní banka restriktivní, aby inflaci krotila. A relativně nižší úrokové sazby korunu spíše oslabí, kvůli jejímu méně atraktivnímu úročení,“ vysvětluje.
I Kovanda ale nabádá k opatrnosti. Podstatná je struktura aktuálních inflačních dat. Celkový údaj stlačily zejména potraviny, energie a zboží. To i podle jeho názoru neznamená, že inflační tlaky v ekonomice zmizely. Rovněž upozorňuje na jádrovou inflaci, která v červnu stoupla na úroveň 3,1 procenta.
Komentář: Centrální banka dostala pokyn. A mohli bychom ho vidět?
„Index bez energií, potravin, alkoholu a tabáku rostl o 3,1 procenta, tedy stále znatelně nad inflačním cílem. Levnější potraviny, energie a část zboží tak překrývají pokračující zdražování ve službách, za nímž stojí zejména mzdy, nájmy, vlastnické bydlení a silnější domácí poptávka,“ vysvětluje dále.
Připomíná, že inflace se drží letos nízko i díky vládní regulaci cen pohonných hmot a přenesení nákladů na poplatky za obnovitelné zdroje z domácností a firem zkraje letošního roku na státní rozpočet.
Byla boží prozřetelnost, že jsme snížili POZE, říká Karel Havlíček
Skutečností je, že jako jeden z argumentů pro zvýšení sazeb guvernér ČNB Aleš Michl uvedl po červnovém jednání i jádrovou inflaci. Ta je podle něj „bez tendence k poklesu“. A jak vyplývá z čerstvých dat, meziměsíčně v červnu stoupla o 0,2 procenta, to z květnových 2,9 procenta na 3,1 procenta.
–DNA–




































S tou inflací je to těžké. Myšleno v situaci, kdy je třeba ji hlídat. Za fungujícího trhu je to vcelku jednoduché. Inflace je vždy následek nějaké nerovnováhy. Jako vítr v atmosféře, který vyrovnává rozdíly v tlaku vzduchu mezi dvěma místy. Třeba v konjunktuře, což je jedna z částí cyklu tržního hospodářství, je velký převis poptávky po službách a výrobcích vůči schopnosti ji naplnit. Všichni jedou naplno a většina se nebojí zdražovat, když je tak velká poptávka. Tak se jim zdraží peníze a protože drtivá většina firem jede na úvěr, tím se zchladí investiční aktivita nejen firem, ale i ochota obyvatel se zadlužovat, což vede k poklesu poptávky a všichni na trhu se poněkud umravní. V krizi je vhodné dělat opak. Peníze jsou dnes skoro zadarmo, tak všichni investujte, ať je nějaká poptávka a kola hospodářství se opět roztočí. Správně probíhající procesy.
Jenže dnes jsme v situaci nemocného hospodářství, tak vzájemné vazby jsou rozhárané a jdou často proti sobě. Proto mají pravdu pan Babiš i ČNB současně. Dochází tu k jevu, že se rozdíl nejen v životní úrovni, ale i v tom, co ji způsobuje, vůči západní Evropě pomalu stírá. To tu probíhá samozřejmě průběžně už od roku 1989. Takže práce je dražší a dražší, protože ve službách trvale za peníze, za které by na západě ani nevytáhli paty z postele s nástupem nové generace do procesu služeb už počítat nelze. To je přirozený jev, protože po revoluci tu zboží bylo poměrově pekelně drahé a služby za hubičku. „Účetně“ se ovšem jedná o inflační jev (ukazující na zdražit peníze), který by však za stavu hospodářství, které šlape jako švýcarské hodinky, byl zamaskován růstem produktivity práce ve výrobě, což je zase přirozený protiinflační proces.
Avšak vidíte, jak to dnes v EU „jede“. Hospodářský růst 2%, což je číslo z oblasti počínající hospodářské recese, je považováno skoro za úspěch (naše bývalá vláda) a růst 0,1% v Německu je zelenými komouši tam považován ne za hlubokou krizi, ale za dar z nebes, že se hospodářství nepodělalo zcela (padající do mínusu), takže se vlastně ani o hrůzu nejedná. Ovšem v této situaci, za recese a krize, by bylo žádoucí mít peníze naopak levnější, jak jsem psal výše.
Takže když vlastně oba pánové, Babiš a Michl mají pravdu, tak jak to je skutečně? No, jako v té pohádce, ve které byl úkol. Nepřijít ani nahá, ani oblečená, ani pěšky, ani na voze, ani ve dne, ani v noci. Bohužel je to tak i v reálu, protože i v matematice existují rovnice, které řešení nemají. Pro život platí to samé. To však neznamená bezmoc, protože podstatou problému je zelený komouš a jeho prsty v hospodářství. Ovšem pro objektivnost je nuté dodat, že i bez něj by tu žádná hitparáda i tak nebyla. Co se dalo, se jak na stříbrném podonose předalo Číně (v tomto negativu jedou i USA naprosto stejně) a objektivně vzato, stav, kdy nějaký region roste až do nebes a druhý je trvale dole, také není z hlediska vývoje světa možný. Jisté zpomalení toho velmi rozvinutého a zrychlení růstu toho zaostalého by tu nastal vlivem ekonomických zákonů automaticky. Ovšem tak drastický propad by tu rozhodně nebyl. Aby byl průměr hospodářského růstu v EU 1,5% a co je šílené, že navíc vyhlídky do budoucna jsou velmi mizerné. A aby se to nesesypalo zcela, začne celá EU dělat gigantické dluhy, protože od druhé světové války tržním hospodářstvím nahospodařené už pomalu dochází. Tak jedině na úkor generací příštích.