Členkou Bankovní rady České národní banky [ČNB], která minulý týden ne že se zdržela hlasování o navýšení úrokových sazeb, jak zněla původní informace, ale hlasovala pro jejich ponechání beze změn, byla Karina Kubelková.
A to proto, že přínos preventivního zvýšení úrokových sazeb v dnešní dynamické situaci nepovažuje za jednoznačný [více níže, pozn. red.]. Naopak všichni ostatní členové bankovní rady při klesající inflaci a deeskalaci konfliktu s Íránem hlasovali pro zvýšení sazeb. Těmi byli guvernér ČNB Aleš Michl, viceguvernérka Eva Zamrazilová a viceguvernér Jan Frait a dále členové rady Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler.
Zřejmý rozdíl mezi zmíněnými členy bankovní rady a Karinou Kubelkovou spočívá v tom, že do ČNB nepřišla z bankovního či akademického prostředí či veřejné sféry. Naopak před nástupem do ČNB pracovala jako hlavní analytička a vedoucí oddělení analýz Hospodářské komory ČR. Ta zastupuje podnikatele v České republice – od nejmenších živnostníků až po ty největší nadnárodní korporace. V minulosti působila i jako ekonomická poradkyně předsedy Vlády ČR Petra Fialy [ODS]. Také pracovala jako ekonomická analytička na Úřadu vlády ČR i v Kanceláři prezidenta republiky. To, že se Karina Kubelková nepřidala k ostatním členům bankovní rady a hlasovala pro ponechání sazeb beze změn, uvádí dnes zveřejněný zápis z červnového jednání bankovní rady centrální banky.
Co vyplývá ze zápisu z jednání bankovní rady
Jednání bankovní rady centrální banky zahájila prezentace čtvrté situační zprávy opírající se o aktualizovaný výhled inflace, jeho rizika a vyhodnocení nových dat získaných od zpracování jarní prognózy. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Guvernér Aleš Michl na úvod zdůraznil nutnost jestřábího postoje v duchu A. Rašína. Konstatoval, že hlavním cílem činnosti ČNB podle zákona je péče o cenovou stabilitu. Rizika spatřuje ve vývoji úvěrů, dluhovém financování veřejných výdajů a dynamice jádrové inflace. Proto je potřeba přísná měnová politika, která zajistí nízkoinflační prostředí.
ČNB zdražila úvěry lidem i firmám. Víc zaplatíme i za státní dluh
Panovala shoda, že i přes nákladový šok ze zahraničí se česká ekonomika nachází v poměrně komfortní situaci se solidním hospodářským růstem. Inflace zůstává dlouhodobě relativně stabilní poblíž 2 %. Což podle členů bankovní rady zpětně potvrzuje, že předchozí nastavení měnové politiky ČNB bylo správné. O tom dle Jana Procházky svědčí stabilita kurzu koruny v geopoliticky nejisté době a ukotvená inflační očekávání. Ekonomiku charakterizoval jako nepřehřívající se, poblíž plného využití zdrojů.
Jan Frait podotkl, že i při pesimističtějším inflačním výhledu zůstává základní úroková sazba v reálném vyjádření kladná. Opakovaně zaznělo, že velikost nákladového šoku, jeho trvání a pravděpodobná délka normalizace – i přes nedávné zklidnění na Blízkém východě – jsou již takové, že se některým inflačním sekundárním efektům nelze vyhnout. Proto je důležité, aby přísnější měnová politika tlumila tyto vlivy hned v počátku a ty tak trvaly co nejkratší dobu, shodli se členové rady.
Většina členů hlasovala pro zvýšení sazeb
V bankovní radě tak převládal názor, že adekvátním krokem je zvýšení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Nicméně důvody proto členové spojili primárně s vývojem domácí ekonomiky. K nim patří setrvale zvýšená jádrová inflace [2,9 % v květnu, zejména ve službách, vliv imputovaného nájemného, pozn. red.]. Dále k nim pak patří silný růst úvěrů napříč sektory a vysoká mzdová dynamika, která nevykazuje známky zpomalení.
„Jedná se tedy o řadu faktorů, které v proinflačním směru působí již delší dobu. Zahraniční faktory – například předchozí nárůst ceny ropy a její aktuální pokles – byly při rozhodování brány v potaz, ale spíše jako další inflační faktor doplňující domácí vývoj,“ stojí v zápisu.
Komentář: Centrální banka dostala pokyn. A mohli bychom ho vidět?
Ten zároveň potvrdil, že členové bankovní rady podrobněji diskutovali hlavně jednotlivé argumenty pro zvýšení úrokových sazeb. Podle Evy Zamrazilové silná domácí poptávka generuje inflační tlaky. A to zejména v oblasti služeb včetně cen bydlení, cen stavebních prací a materiálů. Spotřeba je tažena rychlým růstem mezd, který nezpomaluje, navíc určitým signálem ve mzdové oblasti je plánované zvýšení minimální mzdy o 11 procent. A to i přesto, že se týká jen přes 2 % všech zaměstnanců, byť i ona ovlivňuje celkovou úroveň mezd.
Argumenty pro zvýšení sazeb
Jan Frait uvedl, že trh práce vykazuje známky silného napětí dlouhodobě. Což je částečně odrazem strukturálních faktorů, včetně demografických. Jan Procházka mzdový vývoj považuje za nejdůležitější faktor. Takový, který při minulých jednáních omezoval prostor pro snižování úrokových sazeb, v současnosti při odlišném rozložení proinflačních a protiinflačních faktorů působí směrem k vyšším sazbám.
Průměrná mzda roste. Kolik je medián se neví. ČSÚ se vypnul stroj
Aleš Michl zdůraznil, že zrychlující dynamika úvěrů domácnostem a dluhové financování zvýšených veřejných výdajů vedou k nadměrnému nárůstu množství peněz v oběhu. Podle Jakuba Seidlera vývoj úvěrové aktivity neukazuje, že by současnou úroveň úrokových sazeb šlo považovat za příliš restriktivní.
Jan Kubíček připomněl, že tržní sazby s delší splatností se nedávno snížily vlivem optimismu ohledně Íránu. A tak korigovaly tak předchozí autonomní zpřísnění měnových podmínek. Opakovaně zaznělo, že aktuální vysoká tempa růstu hypoték a částečně i úvěrů na spotřebu jsou ovlivněna i předzásobením před začátkem platnosti doporučení ČNB v oblasti hypoték pro koupi investiční nemovitosti.
Ne počty žádostí, ale zdražující nemovitosti tlačí objemy hypoték
Přesto podle Jana Fraita v ekonomice probíhá úvěrový boom. A to nikoli jen ve formě konvenčního rychlého růstu úvěrů soukromému nefinančnímu sektoru. Současný typ úvěrového boomu je kombinací zvýšeného poskytování úvěrů v současnosti a rozsáhlých úvěrových záměrů soukromého, veřejného a poloveřejného sektoru v oblasti budoucích nákupů nemovitostních aktiv a infrastruktury. Zdražení krátkodobého financování může vyslat signál, že měnová politika neupřednostňuje spekulativní chování na trzích aktiv, ale spíše úspory a dlouhodobé investiční projekty.
Výhled inflace podle ČNB
Členové bankovní rady diskutovali také o výhledu inflace. Zatím se nedaří jádrovou inflaci stlačit bezpečně ke 2 %. K tomu Jakub Seidler poznamenal, že „momenta inflace“ u cen služeb zůstávají vysoká a dezinflace v tomto okruhu – i přes některé pozitivní náznaky, např. u služeb výrobců bez volatilních cen reklamních služeb – neprobíhá dle očekávání. Rovněž řekl, že celková inflace se pohybuje u 2% cíle díky příznivé kombinaci regulovaných cen a cen potravin, jejichž protiinflační působení příští rok odezní.
Podobně na nevyváženou strukturu současného cenového růstu upozornila také Eva Zamrazilová. Jakub Seidler doplnil, že solidní domácí poptávka s růstem reálných mezd a zkušenosti firem s přeceňováním v poslední inflační vlně by mohly podpořit apetit firem přenášet některé náklady do finálních cen výrazněji. A to podle něj odůvodňovat to právě letošním děním na Blízkém východě. Naopak Jan Kubíček uvedl, že zatím nepozorujeme, že by firmy posilovaly nákladový šok podél výrobního řetězce a že by tak využily nabídkový šok ke zvýšení marží.
O kolik zvýšit sazby ČNB?
Část diskuse byla věnována načasování a rozsahu změny úrokových sazeb. Eva Zamrazilová uvedla, že příchozí data již neukazují prostor pro další vyčkávání, pokud má měnová politika zůstat mírně přísná. Zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu je podle Jakuba Seidlera přiměřený krok v reakci na změnu bilance rizik a potřebu mírně přehodnotit míru měnové restrikce. Růst sazeb podle něj přitom nepředznamenává další krok, nejde o začátek cyklu, nelze ale ani říct, že jde o krok poslední. Bankovní rada se shodovala, že na příštích jednáních bude vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Další kroky bude bankovní rada velmi pečlivě zvažovat.
Jan Procházka a Jan Frait zmínili potřebu mírného zpřísnění měnových podmínek. Jan Kubíček upozornil, že se postupně kumulují čistě domácí poptávkové impulzy podporované akcelerující úvěrovou produkcí. Což vzbuzuje pochybnosti, zda současný mix měnových podmínek je dostatečně restriktivní. Samotnou změnu úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu proto považuje za příliš jemnou ke zchlazení inflačních tlaků v jádrové inflaci a úvěrového růstu. Nicméně svoji roli při zchlazení inflačních tlaků může uplatnit o něco silnější kurz, korekce cen energetických komodit nebo autonomní zpomalení na nemovitostním trhu. Několik členů zmínilo i signalizační efekt zvýšení úrokových sazeb.
Karin Kubelková byla za ponechání sazeb
Naopak Karin Kubelková přínos preventivního zvýšení úrokových sazeb v takto dynamické situaci nepovažuje za jednoznačný. I když je zklidnění napětí na Blízkém východě stále křehké, jedno z hlavních proinflačních rizik se zmírňuje. To podle ní umožňuje vyčkat na nové informace. A tak i případné zvýšení sazeb spojit až s letní prognózou, jež už navíc zahrne i rok 2028. Riziko měnověpolitické chyby spojené s ponecháním sazeb na stávající úrovni považovala vzhledem k rozsahu současných nejistot za akceptovatelné.
Levnější pohonné hmoty i potraviny posílily důvěru v ekonomiku
Po projednání situační zprávy bankovní rada zvýšila základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Pro toto rozhodnutí hlasovalo šest členů bankovní rady: Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Jan Kubíček, Jan Procházka, Jakub Seidler. Karina Kubelková hlasovala pro ponechání sazeb na stávající úrovni.
–RED–
