Žádné dobré zprávy nepřicházejí z Číny. Letošní půlroční růst čínského hrubého domácího produktu [HDP] ve výši 6,3 % byl nejpomalejší za posledních 27 let. Příčiny jsou vnitřní problémy Číny stejně jako obchodní válka s USA.

Zatímco ekonomika USA prosperuje, například americká nezaměstnanost je nejnižší od roku 1967, čínská ekonomika klesá. Čínská vláda se snaží nastalé problémy řešit. Na začátku roku kvůli podpoře ekonomického růstu ponížila daně a bankám snížila objem povinných rezerv s cílem udržet peníze v ekonomice.

Jedním z hlavních důvodů současných čínských potíží je zavedení cel na dovoz čínské produkce do USA. Ta ponižují – kvůli vyšším výdajům – čínské HDP, ochlazují čínský realitní trh, přinášejí škrty do fiskálních plánů čínské vlády a zvyšují čínský dluh.

A zatímco svět kritizuje amerického prezidenta Donalda Trumpa za zavedení cel, Donald Trump počítá s tím, že uvalení cel na čínské zboží přinese USA cca 100 miliard dolarů [2,3 bilionu Kč]. Problém kvůli clům na čínskou produkci do USA ovšem nemá jenom Čína, ale citelně ho začíná pociťovat i Evropa.

„Situaci monitorujeme velice pečlivě. Totiž, pokud Čína kvůli clům, poplatkům a dalším nařízením omezí svůj obchod s USA, soustředí se na Evropu. Což nám nevyhovuje, protože tím velice ohrozí evropské producenty, dojde k cenovým válkám a podobně,“ uvedl pro FinTag.cz místopředseda vlády a ministr financí Karel Havlíček.

Vývozu z Číny do USA

Obchodní válka mezi USA a Čínou ovšem nenastala dnešním dnem, ale loni. Jedním z výsledků je, že od letošního ledna čínský vývoz do Spojených států propadl skoro o 10 %. Dovoz amerického zboží do Číny pak o 30,4 %. [Ale i za této situace ukázal letošní duben zajímavý jev. Vývoz americké produkce do Číny obrátil trend a rostl.

Hlavní ekonom společnosti CYRRUS Michal Brožka to komentuje takto:„Nejhorší problémy jsou ty, o kterých teď nevíme. A to, o čem víme hodně málo, je fungování ekonomiky Číny, která tvoří asi 18 % světové ekonomiky. Takže vůči Číně je třeba mít opravdu respekt. A to souvisí i se strachem z obchodních válek. Tady je zase průšvihem zmatená politika Donalda Trumpa, který zvyšuje nejistotu v ekonomice.“

Přesto dodává, že i když Čína zpomaluje, pořád roste tempem přes 6 %. Její růst pak dává do souvislosti s pomalým tempem růstu zemí eurozóny, jenž je pro letošek odhadován na 1,5 %. A to v situaci, kdy Německo, hlavní tahoun evropské ekonomiky, balancuje na hraně hospodářské recese. Stejně jako například Itálie. Případně i Francie, která se potýká se stoprocentním zadlužením oproti HDP.

Čína se obrací k Evropě

Evropské obavy z obrácení čínské pozornosti na evropské trhy se potvrzují v mnoha oborech. Aktuální problémy hlásí evropští producenti oceli a ocelových výrobků. Americký prezident cla na čínskou ocel, stejně jako na tu evropskou, prosadil loni.

„Z loňských čísel je patrné, že dovozy do Česka i Evropy jsou na rekordní úrovni kvůli přetrvávající nadkapacitě v Číně a dalších rozvíjejících se zemích,“ říká ředitel Ocelářské unie Daniel Urban.

Čína produkuje necelou miliardu tun surové oceli ročně. Celkově tak vyprodukuje polovinu světové produkce oceli. Země EU vyrobí 168 milionů tun, ČR  pak 5 milionů. Amerika vyrobí 87 tun a Rusko 72 tun.

„Americký protekcionismus má na naše firmy bohužel i nepřímý dopad v podobě přesměrování části dovozů určených pro americký trh na otevřený trh EU,“ upřesňuje Daniel Urban.

Podle něj američtí producenti oceli využili situaci, takřka o půlku zvedli její ceny na vnitřním trhu a začínají být z hlediska USA a produkce oceli plně soběstačné.

„Využití amerických výrobních kapacit se zvýšilo. Tamní výrobci dokážou pokrýt požadavky amerických zákazníků,“ upřesňuje člen představenstva ArcelorMittal Ostrava Tomáš Telúch s tím, že potřeba dovozu do USA je teď minimální.

Aktuální zpráva

Situaci nepřidávají ani aktuální kroky ze strany Číny. Ta k letošnímu 23. 7. zavedla antidumpingová cla na dovoz ingotů z nerezové oceli a za tepla ocelových válcovaných plechů z Evropské unie. Dále pak z Japonska, Jižní Koreje a Indonésie. Nová cla se pohybují v rozmezí 18,1 až 103,1 %.

Členské státy EU už začátkem letošního ledna velkou většinou schválily návrh Evropské komise na zavedení konečných ochranných opatření proti rostoucí vlně dovozů oceli ze třetích zemí. Ty ale i nadále zachovávají systém měkkých kvót, kdy je až po jejich případném vyčerpání, uvaleno 25% clo na další dovoz oceli. Novinka pak byla, když Evropská komise zvedla o 5 % limity pro dovoz oceli z Číny.

Evropští producenti oceli upozorňují, že na rozdíl od čínských producentů oceli se oni musejí potýkat s dramatickým zdražením emisních povolenek. To znamená přidanými náklady na dodržování emisních limitů CO2. Což významně prodražuje jejich produkci.

Aktuální situace má přímé dopady i do ČR. Například Ostravská huť ze skupiny Liberty Steel tento měsíc snížila produkci o 20 %. Ostravská huť Liberty Steel je přitom největším výrobcem oceli v ČR. S dceřinými společnostmi má 6 300 zaměstnanců. Třinecké železárny se snaží sníženou poptávku zejména z automobilového průmyslu snaží nahradit prodejem ocelových produktů v jiných odvětvích. A problém s čínskými dovozy už hlásí košické železárny U. S. Steel. Ty oznámily, že propustí 2 500 lidí.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here