Nejzadluženější zemí eurozóny se v absolutních číslech stala Francie. Její veřejný dluh v prvním čtvrtletí předstihl veřejný dluh Itálie. V prvním letošním pololetí vzrostlo i zadlužení České republiky. Konkrétně jejího státního dluhu.

Podle evropského statistického úřadu Eurostat je v absolutních číslech nejzadluženější zemí Francie. Ta dlužila za první čtvrtletí letošního roku o více než devět miliard korun [359 milionů eur] více než Itálie. Podle statistiků se tak stal francouzský veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu [HDP] bezmála stoprocentní. Z tohoto pohledu tak ale i nadále zůstává nejzadluženější zemí eurozóny Itálie. Její veřejný dluh vůči HDP dosahuje 133 %. Podle unijních pravidel by přitom měly mít členské země Evropské unie veřejný dluh pod 60 % HDP.

Roste i český dluh

Nezanedbatelně letos ale vzrostl i státní dluh České republiky. Ten se v letošním prvním pololetí zvýšil o 90,6 miliardy na 1,713 bilionu korun. Na každého Čecha tak zhruba připadá dluh ve výši 160 800 korun.

[Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Státní dluh hrazen pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.]

Podle zástupců Ministerstva financí ČR [MF] za nárůstem státního dluhu stojí snaha získat za výhodných podmínek peníze na plánované splátky státních dluhopisů v letošním roce.

„Ministerstvo financí využilo příznivých podmínek v prvním pololetí a předfinancovalo téměř tři čtvrtiny korunových splátek státního dluhu v letošním roce,“ uvedl mluvčí MF Michal Žurovec.

Dle jeho slov je pohyb nominální výše českého státního dluhu běžný a dlouhodobě český státní dluh klesá.

Ministerstvo financí dále uvedlo, že výši dluhu ke konci června ovlivnilo mimo jiné předfinancování červencové splátky dluhopisů za 70 miliard korun.

„Během druhého čtvrtletí MF splatilo dluhopisy za 80,9 miliardy korun. Celkově v pololetí prodalo střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v domácí měně za 181,8 miliardy korun,“ upřesnil Michal Žurovec.

Vývoj státního rozpočtu

K 30. 6. 2019 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu bezmála 744 miliard korun. Celkové výdaje pak činily 764,6 miliardy korun. Schodek hospodaření státního rozpočtu tak dosáhl 20,7 miliard korun. To je oproti loňskému roku meziroční nárůstu o 14,8 miliardy korun. Zástupci Ministerstva financí ČR to vysvětlují tím, že oproti stavu na konci května došlo k očekávanému vyrovnání periodicky se opakujících vlivů na příjmové i výdajové straně. A tak v jejich důsledku došlo pro měsíc květen k typickému zhoršení. I přesto ale hodnotí aktuální výsledky, které vykládají nižším příjmem z evropských fondů, pozitivně.

„Nadále přetrvává negativní meziroční vliv prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů, po jehož očištění by byl schodek po prvních šesti měsících roku meziročně nižší, a to o 5,6 miliardy korun,“ tvrdí Michal Žurovec.

Důvod rozdílu mezi letoškem a loňskem je podle něj v tom, že v průběhu prvního pololetí loňského roku získal státní rozpočet z EU o 20,4 miliardy korun více. A to díky závěrečným platbám vztahujících se k programovému období 2007–2013.

„Navíc se v letošním roce projevuje vyšší schopnost realizovat společné programy EU, kdy výdaje na tyto platby dosáhly 57,7 miliardy korun, což představovalo meziroční růst o 13,7 miliardy korun. To znamená o 31,2 %. Tyto výdaje mají pozitivní dopad i na výši investic poskytovanou ze státního rozpočtu,“ upřesnil.

Státní dluh ČR v jednotlivých letech
Rok Státní dluh [v mld. Kč]
1993 158,8
1994 157,3
1995 154,4
1996 155,2
1997 173,1
1998 194,7
1999 228,4
2000 289,3
2001 345,0
2002 395,9
2003 493,2
2004 592,9
2005 691,2
2006 802,5
2007 892,3
2008 999,5
2009 1178,2
2010 1344,1
2011 1499,4
2012 1667,6
2013 1683,3
2014 1663,7
2015 1673,0
2016 1613,4
2017 1624,7
2018 1622,0
1. pololetí 2019 1712,6

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here