Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou případné vakcíny proti nemoci covid-19. A to i přesto, že klinické testování její nové očkovací látky pro vakcínu ještě není u konce. Důvod je, že firma chce mít dostatečné zásoby pro případ, že by hodnocení dopadlo úspěšně.
Společnost AstraZeneca vyvíjí vakcínu proti novému koronaviru s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. V současné době ji testuje na deseti tisících dobrovolnících ve Velké Británii. Výsledky zkoušek by měly být známy do srpna.
„Začínáme s výrobou vakcíny ale už teď. Musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky testování,“ uvedl pro stanici BBC šéf společnosti Pascal Soriot.
Farmaceutická společnost AstraZeneca si tak již zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny, u které ale zatím není jasné, jak klinické hodnocení dopadne. Tedy je-li vakcína proti nemoci covid-19 funkční a bezpečná.
„Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko. Pokud vakcína nebude funkční, pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč,“ uvedl Pascal Soriot.
Na druhou stranu vlády Itálie, Německa, Francie a Nizozemska již podepsaly smlouvu s firmou o dodávce připravované vakcíny proti covidu-19.
AstraZeneca: Závazek bohatých pomoci chudým
Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším rozvojovým zemím. Minulý týden také oznámila, že již uzavřela další dva kontrakty na testovanou vakcínu. Jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy očkovacích dávek určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.
„Mít vakcínu je jedna věc, ale vy musíte zajistit i její masovou produkci. A řeknu vám, že to není jednoduchá věc,“ zmínil Pascal Soriot.
Podle posledních zpráv se firma AstraZeneca, jež pracuje na vývoji potenciálně úspěšné kandidátní rekombinantní adenovirové vakcíny na prevenci infekce covid-19, nachází ve 2. až 3. fázi klinického hodnocení. Pokud vývoj, hodnocení a testování očkovací látky dopadne úspěšně, bude společnost AstraZeneca vyrábět novou vakcínu pro celý svět. Letos a v příštím roce by tak mohla vyrobit a distribuovat až miliardu očkovacích látek.
Dodejme, že podle agentury Bloomberg se minulý měsíc AstraZeneca obrátila na konkurenční americkou firmu Gilead Sciences s návrhem na sloučení. Pokud by ke sloučení došlo, znamenalo by to jednu z největších fúzí ve farmaceutickém průmyslu za poslední roky. Obě firmy se navíc intenzivně snaží o vývoj vakcíny na covid-19. Agentura Bloomberg ovšem i uvedla, že Gilead Sciences nabídku britské společnosti odmítla.
O výrobě vakcíny se jedná i v Česku
Na výzkum související s novým koronavirem SARS-CoV-2 by mohlo jít ze speciálního programu 50 až 100 milionů korun i v Česku. Šlo by i o mezinárodní spolupráci, o kterou již podle vládního zmocněnce pro vědu a výzkum Romana Prymuly projevilo zájem několik zemí. Například Rusko a Velká Británie.
„Program by měl řešit zejména problémy v oblasti diagnostiky. V testování jsme závislí na dodávkách reagencií ze zahraničí,“ uvedl Roman Prymula tento týden na jednání sněmovního zdravotnického výboru.
[Reagencie jsou chemické látky a činidla, které se používají v laboratořích pro spouštění chemických reakcí, pozn. red.]
Zároveň zmínil i možnost testování vakcíny na covid-19 v Česku. Dle jeho slov má Česko v této věci dostatečné kapacity. Zájem podle něj projevila jedna rakouská farmaceutická firma. Ta vyvíjí obecnou vakcínu, která by měla fungovat na všechny typy koronavirů. Tedy na covid-19, ale i MERS či SARS. V jednání je dle Prymuly i obnovení výroby a testování vakcín v uzavřeném závodu na výrobu vakcín ve středočeském Bohumilu. Ten koncem května zakoupila americká firma Novavax.
Dodejme, že Roman Prymula se již v této věci společně s premiérem Andrejem Babišem [ANO] setkal se zástupci firmy Novavax. Což Andrej Babiš okomentoval takto: „Zajímavé setkání s vedením společnosti Novavax. Vyvíjí vakcínu proti covid-19 a v tom světovém závodu si vedou dobře. Mají prý vysokou účinnost a testují už na lidech. Pro nás by to bylo super, protože koupili fabriky u Prahy, a když uspějí, nebyli bychom závislí na dovozu.”
Kdy bude dostupná vakcína proti covid-19
Příprava vakcíny, završení klinické studie, i uvedení vakcíny do výroby však nejde zdaleka tak rychle, jak by si to obchodníci představovali. V případě covid-19 je ale výjimečná situace. A po celém světě tak běží závod o to, kdo s vakcínou přijde jako první.
„V případě, že výzkumníci pracují s již slibnými molekulami, nebo vakcínami na obdobný typ onemocnění, jako v případě aktuálního typu koronaviru, lze délku tohoto procesu orientačně zkrátit na 12 až 18 měsíců,“ vysvětluje, jak dlouho trvá příprava vakcíny, výkonný ředitel Asociace inovativního a farmaceutického průmyslu [AIFP] Jakub Dvořáček.
Dodává, že primárním cílem je vždy vývoj nejen účinné, ale především bezpečné vakcíny. Podle něj přitom dnes některé státy Evropské unie již vstupují do intenzivních jednání s výrobci potenciálně úspěšných vakcín proti covid-19. To z toho důvodu, aby byla včasně zabezpečena jejich dostupnost a také zaručena její plynulá distribuce.
„Podobná jednání probíhají také na úrovni EU. Domnívám se, že by Česká republika měla v rámci těchto jednání hrát velmi aktivní roli,“ říká.
V klinické fázi testování je aktuálně deset kandidátních vakcín proti koronaviru, dalších 121 v hodnocení preklinickém. Slibné výsledky ve vývoji vakcíny proti nemoci covid-19 mají i další farmaceutické společnosti, například Pfizer, Moderna, Sanofi, GSK aj.
–ČTK/VRN–
