Důvěra v ekonomiku v říjnu klesla u podnikatelů i domácností. U firem se dokonce dostala na nejnižší hladinu od roku 2024. Dramatický propad hlásí statistici v odvětví průmyslu. Hlavně ten spolu se spotřebou domácností táhne ekonomiku.
Další propad důvěry v ekonomiku analytici vysvětlují zdražujícími energiemi a slabým hospodářským růstem v zemích EU. Index tuzemské ekonomické důvěry v průběhu letošního října podle aktuálních dat Českého statistického úřadu [ČSÚ] oproti předchozímu měsíci klesl na hodnotu 97,9. Poměrně výrazně tak zaostal za očekáváním trhu [99,1]. A dostal se na nejnižší úroveň od dubna 2025. Zhoršily se obě jeho složky. To znamená podnikatelská i spotřebitelská část indexu.
„Sentiment mezi podnikateli se v říjnu zhoršil zejména v průmyslu. Podnikatele významně omezuje především nedostatečná poptávka, ale také jiné bariéry související převážně s aktuální geopolitickou situací, které mají za následek prudce rostoucí ceny vstupů včetně energií a pohonných hmot,“ uvedl k aktuálním datům vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů Českého statistického úřadu [ČSÚ] Jiří Obst.
Komentář: Čtyři jezdci apokalypsy vyrazili! Zničí globální ekonomiku?
Co se týče domácností, podle jeho kolegyně Anastasije Neradové z aktuálních dat vyplývá, že se domácnosti do budoucna více obávají zhoršení celkové hospodářské situace i své vlastní finanční situace. Neradová upřesnila, že ještě v září důvěra v ekonomiku mezi spotřebiteli mírně rostla.
„Říjnový pokles souhrnného indikátoru na 97,9 bodu mě nepřekvapuje. Inflace se v září vrátila na 2,5 procenta. Pohonné hmoty byly meziročně dražší o 37,5 procenta. A trh se připravuje na to, že centrální banka v listopadu zvýší úrokové sazby. K tomu se přidává nová nervozita kolem Blízkého východu…,“ komentuje vývoj partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Průmysl, výstavba bytů i český export jede. Je ale drahá ropa a plyn
Také ale dodává, že navzdory tomu „reálná ekonomika zatím drží“. Argumentuje meziročním srpnovým růstem průmyslové produkce [+2,6 %]. Vyšším počtem nových zakázek, jakkoli ty přicházejí hlavně za zahraničí. A pak pokračujícím růstem maloobchodních tržeb, tedy spotřebou domácností.
Nálada ve firmám a domácnostech
Výrazné zhoršení nálady v říjnu ale ohlásil průmysl, kde skokově poklesla očekávání na objem výroby v blízké budoucnosti. Nepatrně se snížila důvěra i ve stavebnictví. Tam se sice zlepšilo hodnocení poptávky, ale naopak klesl výhled na budoucí zaměstnanost.
„A optimismus ochladl i v odvětví obchodu. To primárně vlivem slabších očekávání ohledně budoucí celkové ekonomické situace,“ rozvádí výsledky hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Důvěra v ekonomiku v září klesla. Obavy vyjadřují podnikatelé
Upozorňuje na mírné zlepšení sentimentu v sektoru služeb. I přes tuto výjimky podle něj ale vyznívají říjnové údaje od firem nečekaně pesimisticky. Za takovým vývojem vidí zejména skokové zhoršení nálady v průmyslu. Ten nově počítá s nižšími objemy výroby, horší celkovou ekonomickou situací, slabší poptávkou, a naopak vyššími cenami.
„Nelze vyloučit, že se začal vyčerpávat předchozí efekt předzásobení, kdy průmysl těžil ze snahy odběratelů zajistit si plné sklady před případnými výpadky výrobních vstupů způsobenými válkou v Perském zálivu. Pokud by se tato hypotéza potvrdila, znamenalo by to špatnou zprávu nejen pro průmysl, ale pro celou českou ekonomiku, která z jeho nedávného sympatického výkonu těžila,“ tvrdí Hradil.
Aerolinky zdraží kvůli ceně paliva a slabší poptávce až o 20 %
Určitou útěchu nabízí alespoň v podobě komentáře vývoje důvěry v ekonomiku u domácností. Tam se podle jeho názoru mírné zhoršení nálady dalo čekat a patrně souvisí hlavně se zdražováním energetických komodit kvůli válce v Íránu.
„I přes tento pokles nicméně spotřebitelská důvěra zůstává bezpečně v pásmu optimismu a na historické poměry je tedy stále spíše dobrá,“ říká s tím, že to už se bohužel nedá říci o důvěře podnikatelů, která je nejslabší od října roku 2024.
Jaký je výhled
Důvěra v českou ekonomiku v říjnu oslabila třetí měsíc za sebou. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy za tím stojí zejména zdražující energie. Což je problém hlavně pro průmysl.
„Dramatické zdražování plynu v Evropské unii – na takřka 100 eur za megawatthodinu, tedy na bezmála 13násobek jeho cen v USA – hrozí zasadit tuzemskému průmyslu další ránu,“ říká pro příklad Kovanda.
Upozorňuje, že zdražování plynu přímo zvyšuje náklady zejména chemickému, sklářskému, keramickému nebo potravinářskému průmyslu. Nepřímo se přenáší do cen elektřiny. Evropa se tak podle jeho slov znovu ocitá tváří v tvář energetické krizi, která může bolestně připomenout období po začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Vstupujeme do další energetické krize, potvrzuje už i Havlíček
Rozdíl je v tom, že evropská energetika je dnes mnohem více než před rokem 2022 závislá na dovozu zkapalněného zemního plynu, LNG. O ten ale musí soutěžit s asijskými odběrateli. I proto případný výpadek blízkovýchodních dodávek může vyvolat cenovou válku mezi kontinenty, dodává.
Evropské země straší závislost na americkém LNG, zjistil list Politico
Situaci podle něj zhoršuje také nezvykle nízké naplnění evropských zásobníků. Dosahuje pouze zhruba 75 procent, nejméně pro tuto část roku v historii měření od roku 2009. Německé zásobníky jsou naplněny jen přibližně z 61 procent. Pro český průmysl představuje takový vývoj nepříznivou zprávu.
„Znepokojivý je do určité míry rovněž pokles spotřebitelské důvěry. […] Domácnosti se více obávají budoucího vývoje ekonomiky i vlastních financí. Další zdražování energií by přitom mohlo tyto obavy prohloubit a oslabit spotřebu, která jinak představuje jednu z hlavních opor českého hospodářství,“ doplnil.
Podle něj Česku velmi reálně hrozí nežádoucí kombinace slabšího hospodářského růstu a zvýšených inflačních tlaků, tedy stagflační vývoj. Což, jak dodává, komplikuje rozhodování České národní banky, u níž se očekává, že opět zvedne úroky již příští měsíc.
„Zatímco slábnoucí ekonomika by hovořila pro nižší úrokové sazby, dražší energie a jejich promítání do dalších cen by naopak mohly prostor ke snižování sazeb omezovat,“ uzavřel.
–DNA–
