Podmokelský poklad Karla Egona jde do dražby již tento pátek

0
1852
podmokelsky_poklad
Dukát Karla Egona z Fürstenberku / Foto: Macho & Chlapovič

Investoři do mincí budou mít tento pátek [15.10.] příležitost zúčastnit se aukce zlata z keltského pokladu z Podmokel. Zlatý podmokelský poklad patří k těm největším, který se kdy v Evropě našel.

Podmokelský poklad zlatých keltských mincí byl nalezen u obce Podmokly přesně před 250 lety. Poklad tehdy vážil 50 kilogramů a obsahoval bezmála deset tisíc mincí.

„První mince zde byly objevené v roce 1771. Nálezcem měl být údajně nádeník Janota, který našel v údolí zlatá lesklá kolečka a vzal je dětem domů na hraní v domnění, že jde o mosazné knoflíky,“ říká Jiří Militký z numismatického oddělení Národního muzea v Praze.

Dění kolem pokladu však vzalo podle jeho slov rychlý spád v momentě, kdy se o věci dozvěděl místní židovský obchodník. Byl to právě on, kdo zjistil, že jde o zlato, nikoli knoflíky. Zpráva se pak rychle rozšířila a vesničané začali cíleně prohledávat místo nálezu.

„O nálezu se dozvěděli na správě panství, a majitel panství Karel Egon z Fürstenberku chtěl zlatý poklad pro sebe. Najal si dráby a oni z místních mince doslova vytloukli. […] Bylo ale dosaženo toho, že na křivoklátském panství v rukou Karla Egona z Fürstenberku byla shromážděna část pokladu,“ upřesňuje Militký.

Podle něj skutečnost, že šlo o mince keltské, v té době nebylo podstatné a nikdo to neřešil. Důležité pro všechny bylo, že se jednalo o mince z ryzího zlata.

V aukci se vydraží 576 položek

Sálová aukce, jejíž hodnota se odhaduje na 65 milionů korun, nabídne prostřednictvím internetu a telefonu investorům 576 položek. Kromě mincí budou v nabídce také medaile, vyznamenání a bankovky. V případě bankovek půjde do dražby například stokoruna, jejímž autorem je Alfons Mucha.

A hitem dražby má být dukát zmiňovaného křivoklátského knížete Karla Egona Fürstenberka, který byl vyražen v roce 1772 v Praze. Vyvolávací cena je 250 tisíc korun.

„V aukci budeme nabízet dukát Karla Egona z Fürstenberku jako položku číslo 269. Ten je velice vzácný a je ražen právě z roztaveného keltského pokladu,“ upřesňuje Elizej Macho z aukčního domu Macho & Chlapovič.

Odhaduje, že cena dukátu Karla Egona by mohla vystoupat až na 600 tisíc korun.

Stejně tak do dražby půjde dukát [obr. vpravo, zdroj: Macho & Chlapovič] Albrechta z Valdštejna, frýdlantského knížete a generála císařského vojska. Po Valdštejnově smrti přikázal císař všechny jeho mince roztavit a kov zpracovat na ražbu císařských mincí.

Do dražby ale půjde i dukát Josefa II., syna Marie Terezie, z pražské mincovny, ražený v roce 1771. I ten mohl být ražen z podmokelského zlata. Dražit se bude dále keltský mušlovitý statér stejného typu, jaké byly součástí pokladu.

Podmokelský poklad skončil roztaven v pražské mincovně

Podmokelský poklad přišel vniveč pro své roztavení. Přesto se malá část mincí fyzicky dochovala. Jde však pouze o několik desítek kusů rozptýlených do několika evropských sbírek. Největší jejich sbírka je v Mincovním kabinetu ve Vídni a pražském Národním muzeu.

„Příběh podmokelského pokladu je smutný, ale zároveň strhující svojí dynamikou i výjimečným obsahem. Jedná se o jednu z velmi významných kapitol počátku středoevropské numismatiky a archeologie,“ říká Jiří Militký.

Dodejme, že Karel Egon, který byl velmi vzdělaný a podporoval vědu a umění, po sobě zanechal významnou knihovnu s více než 20ti tisíci svazky. Podmokelský poklad přitom vnímal jako šťastné znamení. Získané mince byly na Křivoklátu uloženy, roztříděny a spočítány. Karel Egon na mince ale nazíral pouze jako na zlato. Mince byly později prodány pražské mincovně a kov využit na ražbu dukátů s rokem 1771 za panovnice Marie Terezie.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here