Nobelovu cenu za ekonomii letos získali američtí vědci David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Polovinu ceny dostane Card, druhou polovinu si rozdělí Angrist a Imbens. Oznámila to švédská Královská akademie věd.
Američan kanadského původu David Card [University of California] byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce. Ta se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Joshua D. Angrist [Massachusetts Institute of Technology] a americký expert nizozemského původu Imbens [Stanford University] byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů. V ní potvrdili, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání.
„Trojice laureátů nám poskytla nový pohled na pracovní trh a ukázala, jaké závěry týkající se příčiny a následků mohou být odvozeny z přírodních experimentů. Tento přístup se rozšířil i do dalších oblastí a znamenal revoluci v empirickém výzkumu,” uvedla ve své zprávě švédská Královská akademie věd.
David Card s využitím přírodních experimentů analyzoval dopady minimální mzdy, imigrace a vzdělání na pracovní trh. Výsledky mimo jiné ukázaly, že zvýšení minimální mzdy nutně nevede ke snížení počtu pracovních míst.
„Nyní rovněž víme, že na příjmy lidí, kteří se narodili v určité zemi, může mít dopad nová imigrace. Lidé, kteří imigrovali v dřívější době, mohou být novou imigrací negativně ovlivněni,“ uvedla akademie věd.
Nobelovu cenu získali vědci za přírodní experimenty
Data z přírodních experimentů je podle akademie věd složité interpretovat. Přesto podle ní tato data potvrdila, že zdroje ve školách jsou mnohem důležitější pro budoucí úspěch studentů na pracovním trhu, než se předpokládalo [Viz graf vpravo, zdroj: The Royal Swedish Academy of Sciences].
„Pokud například o rok prodloužíme povinnou školní výuku pro jednu skupinu studentů, nebude to mít na všechny studenty ve skupině stejný vliv. Někteří studenti by stejně ve studiu pokračovali a význam vzdělání v jejich případě není reprezentativní pro celou skupinu,“ uvedla akademie věd.
Otázka tak zůstává, zda je možné z prodloužení studia o rok vyvozovat nějaké závěry. A právě Joshua Angrist a Guido Imbens v polovině 90. let minulého století tento metodologický problém vyřešili. Ukázali, jak přesné závěry týkající se příčiny a následků lze vyvodit z přírodních experimentů.
Nobelovu cenu za ekonomii vědci získávají od roku 1968
Nobelovu cenu za ekonomii uděluje švédská Královská akademie od roku 1968. Ocenění tak nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Zmínit je třeba i fakt, že Nobelovu cenu za ekonomii naprostou většinou získávají američtí ekonomové.
Dnešním oznámením držitelů Nobelovy ceny za ekonomii tak skončil letošní seriál udělování těchto prestižních ocenění. Minulý týden byli postupně ohlášeni laureáti Nobelových cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun [cca 25 mil. Kč]. Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela [1833-1896].
–ČTK/RED–
