České firmy mapují obchodní příležitosti v Pobaltí

0
110
Pobalti
Hlavní město Litvy Vilnius / Foto: Pixabay.com

Včera [31.10.] odlétli zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] s českými podnikateli na pětidenní podnikatelskou misi do Pobaltí. Výpravy se účastní i předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil [ODS].

Podnikatelské mise SP ČR v minulosti doprovázel prezident Miloš Zeman, ten následně přesedlal na podnikatelské mise Hospodářské komory ČR [HK ČR]. V posledních letech se ale kvůli svému zdravotnímu stavu podnikatelských výprav účastnil jen výjimečně.

Aktuální podnikatelská mise navštíví Estonsko a Litvu. Lotyšsko ze seznamu vypadlo kvůli tamější kritické situaci ve věci šíření onemocnění covid-19. Ale i samotná Litva a Estonsko se podle SP ČR řadí na desáté, respektive jedenácté místo v žebříčku nejlepších regionů, v nichž se snadno podniká.

„Oba státy si prošly pozoruhodnými hospodářskými reformami, které zavedly přívětivé podnikatelské prostředí. Jsou to inspirativní státy a lídři digitalizace,“ uvedl prezident SP ČR Jaroslav Hanák.

Mezi českými podnikateli jsou zástupci firem z oblasti energetiky, elektrotechniky, IT, zpracovatelského, chemického a farmaceutického průmyslu. Ti budou jednat o obchodních příležitostech s partnery na dvou obchodních fórech v Tallinnu a Vilniusu.

Delegace v Estonsku navštíví také Estonskou investiční agenturu, průmyslový park Pakri a inovační centrum Mektory. V Litvě se zúčastní zahájení výstavy o Václavu Havlovi v tamním parlamentu.

Jaké možnosti se nabízejí českým firmám

Podle Jaroslava Hanáka mají české firmy příležitost uplatnit se v pobaltských zemích ve společných projektech, například v high-tech strojírenství a elektrotechnice. Dále také v energetice, farmaceutickém, chemickém průmyslu, v dopravě a rozvoji infrastruktury.

Například farmaceutická společnost Stoelze Union využije podnikatelskou misi k osobním konzultacím technologických otázek se svými partnery.

„Pobaltí je pro nás významný region. Již řadu let velmi aktivně spolupracujeme s lokálním farmaceutickým průmyslem. A především od vstupu těchto zemí do EU se zde naše aktivity znásobily,” uvedl vedoucí odbytu společnosti Stoelze Union Radek Kiesel.

Svaz průmyslu a dopravy volá po druhé ekonomické reformě

A jsou to právě pobaltské státy, které mají progresivní přístup k digitalizaci ekonomiky a státní správy. Nejvýrazněji se tímto směrem profiluje Estonsko, které patří k evropským lídrům digitalizace. Pobaltské trhy jsou tak zajímavé i pro tuzemskou poradenskou a softwarovou společnost Logio.

„Vnímáme jako velkou výhodu, pokud při vstupu na nové trhy můžeme využít možností podnikatelské mise organizované Svazem průmyslu a dopravy ČR, neboť věříme, že nám zprostředkuje kontakty se subjekty, které daný trh znají a jsou na něm etablované,“ vysvětlil svou účast na misi šéf partnerské sítě Logio Vojtěch Cuchý.

Podle Jaroslava Hanáka například Litva zaujala pozici regionálního centra mezinárodních IT společností. I díky tomu podle jeho slov zaznamenala v roce 2020 nejnižší pokles HDP z celé EU, a to o 0,8 procenta.

Zajímavá je v Pobaltí také energetika

Přestože Litva, Lotyšsko a Estonsko získaly politickou nezávislost již před 30 lety, v otázce přenosu elektrické energie jejich propojení s Ruskem trvá dodnes. Všechny tři státy čeká do roku 2025 historická desynchronizace od systému BRELL, který obhospodařuje ještě ruské a běloruské sítě. Projekt synchronizace Pobaltí s evropskou sítí si vyžádá náklady až 1,6 miliardy eur za významného spolufinancování ze strany EU. I zde se nabízejí obchodní příležitosti českým energetickým firmám.

Ve statistikách EU o podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie se přitom již nyní na předních příčkách opakovaně objevuje Lotyšsko. Na jeho území je téměř polovina veškeré elektřiny vyrobená ze zelených zdrojů. Největší zásluhu na tom má vodní elektrárna na řece Daugavě. Ta v roce 2020 vyrobila 2 528 GWh elektřiny. Což mimochodem činilo 23% navýšení oproti roku předchozímu. Energii Lotyši získávají také z biomasy a pozornost začínají upírat k potenciálu větrné energie.

Nové projekty a záměry v oblasti energetiky se netýkají pouze obnovitelných zdrojů. V posledních letech v Pobaltí rezonuje téma jaderné energetiky. S myšlenkou na využití nukleární energie koketuje několik let Estonsko. Rovněž nová tamní vláda si na počátku tohoto roku dala za cíl analyzovat možnosti a dopady začlenění jádra do svého energetického mixu. V tom aktuálně hraje významnou roli spalování ropných břidlic.

Vzájemný obchod s Litvou a Estonskem

Česko je významným litevským obchodním partnerem a vzájemný obchod rostl i v koronavirovém roce 2020. Tuzemské firmy tam vyvážejí především stroje a průmyslová zařízení, kotle a dopravní prostředky. V roce 2020 dosáhla hodnota českého exportu do Litvy 18,3 miliardy korun. Litevské firmy do Česka přivezly zboží a služby za 9,7 miliardy korun.

Ukrajina nabízí českým firmám slibný, ale i rizikový trh

Estonské hospodářství stojí hlavně na službách, jako jsou IT a bankovnictví. Čeští exportéři do země v roce 2020 vyvezli zboží a služby v hodnotě 8,3 miliardy korun, především stroje a dopravní prostředky, tržní výrobky, průmyslové spotřební zboží a chemikálie. Oproti tomu dovoz z Estonska měl hodnotu 2,5 miliardy korun. Vzájemný obchod negativně ovlivnil covid-19.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here