Stavebnictví roste. Bytů a domů se ale dál staví zoufale málo

346
stavebnictví
Foto: Pixabay.com

České stavebnictví mírně přidává na výkonu. To potvrdila aktuální data Českého statistického úřadu [ČSÚ] za říjen, kdy stavební produkce meziročně vzrostla o 3,7 procenta a meziměsíčně o 0,4 procenta.

„Oblast stavebních povolení a bytové výstavby je i nadále na vzestupu, který je zčásti způsoben omezeným provozem loni,“ komentuje aktuální výsledky ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Podle něj letos v říjnu rostly ukazatele v téměř všech kategoriích včetně dokončování bytů a rodinných domů. Skutečnost je, že počet zahájených bytů letos v říjnu meziročně vzrostl o 38,8 procenta. Převedeme-li ale procenta na jednotky, už to tak slavné není. V říjnu byla zahájena výstavba 3 583 bytů. Počet dokončených bytů pak činil 3 379 bytů, jakkoli v tomto případě jde o meziroční růst o 17,2 procenta.

Investoři mění hotely ve městech na byty. Mají fantastické zisky

Celkem pak stavební firmy letos do konce října zahájily stavbu 13 422 bytů v bytových domech. Což je meziročně o 66,4 procenta více. Na Prahu připadalo do konce října 44,35 % všech nově zahájených staveb bytových domů. Následovaly Jihomoravský kraj s podílem 13% podílem, Středočeský kraj s 12,8% podílem a Jihočeský kraj s 8,1% podílem. Naopak v Ústeckém kraji bylo zahájeno jen 81 bytů [+0,6 %].

U rodinných domů pak dle ČSÚ meziročně v říjnu rostly počty zahájených bytů o 16,6 % a počet dokončených bytů v rodinných domech vzrostl o 7,8 procenta. Počet zahájených staveb rodinných domů se v celé České republice meziročně zvýšil o 4,9 procenta. 23% podíl připadal na Středočeský kraj. Následoval Jihomoravský kraj s 12,9% podílem, za ním Moravskoslezský kraj s 10,4% podílem a Jihočeský kraj s 6,4% podílem. Nejméně domů bylo v Praze a v Karlovarském kraji. Tam shodně 415 nových rozestavěných rodinných domů odpovídá 2,4% podílu z celkového počtu.

Stavební firmy loni utržily 536 mld. Kč. Za byty 110 mld. Kč

Co znamenají uvedená procenta u rodinných domů v praxi? Počet nově rozestavěných rodinných domů pak do konce října činil 17 377 domů. Nebo i využijme statistiku ČSÚ za první tři čtvrtletí letošního roku. Podle předběžných výsledků za 1. až 3. čtvrtletí roku 2021 bylo dokončeno 12 913 nových rodinných domů, ve kterých vzniklo 13 564 bytů. Přičemž 83 procent byly zděné stavby, zbytek dřevostavby.

Stavebnictví jede na [dotacích] velkých zakázkách

Vraťme se ale k říjnové statistice stavební produkce. Meziroční růst stavební výroby očištěný o počet dní činil v říjnu 3,7 procenta. Tento celkový výsledek byl zásluhou pozemního stavitelství [tj. stavby budov, ať už komerčních nebo na bydlení], které rostlo tempem 7,1 procenta, zatímco inženýrské stavitelství [stavby komunikací, mostů atp.] zaznamenalo meziroční propad -3,3 propad.

„Za celý dosavadní letošek činí průměrný meziroční růst inženýrského stavitelství [+1,4 %], zatímco u toho pozemního je to -0,4 procenta,“ uvedl analytik České spořitelny [ČS] Michal Skořepa.

Ten pokles pozemního stavitelství částečně vysvětluje i odlivem zahraničních pracovníků ze stavebnictví z důvodu pandemie covidu-19. ČSÚ pokles inženýrského stavitelství zase vysvětluje vysokými investicemi zejména do železničních projektů v loňském roce.

„Inženýrské stavby úroveň října minulého roku nepřekonaly, ale ve srovnání se zářím zaznamenaly po čtyřech měsících poklesů meziměsíční růst,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Podle analytika Komerční banky [KB] Martina Gürtlera z toho vyplývá: „Stavebnictví v říjnu pokračovalo v jen velmi pomalém meziměsíčním růstu. Stavební produkce vzrostla oproti září o 0,4 procenta, což bylo o dvě desetiny nižší tempo než měsíc předtím.“ 

Dodává, že zatímco produkce v pozemním stavitelství po předchozích poměrně svižných nárůstech vzrostla meziměsíčně o 0,2 procenta, výkon inženýrského stavitelství se zvýšil o 1,2 procenta.

„Zde však docházelo v předchozích měsících k výrazným poklesům, a to pravděpodobně zejména vlivem nízkých vládních investic,“ vysvětluje.

Pozitivní signál ano i ve výstavbě bytů

Podle analytiků dílčím pozitivním signálem ve vývoji stavební produkce, a hlavně výstavby nových bytů může být rostoucí počet stavebních povolení. Těch stavební úřady v říjnu 2021 vydaly 7 675, meziročně o 9,6 procenta více. Orientační hodnota těchto staveb přitom činila 34,3 miliardy korun. Což značí, že ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 vzrostla o 4,9 procenta. Je otázka, zda je to dost vzhledem k enormnímu nárůstu cen stavebních materiálů a stavebních prací.

Navíc meziměsíční růst vydaných stavebních povolení byl jen 2,2 procenta. Přičemž v září došlo k poklesu o 8,2 procenta. Martin Gürtler pak komentuje i celkem vysoký meziroční růst vydaných stavebních povolení.

„Meziroční růst dosahoval závratných 9,6 procenta, což ale souviselo s nízkou srovnávací základnou. Loňská podzimní vlna pandemie totiž začala dříve a přinesla s sebou silnější protiepidemická opatření, jež zahrnovala i omezené fungování státních úřadů,“ vysvětluje.

Privatizace bytů ve městech bohužel pokračuje, říká premiér

Podle Michala Skořepy se ale i ukazuje, že počet nově zahájených bytů začal v posledních měsících velmi prudce růst. A to tak prudce, že 12měsíční kumulace se rychle vyhoupla na úroveň cca 42 tisíc zahájených bytů.

„Takový počet jsme viděli naposledy v roce 2009, kdy ještě dozníval stavební boom z doby před pádem Lehman Brothers. […] Budemeli dále předpokládat, že životnost průměrného bytu je kolem 100 let, pak aktuální vývoj znamená, že bytový fond se letos konečně po cca 12 letech přestal zmenšovat,“ upřesnil.

Aktuální říjnová data tak mohou být dle něj i pozitivním signálem o výstavbě nových bytů, podle Martina Gürtlera ale i pozitivním signálem o rozjíždějící se investiční aktivitě vlády. Na což dle něj ukazuje listopadový výsledek státního rozpočtu. V tom druhém  případě stále ale jde o velké infrastrukturální projekty, byť i ty se podl Martina Gürtlera počítají.

„Dosud stavebnictví za zbytkem ekonomiky výrazně zaostávalo, když oproti předkrizovému říjnu 2019 zde byla produkce nižší o 4,5 procenta. Celá tuzemská ekonomika za předkrizovou úrovní přitom ve třetím čtvrtletí zaostávala o zhruba 2,5 procenta,“ uzavřel.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here