USA zatrhly plynovod do Evropy. Údajně kvůli Turecku

1297
plynovod
Foto: Pixabay.com

Izrael, Řecko, Kypr, ale i Turecko či Egypt dlouhodobě zvažují výstavbu plynovodu East Med do Evropy. Plynovod chce Izrael a podporoval ho i bývalý prezident USA Donald Trump. Projekt nyní ale zatrhla Bidenova administrativa.

Zamýšlený plynovod East Med za zhruba šest miliard eur [cca 147 mld. Kč] měl vést zemní plyn z pobřežních ložisek u Izraele a Egypta. Plynovod dlouhý 1 250 kilometrů měl vést na evropský trh přes Kypr a Řecko. Projekt se však neuskuteční, protože ho přestaly podporovat Spojené státy.

[Zdroj: GreekReporter]

Hlavní potíž s plynovodem je, že míjel Turecko, přes jehož území by do Evropy vedla vůbec nejkratší trasa. Druhá potíž spočívá v tom, že budoucnost zemního plynu na evropském trhu je dle USA nejistá. EU totiž směřuje k uhlíkově neutrální energetice, kterou chce dosáhnout nejpozději do roku 2050. Tím ale výčet kontroverzí kolem plynovodu East Med zdaleka nekončí.

Proč s projektem nesouhlasí USA

Projekt plynovodu podporovala Trumpova administrativa a bývalý izraelský premiér Benjamin Netanyahu. To je ale pryč. Ve zprávě zaslané počátkem měsíce ledna do Řecka Washington argumentuje ve prospěch svého aktuálně zamítavého stanoviska ochranou životního prostředí. Spojené státy dle zmíněné zprávy nehodlají podporovat projekty, které nejsou „zelené“ a navíc dle nich postrádají i ekonomický a obchodní smysl.

„I nadále ale hodláme podporovat fyzické propojení dodávek energie z východního středomoří do Evropy,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva vnitra.

Ceny plynu jsou rekordní. Srazit by je měl Nord Stream 2

Upřesnil, že zájem USA v propojení Řecka a Egypta spočívá v podpoře elektrického vedení. Což by dle jejich názoru podpořilo jak těžbu plynu, tak využívání obnovitelných zdrojů energie. A jako další důvod, proč USA projekt poslaly k ledu, uvedl i to, že vytváří v regionu zbytečné napětí.

Což potvrzuje Emre Peker z analytické firmy Eurasie Group: „Upuštění od projektu plynovodu East Med přispěje ke zmírnění napětí v regionu. To proto, že Turecko bude mít o důvod méně cítit se vyřazeno z rozvoje v regionu.“

Také ale dodal: „Plynovod byl vždy spíše politický sen než realistický projekt. Ale i to přispělo k nestabilitě a vyvolalo ostrou reakci Ankary. Pokud by toho nebylo, Ankara by byla klidnější.“

Proč budí plynovod East Med tolik vášní

Projekt plynovodu dlouhodobě přispívá k napětí mezi Kyprem, Řeckem a Tureckem ohledně hranic teritoriálních vod a těžby ropy a plynu. Turecko obviňuje Kypr a EU z těžby plynu okolo Kypru ve vodách, které údajně patří buď kyperským Turkům nebo do tureckých teritoriálních vod. Rovněž podepsalo s Libyí delimitační smlouvu, kterou Řecko a Kypr považují za ohrožení svých zájmů. A navíc plynovod nemá v plánu vést plyn přes Turecko.

„Pokud by do Evropy proudil izraelský plyn, mohl by jít jen přes turecké území,“ upozornil na vůbec největší problém plynovodu turecký prezident Recep Tayip Erdogan.

Erdogan hraje o znovuzvolení i obnovu turecké ekonomiky

Pokud by toto bylo naplněno, až poté by mohl projekt získat podporu Turecka.

„Teprve tehdy si můžeme sednout a prodiskutovat podmínky,“ řekl.

Skutečnost, že by plynovod vedl přes Turecko, je ale spíše nereálná. Přece jen jde o izraelský plyn a projekt podporuje Řecko. Není tedy překvapující, když i ministerský předseda turecké části Kypru Faiz Sucuoglu označil projekt za „pošetilý“ a přivítal jeho zrušení.

Ustoupily snad USA Turecku?

Na druhé straně plynovod silně podporují řecké politické strany. A změnu amerického postoje vnímají jako úplatek Turecku. Vysvětlují to snahou Washingtonu zlepšit si styky s Ankarou v důsledku rostoucího napětí ve vztazích USA s Ruskem.

„Z perspektivy Turecka jde o diplomatické vítězství. Jakkoli to vítězství dosáhlo užitím metod, které všichni regionální i ostatní hráči odsuzují,“ říká profesor mezinárodních vztahů na American College of Greece Constantinos Filis.

Zoran Milanović zlobí. Podpořil Srby v Bosně i Rusy na Ukrajině

„Nejvíc znepokojující je, jak Turecko velice dobře porozumělo tomu, co mají USA vlastně na mysli, když říkají, že plynovod může oblast destabilizovat,“ upřesňuje.

Citlivou komunikaci kolem zvažovaného plynovodu East Med potvrdil i nově jmenovaný ministr zahraničí Kypru Ioannis Kasoulides. Ten v rozhlase uvedl, že myšlenka plynovodu je od začátku problematická. A on sám ho vnímá spíše jako potíž.

Inflace v Turecku je 36,08 procenta. Zdražují potraviny i doprava

Avšak ani Kypr není ve svém názoru na plynovod stoprocentní. Kyperský prezident Nicos Anastasiades prohlásil, že jde o soukromý názor Kasoulidese. „Je smutné, že je někdo šťastný z toho, že byl projekt stornován,“ reagoval.

Plynovod East Med měl krýt 10 % spotřeby plynu EU

Plynovod East Med měl být jedním z nejdelších a vůbec nejhlouběji položených podmořských plynovodů na světě. Jeho kapacita měla činit devět až dvanáct miliard metrů krychlových ročně. Což by představovalo deset procent z celkové dodávky plynu do Evropy. A podle analytiků by to jednoznačně přispělo ke snížení závislosti na dodávkách z Ruska. Což by podle pozorovatelů nebylo zrovna na škodu.

Odborníci ale upozorňují i na to, že plynovod se s problémy potýká již od samého počátku. Údajně ani neskončila diskuze, zda má projekt finanční a technický smysl. S Itálií, kde měl plynovod ústit na pevninu, taktéž ještě dosud nikdo oficiálně nejednal.

A dále: Izrael a Řecko již loni oznámily, že zvažují plán na přeložení plynovodu, tak aby minul Kypr a vedl přes Egypt. Egypt a Izrael také podepsaly smlouvu na dodávky plynu z Izraele. Toto rozhodnutí tak dál podkopalo oprávněnost plynovodu East Med.

„Existence či neexistence plynovodu East Med neovlivní dopravu plynu do Evropy, protože volba Egypta je efektivnější a životnější,“ uvedl v této souvislosti člen francouzského think tanku International Center for European Studies George Tzogopoulos.

Michal Achremenko

2 KOMENTÁŘE

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here