Erdogan hraje o znovuzvolení i obnovu turecké ekonomiky

0
2067
Erdogan
Recep Tayyip Erdogan / Foto: Pixabay.com

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil novou „válku za ekonomickou svobodu“. Centrální banku nutí snížit úroky navzdory enormní inflaci. Zároveň i zbrojí na prezidentské volby v roce 2023.

Podle Recepa Tayyipa Erdogana jsou příčinou rychle rostoucí inflace v Turecku právě vysoké úrokové sazby centrální banky. Což je ovšem v rozporu s převládající ekonomickou teorií i názory většiny ekonomů. To je ale tureckému prezidentovi jedno. Ten tureckou centrální banku naopak donutil za poslední čtyři měsíce snížit úrokové sazby čtyřikrát.

Banka přitom ještě na začátku letošního roku prudce zvyšovala. To až na bezmála 20 procent. Nyní činí aktuální úroková sazba 14 procent a turecká centrální banka intervenuje proti dalšímu oslabování měny. Podle ekonomů ale její současné snižování základních úrokových sazeb může dál podněcovat inflaci, a to i nad 20 procent. Zároveň tak i dál devalvovat měnu.

„Poraženými jsou tak zatím v Erdoganově válce obyčejní lidé, kterým strmě stoupají životní náklady,“ píše list Politico.eu ve svém článku Turkey gambles on economic turnaround as cost of living skyrockets.

Já bych úrokové sazby nezvedal, říká Aleš Michl z ČNB

Fakt je, že hodnota turecké liry klesla v roce 2021 proti dolaru o téměř 40 procent. V listopadu pak míra inflace v zemi meziročně vzrostla o 21 procent. Podle opozice ale ani to není dost. Její zástupci tvrdí, že turecká lira vůči dolaru za poslední tři měsíce oslabila o více než 30 procent. V polovině prosince pak klesla na své vůbec rekordní minimum.

Erdogan ale prosazuje politiku ekonomického růstu, jíž jsou vysoké úroky na obtíž. Zdražují úvěry, prodražují dluhy. Mezitím se turečtí občané ale snaží rychle zachránit své úspory. Převádějí je na nelirové účty a aktiva. Přes 62 procent veškerých vkladů u tureckých bank je tak již vedeno v zahraničních měnách. Což je stav platný k 3. prosinci, a je to vůbec nejvyšší podíl od roku 2001.

Nespokojení jsou místní zaměstnavatelé

Majitel turecké stavební firmy na jihovýchodě země, který chtěl zůstat v anonymitě, říká, že vláda svojí hospodářskou politikou „úmyslně ožebračuje veřejnost“.

„Když vezmu v úvahu růst cen základního zboží, mzdy zaměstnanců se v reálné hodnotě snížily o polovinu. Když jsou lidé ožebračováni, budou se určitě ptát, kdo za to zaplatí,“ uvedl a varoval, že Erdogan na to může v příštích prezidentských volbách tvrdě doplatit.

Dále řekl, že se za posledních několik měsíců cena oceli zdvojnásobila. Což nutně vedlo ke zvýšení cen nových bytů. A výsledek je zpomalený prodej nemovitostí.

„Pokud to tak půjde dál, bude mít běžný člověk, například úředník, s nákupem domu stále větší problémy,“ dodal stavitel.

Recep Bektas, majitel vinařství v centru turistické oblasti Cappadocia, zase naříká, že cena skleniček a lahví se za poslední měsíce ztrojnásobila. Nečekaný růst nákladů mu tak znemožňuje stanovit „stabilní“ prodejní cenu vína.

„Nemám tušení, jaké budu mít výdaje, takže je nemůžu promítnout do cen,“ postěžoval si.

Exportéři oficiální politiku jenom vítají

Jiného názoru jsou ale turečtí exportéři. List Politico cituje vývozce stavebního materiálu Tayfuna Kücükoglua, jenž je zároveň předseda sboru ředitelů Asociace tureckých výrobců stavebního materiálu. Podle něj vývoz stavebního materiálu ze země prudce roste. A to je dle jeho slov jenom dobře.

„V roce 2020 vyvezlo Turecko rekordních 60 milionů tun stavebního materiálu. A v září tohoto roku padl další měsíční rekord, kdy vývoz stavebního odvětví dosáhl hodnoty 3,11 miliardy dolarů,“ říká.

Zároveň doufá, že tento trend bude pokračovat, i když dovoz kvůli poklesu směnného kurzu o něco klesne.

ČNB proti všem? Centrální banku nekritizuje jen premiér Babiš

„Fluktuace směnného kurzu pozitivně ovlivní vývoz, zatímco dovoz výrobků, jejichž ekvivalent je k dispozici na domácím trhu, klesne. Některé domácí firmy proto zaznamenaly od vypuknutí pandemie růst poptávky,“ vysvětluje.

Jeho slova potvrzuje další exportér, ředitel firmy, jež se specializuje na výrobu obalů potravin. Ten si ale také nepřál být jmenován. Podle něj sice cena polymerů a plastů užívaných k výrobě potravinářských obalů v důsledku pohybů směnného kurzu vzrostla, ale na druhé straně to kompenzoval vývoz na evropské trhy.

„Ty se teď staly pro naši firmu hlavním odbytištěm, a hlavně tam se platí tvrdou, zahraniční měnou,“ dodal spokojeně podnikatel.

Erdoganův boj za znovuzvolení a turecké hospodářství

Situace v Turecku není jen o ekonomice, ale je i o politice. V roce 2023 se v Turecku uskuteční prezidentské volby. Podle pozorovatelů po téměř dvou dekádách v čele státu by právě tyto volby mohly být pro Erdogana nejtěžšími. Listopadový průzkum veřejného mínění již ukázal, že hospodářské turbulence způsobily pokles jeho obliby na 39 procent. Což je nejnižší úroveň od roku 2015.

Erdogan přesto plánuje ve volbách zvítězit, a to právě s pomocí svých ekonomických reforem. Aktuální kroky definuje jako součást „boje za liberalizaci turecké ekonomiky.“

„Musíme směřovat k modelu exportně zaměřené ekonomiky založené na levných úvěrech a nízkých nákladech na pracovní sílu. To z Turecka vytvoří výrobní základnu podle vzoru Číny, ale na rozdíl od ní mnohem bližší evropským trhům,“ nechal se slyšet Erdogan.

Turecko omezí kryptoměny. Stejně jako Nigérie, Bolívie či Maroko

Podle analytiků platí, že pokud turecký prezident zmůže v dohledné době inflaci, není bez šancí na úspěch. Někteří očekávají, že letos vzroste turecký hrubý domácí produkt [HDP] o devět procent, a vykáže tak největší růst na světě. Exportně orientovaná ekonomika by pak teoreticky mohla zvýšit příliv peněz a podpořit vznik nových pracovních míst. To by znamenalo vyšší zisk pro turecké podnikatele a firmy a v konečném důsledku i Erdoganovu naději na znovuzvolení.

Erdogan sází také na cestovní ruch

Podle Erdogana turecké ekonomice a zejména turecké liře pomůže spolu s exportem ještě jedna „deviza.“ Domácí měnu dle jeho slov stabilizují zvýšené příjmy z turistického ruchu. Ty do ekonomiky napumpují tvrdou měnu. Podle pozorovatelů to je možné, ale ne úplně jisté. Upozorňují, že i turecký cestovní ruch je závislý na vývoji kurzu turecké liry. Pokud v něm nejsou turecké firmy schopny odhadnout kvůli propadům národní měny své náklady, jen těžko mohou stanovovat ceny pro své klienty. A tak ohrožují svůj zisk.

„Spíše než na vývozu či turistice závisí osud tureckých firem a zejména výrobců na tom, zda se zmodernizují a přizpůsobí postpandemické době,“ myslí si majitel konzultační firmy se sídlem v Istanbulu Kuantum Research Volkan Kilic.

K odvětvím turecké ekonomiky, které devastuje inflace a propadající se kurz turecké litry, pak řadí ty v Turecku nejvýraznější.

„Jsou to finance, loděnice, zdravotnictví, informační technologie, marketing a potravináři,“ vysvětluje s dodatkem, že mnoho podniků už zkrachovalo.

Stát prodá pohledávku za ztrátovým projektem v Turecku

Na druhé straně připouští, že Erdoganova sázka na znovuzrození turecké ekonomiky nakonec může i vyjít.

„Fakt ale je i to, že teď v Turecku také mnoho nových podniků vzniklá,“ říká s odkazem na Erdoganovu politiku levných úvěrů pro firmy, politiku rychle mizících dluhů, a výhodném kurzu turecké měny pro exportéry.

Na druhé straně jsou tu ale i běžní obyvatelé Turecka. A ti čelí více než kdy jindy v minulosti rychle rostoucím cenám nejen u potravin. Situace je natolik vyhrocená, že podle listu Politico už i turecká tvrdě provládní média referují o dlouhých frontách na potraviny, včetně chleba, které jsou k vidění ve všech větších tureckých městech.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here