Inflace v Turecku je 36,08 procenta. Zdražují potraviny i doprava

0
833
v_Turecku
Ilustrační foto: Pixabay.com

Meziroční míra inflace v Turecku v prosinci vystoupila na 36,08 % z listopadové hodnoty 21,31 %. Výsledek překonal veškeré odhady analytiků. Podle mnohých z nich je Turecko na nejlepší cestě k devalvaci měny.

Údaje o inflaci uvedl turecký statistický úřad. Inflace v zemi je dle něj nejvýše za téměř 20 let a jde ruku v ruce s propadem kurzu turecké liry. Úřad potvrdil, že v meziměsíčním srovnání ceny vzrostly o 13,58 procenta, to ve srovnání s růstem 3,51 procenta za listopad.

„Odráží to začarovaný kruh poptávkové inflace, což je velice nebezpečné. Centrální banka totiž předpokládala, že cenové tlaky jsou výsledkem problémů v dodavatelských řetězcích, a že s tím nemůže nic dělat,“ řekla partnerka konzultantské firmy Spinn Consulting Özlem Derici Şengülová.

K růstu spotřebitelských cen v prosinci přispěly zejména vyšší ceny v dopravě. Tam meziroční růst dosáhl 53,66 procenta. Ceny potravin a nápojů, které mají ve spotřebním koši značné zastoupení, se meziročně zvýšily o 43,8 procenta.

Měnovou politiku v Turecku řídí prezident Erdogan

Turecko se s vysokou inflací potýká dlouhá léta. Tak vysoká, jako je za prosinec, ale byla naposledy v září 2002. Tehdy činila 37 procent. V listopadu téhož roku se k moci v Turecku poprvé dostala Strana spravedlnosti a rozvoje [AKP] Recepa Tayyipa Erdogana. Ten byl předtím starosta Istanbulu, později turecký premiér a od roku 2014 je prezidentem země.

Teď ho opozice kritizuje za to, že se vměšuje do politiky centrální banky. Fakt je, že turecká centrální banka od loňského září snížila základní úrokovou sazbu o 500 bazických bodů na 14 procent. A to hlavně kvůli jeho tlaku na ni.

Erdogan je ale teď velký nepřítel zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky. Podle něj podvazují ekonomický růst a způsobují vysokou inflaci. Guvernéra centrální banky navíc už několikrát vyměnil a dosadil do vedení osoby, jejichž názory na měnovou politiku byly blízké jeho názorům. Tím však uškodil pověsti centrální banky, jež má být nezávislá.

Erdogan hraje o znovuzvolení i obnovu turecké ekonomiky

Výsledek je, že hodnota turecké liry již loni klesla proti dolaru téměř o 40 procent. Centrální banka i přes trvale rostoucí inflaci stále tvrdí, že za jejím růstem jsou krátkodobé faktory. A předpovídá, že inflace bude v nejbližší době silně kolísat. Realita však ukazuje pravý opak.

„Sazby je potřeba okamžitě a výrazně zvýšit. Roční inflace do března pravděpodobně vystoupí na 40 až 50 procent,“ tvrdí Özlem Derici Şengülová.

Avšak turecký prezident Erdogan vysoké úrokové sazby tvrdošíjně odmítá. Podle něj se v minulosti neosvědčily. Čímž myslí i jejich 19% výši na začátku loňského roku. Naopak volá po měnovém stimulu, který by podpořil export, poskytování úvěrů a hospodářský růst. Podle pozorovatelů to má co dělat s prezidentskými volbami plánovanými na rok 2023.

Centrální banka se snaží zachránit alespoň tureckou liru

Pokud turecká centrální banka navzdory rostoucí inflaci snižuje úrokové sazby, situaci se snaží zachraňovat intervencemi ve prospěch turecké liry. Významně intervenovala v její prospěch i v minulém měsíci. V jeho půlce na devizovém trhu prodala 3,12 miliardy dolarů [68,5 miliardy Kč] a nakoupila tureckou liru. Celková hodnota prvních čtyř prosincových intervencí tak vystoupila na 5,155 miliardy USD [cca 113 miliard Kč].

Lira se aktuálně prodává v kurzu cca 13,26 liry za dolar. Statistiky z devizového trhu ale potvrzují, že loni turecká měna k dolaru ztratila zhruba 44 procent hodnoty. Prudkými výkyvy prošla zejména v listopadu a prosinci.

Jiný problém je, že v Turecku se nezvyšuje jen spotřebitelská inflace, ale také index výrobních cen. Ten za prosinec proti předchozímu měsíci vzrostl o 19,08 procenta, meziroční nárůst pak dosahuje 79,89 procenta. Což je hlavně odrazem prudkého růstu dovozních cen.

–ČTK/RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here