Zoran Milanović zlobí. Podpořil Srby v Bosně i Rusy na Ukrajině

7
4036
Zoran_Milanovic
Prezident Chorvatské republiky Zoran Milanović na oficiální návštěvě chorvatského kontingentu mírové mise v Kosovu [KFOR] v Republice Kosovo v kempu Villaggio Italia ve městě Peja. / Foto: Marko Beljan, Office of the President of the Republic of Croatia

Chorvatský prezident Zoran Milanović v posledních dnech překvapil svými výroky. Postavil se za bosenskosrbského předáka Milorada Dodika a také uvedl, že zkorumpovaná Ukrajina nemá v NATO co dělat.

Začněme ale Miloradem Dodikem. Na něj uvalily sankce Spojené státy za to, že destabilizuje situaci v Bosně a Hercegovině. A sankce na něj zvažuje uvalit i Evropská unie. Důvod? Dodik, který je nyní srbským členem bosenského třístranného mezietnického předsednictva Bosny a Hercegoviny, usiluje o větší autonomii Republiky srbské [RS] na Bosně a Hercegovině. Občané Bosny jsou v drtivé většině muslimové, oproti tomu RS vychází z pravoslaví.

Teď je ten správný čas být v Srbsku aktivní, říká Tomáš Kuchta

Bosna a Hercegovina [BiH] se skládá z Federace Bosny a Hercegoviny [BaH], Republiky srbské a jednoho federálního Distriktu Brčko. BaH přitom zabírá přibližně polovinu území celé Bosny a Hercegoviny. Zbytek připadá na RS a Brčko. Republika srbská má s Federací BaH společnou armádu, hraniční policii, cizineckou policii, úřad vyšetřování i měnu. Tou je konvertibilní marka [KM]. A právě to už RS nechce. Což zástupci USA a EU vnímají jako pokus o rozbití celé Bosny a Hercegoviny.

Chorvatský prezident se postavil za Srby v BiH

Věc je pro dlouhodobé spory v multietnické Bosně mimořádně citlivá a olej do ohně nyní přilil v úvodu zmíněný chorvatský prezident Zoran Milanović.

„Pokud někdo z Chorvatska bude hlasovat pro tyto sankce, je pro mě zrádce,“ řekl Milanović agentuře Hina s tím, že Dodik není nacionalista ani šiřitel nenávisti, nýbrž „partner k dialogu“.

V Dodikovi Milanović naopak vidí spojence bosenských Chorvatů, kteří jsou dle jeho slov v balkánské zemi – stejně jako bosenští Srbové – stále více omezováni ze strany Bosňáků. Tedy muslimů, kterých je v Bosně vůbec nejvíce.

Slovensko a Chorvatsko, tam Češi jezdí nejčastěji

Proto Chorvaté nyní usilují o změnu volebního zákona, jež by znemožnila zvolit hlasy Bosňáků chorvatského tříčlenného člena předsednictva BaH [Bosňák, Chorvat, Srb]. A není divu, v zemi je totiž pouze 15 procent Chorvatů, většina z nich katolické víry. Volební systém Chorvatům přitom vadí natolik, že hrozí bojkotem říjnových voleb.

Spolu se snahou o autonomii RS se ale podle analytiků jedná o další ránu již tak téměř nefunkčnímu politickému systému v Bosně. A to by zřejmě ještě více prohloubilo mezietnické napětí ve společnosti. Ostatně představitel EU pro Bosnu Christian Schmidt [CSU] už loni v listopadu varoval, že zemi hrozí rozpad a nový konflikt.

Zoran Milanović se postavil za Rusy na Ukrajině

Podpora Srbů v Bosně ale není jediný krok, kterým chorvatský prezident Milanović v poslední době zčeřil vody. Tento týden se pro změnu vyjádřil k eskalaci napětí na ukrajinsko-ruské hranici i snaze Ukrajiny vstoupit do NATO. Prohlásil, že na Ukrajině se vláda nezměnila demokraticky, nýbrž pučem, a že pro tuto zemi není v NATO místo. Podle jeho názoru by se Chorvatsko v nynějším dění kolem Ukrajiny nemělo nijak angažovat.

„My s tím nebudeme mít nic společného a nic nemáme. Pokud dojde k eskalaci, stáhne se všechno až do posledního chorvatského vojáka,“ řekl webu Dnevnik.hr.

„Když se na Ukrajině měnila moc, tak toto hnutí, které bylo všechno jen ne demokratické, bylo převratem, při němž bylo zabito 50 lidí. Šlo o následující: Ukrajina jde na Západ, u Ruska není co hledat, v EU bude med a mléko,“ dodal chorvatský prezident, který Ukrajinu označil za nadále jednu z nejvíce zkorumpovaných zemí na světě.

Situace na Ukrajině je klidná, tvrdí zástupci CzechTrade

Zděšení po jeho vyjádření zavládlo jak v Chorvatsku, tak na Ukrajině. Chorvatský premiér Andrej Plenković vyjádřil „překvapený údiv“. Dle jeho slov „momentálně okupovaným Ukrajincům“ se pak jménem chorvatské vlády omluvil.

„Myslel jsem, že jde o nějaký briefing a že je to nějaký ruský funkcionář. […] Na Ukrajině žádní chorvatští vojáci nejsou, tak nevím, jaké vojáky má na mysli,“ uvedl na adresu chorvatského prezidenta.

A výroky chorvatského prezidenta komentovalo i ukrajinské ministerstvo zahraničí. To dalo najevo hluboké zklamání.

„Chorvatský prezident projevil pohrdavý postoj a nevděk za pomoc, kterou Ukrajina a Ukrajinci v minulosti Chorvatsku poskytli v jeho boji za nezávislost i v boji s ničivými požáry. Ale jsme si jisti, že tento nevděk je jeho osobní rys a netýká se chorvatského lidu,“ uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí, jež si předvolalo chorvatskou velvyslankyni v Kyjevě.

Ve věci Ukrajiny kritiku sklízejí i Němci

Pro úplnost dodejme, že chorvatský prezident není jediným, jenž nyní sklízí kritiku za svůj postoj k Ukrajině. Americký list The Wall Street Journal [WSJ] se v textu Toma Rogana „pustil“ do Německa.

„S hrozbou ruské invaze na Ukrajinu se většina západních spojenců snaží podpořit Kyjev a uklidnit zranitelné členy Severoatlantické aliance. Německo se ale vydalo jinou cestou a dává přednost ruským zájmům před zájmy Západu,“ napsal Rogan.

Preference Berlína jsou podle něj levný plyn, vývoz aut do Číny a klidný ruský prezident Vladimir Putin. WSJ poukázal na to, že Německo odmítlo dodat zbraně Ukrajině a aktivně brání Estonsku, aby tak učinilo. Dalším příkladem „nespolehlivosti Německa“ je podle WSJ jeho přístup k plynovodu Nord Stream 2, kterým má do Evropy proudit plyn z Ruska. I zde Němci hájí spíše své zájmy, než aby se vyhranili spolu s Ukrajinou proti Rusku.

Ukrajina dál bojuje proti ruskému plynovodu Nord Stream 2

Němci podle listu neselhávají pouze ve vztahu k Rusku, ale také k Číně. Korunu všemu pak podle něj nasadil nový německý kancléř Olaf Scholz, jenž na otázku, zda Německo podpoří bojkot olympijských her v Číně, reagoval: „Myslíme si, že je důležité udělat vše pro to, aby svět mezinárodně spolupracoval. Jakékoli kroky musíme v každém případě pečlivě vážit.“

–DNA/ČTK–

7 KOMENTÁŘE

    • Němec by se měl Amíkům klanět za to, kde dnes Němec je s porovnáním s náma, s porovnáním s Východní Evropou pod vlivem Ruska.

      • Amíci , si německo vytvořili jako prohranou kolonii, nainvestovali tam prachy , a nás opět nechali napospas , stejně jako FraBrit v 38. roce.
        My se vůbec nemáme kam … , nic nemáme a … Rusa je nesmysl, páč se zase na nás západ vysere.

    • No my vyrobíme elktriku za 20 haléřů, němec nám jí naburze vyhoní na 6 korun , a my jí kupujeme zpět, rus prodá plyn němcům , a nám zase němec prodá za nesmysl…to je fakt monkey business

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here