Jídlo ve východní Evropě je levné. Proto zdražuje nejrychleji

7
3891
vychodni
Foto: Pixabay.com

Vlády zemí ve střední a východní Evropě se snaží své voliče uklidnit z obavy raketového růstu cen potravin. A některé zastávají řešení, která jejich kritikům připomínají politiku komunistické éry.

Uvedl to bruselský list Politico, který zmapoval růst cen potravin u našich sousedů. Ve svém článku Fewer beans for your buck: Food price spike forces rethink in Eastern Europe si všímá toho, že ceny potravin v některých zemích střední a východní Evropy [CEE] stále patří k těm nejnižším, ale lidé za ně vydávají stále podstatnější část svého měsíčního příjmu. A mapuje i opatření vlád, jimiž se snaží napjatou situaci řešit.

Chleba v Česku patří k nejlevnějším v Evropské unii

V měsíci listopadu, za který jsou k dispozici nejnovější srovnatelná data, vzrostly podle Eurostatu v ročním srovnání průměrné ceny potravin a nealkoholických nápojů v Evropské unii o 2,9 procenta. V mnoha zemích střední a východní Evropy ale bylo podle listu Politico tempo růstu cen skoro dvojnásobné nebo dokonce vyšší.

Zdražení potravin ve vybraných zemích střední a východní Evropy
  • Maďarsko: +5,4 %
  • Polsko: +6,1 %
  • Rumunsko: +6,2 %
  • Bulharsko: +6,8 %

„V zemích střední a východní Evropy jsou potraviny všeobecně levnější, takže se růst cen v procentním vyjádření jeví jako podstatný,“ uvedl ekonom polské pobočky Crédit Agricole Bank Jakub Olipra.

Nejvíce za potraviny vydají Rumuni

A pak tady jsou výdaje za potraviny. List Politico uvádí, že více než 16 procent svého příjmu za potraviny vydají Poláci a Maďaři. Bulhaři za ně utratí dokonce 19 procent a Rumuni více než 25,1 procenta. Čímž drží absolutní rekord v Evropské unii, kde byl loni průměr výdajů na potraviny proti příjmu 13,5 procenta.

„Růst cen potravin má významný vliv v Rumunsku, kde je příjem na hlavu nižší než v ostatních evropských zemích. Tlak je o to větší, protože průměrný spotřebitel v Rumunsku vydává za potraviny stále větší díl svých příjmů,“ komentuje výsledky hlavní ekonom rumunské pobočky Raiffeisen Bank Ionut Dumitru.

Politico v této souvislosti cituje rumunskou zdravotnici z jedné bukurešťské nemocnice Camelii Antonescu: „Podíváte se do košíku s potravinami a je skoro prázdný. Potom se podíváte na účet a nepochopíte, za co jste ty peníze utratili.“

„Dokonce i špatný chleba, který kupuji na krmení prasat, je podstatně dražší,“ dodává rozčíleně.

Proč rostou ceny potravin nejen ve východní Evropě

Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů potvrdila známý fakt, že světové ceny potravin dosáhly loni desetiletého maxima. Vysvětlila to zvýšenou poptávkou a omezenou nabídkou některých potravin. Což podle ní způsobily výkyvy počasí, nemoci zvířat, jako jsou prasečí mor a ptačí chřipka. Svou roli sehrály i narušené obchodní řetězce v důsledku pandemie. A na vině je podle ní také nedostatek pracovních sil.

Potraviny na komoditních trzích jsou na pětiletém maximu

Situaci navíc zhoršuje energetická krize, v jejímž důsledku rostou ceny zemního plynu. Což významně ovlivňuje i zemědělce. Plyn jako fosilní palivo je totiž důležitá surovina pro výrobu dusíkatých hnojiv, která využívají ve své činnosti. To na druhou stranu negativně ovlivňuje výši úrody a zvyšuje cenu produkce. A navíc podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů se výrobci potravin rovněž potýkají s rostoucími cenami energií a často tyto náklady přenášejí na spotřebitele.

Po průmyslu a stavebnictví akcelerovaly ceny už i v zemědělství

„Vezměte si například chléb. Cena plynu a cena obilí jsou zásadními položkami, které určují, kolik bude chleba stát. Je nemožné nečekat růst cen potravin, když stoupají ceny energií,“ cituje v této souvislosti ekonoma rumunské pobočky Raiffeisen Bank list Politico.

A nejen jeho. Odkazuje na slova mluvčího českého ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého. Ten listu potvrdil, že větší zdražení potravin přijde letos nebo příští rok. Na až desetiprocentní zdražování potravin v následujících měsících přitom dlouhodobě upozorňují i analytici v České republice.

A pak tady jsou snahy politiků ochránit voliče

List Politico si všímá pokusů vlád zemí regionu CEE ochránit obyvatele před prudkým růstem cen potravin a energií. V této souvislosti zmiňuje snížení daně z přidané hodnoty [DPH] na energie vládou v Polsku, Rumunsku a nedávno i Česku. Drobnohledem pak nazírá kroky polského premiéra Mateusze Morawieckieho, který plánuje snížit DPH i na potraviny a zemědělská hnojiva.

„Ministři financí zemí EU minulý měsíc rozhodli, že by národní vlády za jistých okolností mohly snížit daň na nulu. A Morawiecki se nyní snaží získat souhlas Bruselu, aby tak mohl učinit ještě dříve, než toto rozhodnutí vstoupí oficiálně v platnost,“ píše Politico.

Zdůrazňuje, že Morawiecki ale zveřejnil seznam dalších opatření na pomoc lidem proti stoupajícím cenám potravin, včetně výplaty podpory nízkopříjmovým rodinám ve výši 400 až 1 437 zlotých [cca 2 145 až 7 708 Kč] v závislosti na velikosti rodiny a výši příjmu.

Jen chválu za své činy ale nesklízí. Zvlášť poté, kdy polské televizi poskytl 1,5minutový rozhovor na téma ceny chleba. V něm se totiž neorientoval, kolik chleba vlastně stojí.

Laskavý k lidu je i maďarský premiér a další

List Politico mapuje i situaci v Maďarsku. Tam se v dubnu konají volby a tamější premiér ukazuje stále lidštější tvář. Proto po předchozích úlevách pro obyvatele nyní prosadil ještě zastropování cen cukru, mouky, mléka, oleje, vepřového masa a kuřecích prsou.

Orbán zlevňuje potraviny a chystá se na boj se „slepenci“

Maďarský opoziční politik, kandidát na post ministerského předsedy, Péter Márki-Zay, ale prohlásil, že je to příliš málo a příliš pozdě. Dodal, že národní hospodářství pod vedením Orbána se dostalo do „tragického stavu.“

Orbán ale zdaleka není sám, kdo se snaží růst potravin řešit tímto způsobem. Limitovat ceny některých potravin chtělo i Polsko, které od toho nakonec ustoupilo. K zastropování cen již přistoupilo Srbsko a Severní Makedonie.

Srbsko reguluje ceny potravin. ČR čeká bitva o DPH na energie

Jiné země, jako je třeba Chorvatsko, zase regulují ceny pohonných hmot. A podobnou cestu zvažuje i Rumunsko. To potvrdil rumunský ministr zemědělství Marius Micu. Také ale dodal, že jde o zapeklitou věc, protože intervence na volném trhu jsou vždy obtížné.

Michal Achremenko

7 KOMENTÁŘE

  1. Vzhledem k výdělkům jsou potraviny u ná NHORÁZNĚ DRAHÉ ne levné!!!!!
    když vznikla EU a chtěla sjednotit Evropu ,tak měli HLVNĚ SVEDNOTIT PLATY A CENY!!!!
    NE ŽE V NĚMECKU JSOU PLATY 4-5X VYŠŠÍ JAK U NÁS A POTAVINY LVNĚJŠÍ JAK U NÁS!!!!

  2. Opět vymývání našich mozků, za drahotu mohou politici. Ubývá všeho od zemědělské půdy po soběstačnosti v potravinách. Za komunistů jsme byli soběstační a dokonce i vývozci na světové úrovni v cukru a v mase, ale o tom se nesmí mluvit. Hlavní příčinou proč jsme dnes soběstační jen z 354 % je vstup do EU. Ti nám doslova zakázali výrobu a postupem času jí zlikvidovali.

    • Ano přesně tak. Celá EU se obávala našeho zemědělství, proto jsme museli pozabíjet jatečná prasata a skot,a nyní musíme maso dovážet ze zahraničí.

  3. No tak je skvělé vědět, že podle zahraničních „odborníků“ je tento prudký růst cen potravin ve Východní Evropě vlastně úplně v pořádku, protože jsou tady potraviny příliš levné a jejich cena přece musí dorovnat vyspělou Západní Evropu… Stejně tak s byty, tam taktéž náš západní vzor doháníme mílovými kroky… Zkušenost však velí, že kdo může, jezdí nakupovat potraviny do zahraničí, jelikož jsou tam kvalitnější a zpravidla i levnější. Ohledně té kvality vlastně pardon, my tady máme naše zhýčkané regionální chutě, takže nám chutnají džusy s menším podílem ovoce, čokolády s menším podílem kakaa, chceme prát v pracích prášcích s menším podílem čistící složky, abychom tam toho prášku mohli lít co nejvíce atd… A ceny bytů zjevně taky dohnaly, nebo i předehnaly i ty německé… Jen si jaksi ještě tito „odborníci“ nestačili všimnout, že naše mzdy jsou na úrovni cca TŘETINY německých mezd, tedy zatímco průměrný Němec vydělá cca 110 tis. Kč, tak Čechovi musí stačit na stejnou cenu potravin, bytů, spotřebních věcí, aut cca 37 tis. Kč. Takže milí odborníci, ve všem už jsme vás dohnali, teď byste se měli konečně zaměřit taky na to, aby nám vaše firmy, které to tady všechny skoupily, začaly dávat vaše mzdy. Předem děkujeme.

    • Oproti Francii a Švýcarsku je levnější (ne všechno), ale za německými cenami kulháme už před touto vlnou zdražování.

  4. zase nějaký pseudoodborník, co něco někde opíše, aníž by si ověřil, jak je tomu doopravdy 🙁
    Že jsou u nás potřaviny téhož nadnárodního řetězce dražší (a ještě k tomu výrazně nižší kvality), než v „západních“ zemích se ví dávno, proto, kdo to má vskutku blízko (aby se mu to vyplatilo) nakupujeme v zahraničí

  5. Jedna houska- 25 centů,maslo-1,65€, chleba-1,69€, mléko-54 centů. Nájem 450€,voda+elektřina 150€. Španělsko. Pracovní doba pondělí až sobota,plat 1200€. Nafta 1,23€, benzín 1,4€. Teď komentuje.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here