Pokud Putin zastaví dodávky plynu, nebude plyn pro všechny

Pokud by Rusko zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení, řekl včera [31.3.] na jednání sněmovního bezpečnostního výboru náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. 

V Česku se podle Neděly těží zhruba dvě procenta celkové tuzemské spotřeby plynu, zbytek tvoří téměř výhradně ruský plyn.

„Kdyby došlo ze dne na den k zastavení dodávek plynu, není řešení,” uvedl.

Neděla ve výboru mluvil také o investicích do úspor a do soběstačnosti. Třeba v podobě fotovoltaických elektráren na střechách domů.

„Je tu ale nedostatek materiálu a instalačních firem,” řekl.

MPO: Česko má zásoby plynu na měsíc, ropy na tři měsíce

K pořízení zásob plynu uvedl, že stát je koupit nemůže, protože by vyšly na zhruba 150 miliard korun.

„Stejně by to nepomohlo pokrýt celou spotřebu,” podotkl.

Možností je podle něj vytvoření motivačního režimu pro obchodníky, kteří by nakoupili státem požadované množství. Pokud by plynu pořídili méně, zbytek by pak mohl nakoupit přímo stát či někdo, koho by tím pověřil.

Zastaví-li Rusko dodávky, plyn pro všechny nebude

K situaci se na jednání výboru vyjádřil i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [za STAN]. Stát podle něj pracuje s různými scénáři dalšího vývoje. Ve chvíli, kdy by Rusko ale zavřelo kohouty, prvotním úkolem by dle jeho slov bylo udržení v chodu základní infrastruktury.

„To, aby lidé měli dostatek energie a tepla. Že v takovém případě nebude možné udržet v chodu všechno, je zřejmě všem jasné,“ upozornil ministr.

Za těchto okolností by pak podle něj dál došlo ke zdražení plynu v Česku.

„Někteří mluví o tom, že by ty ceny energií vyrostly na pětinásobek, někteří mluví o desetinásobku stávajícího stavu. Je to situace, která nikdy před tím nebyla. Já si ten pětinásobek velmi dobře představit umím. Ten desetinásobek, to už je velmi dramatický a velmi kritický scénář,” uvedl Síkela.

Řecký premiér volá po zastropování cen plynu v EU

Skokové zdražení cen plynu by se odrazilo mimo jiné i ve výši kaucí, které například ČEZ skládá na energetické burze. Kauce by stouply úměrně s cenou energií.

„Pokud by stouply pětinásobně, povinnost složit kauci u té burzy pro ten ČEZ by znamenalo navýšení třeba pětinásobně. To znamená, že z 30 miliard korun bychom se dostali na 150 miliard korun,” přiblížil Síkela.

To by byl dle něj i pro profitabilní ČEZ tvrdý zásah: „My umíme velmi dobře spočítat, kolik ten ČEZ může unést, ale třeba pět nebo šest miliard euro by nesl velmi těžko.”

USA zatrhly plynovod do Evropy. Údajně kvůli Turecku

Vláda proto zvažuje státní záruky, kdy by za část kauce ručil stát. Chce tím předcházet situaci, aby i velmi profitabilní firmy nebyly vyloučeny z obchodování na burze. A nestaly se insolventní, protože by se za ně stát nepostavil.

Podobné záruky připravuje pro dodavatele vláda i u záruk, které skládají u Operátora trhu s elektřinou [OTE]. Dodavatelé záruky skládají v peněžní podobě, nebo formou bankovní záruky. Ručení slouží pro případ, kdy by dodavatelé nemohli zaplatit za odebranou energii.

Obnovení provozu uhelných elektráren

Náměstek Neděla na jednání výboru dále řekl, že v Česku by se mohl pro zajištění energie podle něj obnovit provoz v odstavených uhelných elektrárnách. Dokáže si představit dohodu s jejich vlastníky na tom, že by tuto elektřinu dodávali přímo nejzranitelnějším skupinám. Neprodávali by ji přes burzu. Obnova elektráren by ale dle náměstka nebyla jednoduchá kvůli poruchovosti i způsobu jejich uvedení do činnosti.

Před ruskou agresí řešila Itálie návrat k jádru. Teď řeší už i uhlí

V případě zastavení dodávek plynu by podle náměstka Neděly samozřejmě měla problém velká část celé Evropy, do níž jde z Ruska 44 procent spotřeby plynu. Jediným možným postupem by byl společný nákup plynu v rámci EU. A pak jeho poměrné přídělové rozdělení mezi členské státy, jako tomu bylo v případě vakcín proti covidu.

České dodavatelské firmy plynu uvedly, že snaha ruského prezidenta Vladimira Putina donutit, aby Evropa nakoupila za eura a dolary rubly a rubly pak platila za ruský plyn, je přímo neohrozí. Plyn nakupují na evropských velkoobchodních trzích nebo na virtuálních prodejních bodech od různých velkých energetických dodavatelů.

Putin dál tlačí Evropu přes dodávky plynu do kouta

Na druhé straně Putin už podepsal dekret, podle kterého musejí kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Státní plynárenský gigant Gazprom již dostal nařízeno, aby tímto způsobem upravil dodavatelské smlouvy.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck Putinův požadavek ale odmítli. Podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Oba kancléři shodně uvedli, že stávající smlouvy počítají s evropskou měnou euro. Přesto se obě země podle ministrů připravují i na zastavení dodávek plynu z Ruska.

60 % Němců nechce plyn z Ruska. Nejde to, píše jim ministr

Německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem později na tiskové konferenci v Berlíně prohlásili, že odmítají platby za dodávky ruského plynu v rublech. Scholz dodal, že to již v telefonickém rozhovoru ruskému prezidentovi Putinovi řekl a že nyní je na šéfovi Kremlu, jak se zachová.

Dodejme, že Rusko tento týden odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Alespoň to uvedlo ruské ministerstvo financí. Dle jeho vyjádření rovněž plně uhradilo závazky spojené s dolarovými dluhopisy splatnými v roce 2030.

–ČTK/DNA–