Rozpočet 2023 kalkuluje vyšší růst příjmů než výdajů

351
2023
Foto: Redakce FinTag.cz

Ministerstvo financí ČR v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 navýšilo oproti letošku výdaje o 11,2 miliardy korun. Naopak u příjmů počítá s nárůstem více než o 71 miliard korun. Podle ekonomů sází na „příjmy z inflace“.

MF ČR představilo první podobu státního rozpočtu roku 2023. V něm počítá s příjmy ve výši 1 749,5 miliardy korun a výdaji 2 019,5 miliardy korun. Odhadovaný schodek státního rozpočtu by tak činil 270 miliard korun.

„Přestože snižování schodků rozpočtu není tak rychlé, jak jsme si před válkou [na Ukrajině] představovali, nic to nemění na našem jasném předvolebním slibu snížit schodek veřejných financí co nejdříve pod tři procenta hrubého domácího produktu,“ uvedl k návrhu ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].

Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady

Na rok 2024 ministerstvo odhaduje schodek 250 miliard korun a o rok později na 230 miliard korun. Deficit veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu [HDP] by se tak dostal v roce 2024, kdy by činil 2,6 procenta HDP. V roce 2025 by mohl být 2,3 procenta. V roce příštím ale bude při výši 3,8 procenta stále nad hodnotou tří procent.

S jakými výdaji a příjmy počítá MF ČR

V letošním roce MF ČR počítá s deficitem ve výši 330 miliard korun. Přičemž vláda zákon o státním rozpočtu novelizovala v červenci. Schodek státního rozpočtu tehdy zvedla o 50 miliard korun. Zajímavé je srovnání výdajů a příjmů, s nimiž vláda v rámci státního rozpočtu [SR] počítá v letošním [údaje po novelizaci rozpočtu] a příštím roce.

  • 2022 – příjmy: 1 678,3 mld. Kč
  • 2023 – příjmy: 1 749,5 mld. Kč

Z výše uvedených čísel vyplývá, že vláda počítá s meziročním navýšením příjmů o 71,2 miliard korun.

  • 2022 – výdaje: 2 008,3 mld. Kč
  • 2023 – výdaje: 2 019,5 mld. Kč

V případě výdajů vláda v příštím roce počítá s jejich navýšením o 11,2 miliardy korun. To značí, že MF ČR v příštím roce nadsazuje růst příjmů nad výdaji.

Nebýt inflace, stát by inkasoval mnohem méně

Podle členů Výboru pro rozpočtové analýzy, kteří v týdnu posuzovali makroekonomickou prognózu MF ČR, jež je klíčová pro nastavení rozpočtu na příští rok, je MF ČR ve svých odhadech budoucího vývoje ekonomiky nerealistické. Jeho makroekonomickou predikci ohodnotili totiž jako „optimistickou“. Za hlavní problém pro další vývoj ekonomiky označili trh s energiemi.

Co se týče odhadů MF ČR příjmů a výdajů státního rozpočtu v letošním roce a příštích letech, tak se členové výboru v názoru liší. Pro tvrzení, že predikce MF ČR příjmů sektoru vládních institucí je realistická hlasovali tři členové. Zbývající tři ji naopak považují za optimistickou.

Predikce MF ČR vývoje ekonomiky je optimistická 

Všech šest členů Výboru se ale shoduje, že jakékoli odhady příjmů jsou do velké míry závislé na vývoji nominálních veličin. A ty by podle nich i při naplnění méně příznivého makroekonomického vývoje měly z důvodu vyšší inflace přinést odhadovanou výši příjmů. Byť ani takový předpoklad není v dnešní nejisté době jistý.

„Stejně jako během pandemie je i současná ekonomická situace vzhledem k válečnému konfliktu a energetické krizi velmi nejistá. Odhady daňových příjmů tak zatěžuje vysoká nejistota. Což nyní platí u většiny ekonomických odhadů,“ uvedl člen Výboru a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Odhad příjmů z daní v roce 2023

MF ČR v návrhu rozpočtu na příští rok ale s vyššími příjmy kalkuluje najisto. Zejména u daně z přidané hodnoty [DPH], kde počítá s meziročním růstem o 54,6 mld. korun [celkem 308,8 mld. Kč]. To díky, jak uvedlo, ekonomickému růstu a růstu spotřebitelských cen.

Z rostoucí inflace těží hlavně stát, říká ekonom Petr Dufek

O 35 miliard korun příští rok očekává vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob [celkem 157,2 mld. Kč]. Více mu podle odhadu odvedou i fyzické osoby na dani z jejich příjmů [+25,1 mld. Kč / celkem: 133,7 mld. Kč]. A o 3,6 miliardy korun MF ČR očekává vyšší inkaso i u spotřebních daní [celkem 77,9 mld. Kč].

Dodatečné výdaje v roce 2023

Naopak na straně výdajů se toho příliš nemění. O 104 miliardy korun více než letos spolkne valorizace důchodů a sociální dávky potřebným. Takzvanou dodatečnou výdajovou položkou bude 21 miliard korun na nákup armádní techniky. Stát pro příští rok počítá i s plus deseti miliardami korun na navýšení platby za státní pojištěnce [na cca 1 900 Kč]. To je tedy na zhruba stejnou úroveň [ve skutečnosti bude o 71 Kč nižší, pozn. red.], jak ji schválila už na letošní rok bývalá vláda Andreje Babiše [ANO], aby ji vláda Petra Fialy [ODS] snížila na úroveň loňskou.

Deset miliard dluhu Česko ročně vyjde na 500 až 600 milionů

Ani tím ale rychle rostoucí náklady státu nekončí. Je tu ještě obsluha státního dluhu, která si vyžádá v příštím roce zhruba 65 miliard korun. To znamená 65 miliard korun, které stát ročně vydá za to, na co si vypůjčoval.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here