Inflace v Americe klesá třetí měsíc. Zvýší FED úroky?

657
FED
Foto: The Federal Reserve System

Americký rezervní systém [FED] dnes rozhodne o ponechání či rozšíření úrokového pásma. Trhy předpokládají, že úrok zvedne o dalších 0,75 procentního bodu. FED je nyní v rozpětí 3,75 až 4,00 procenta. To je nejvýše za 14 let.

FED úrokové sazby zvýšil o 0,75 procentního bodu už třikrát za sebou. Krotí tím inflaci a jeho zástupci otevřeně přiznávají, že je to na úkor růstu ekonomiky. FED se zvyšováním úroků, ale i omezováním kvantitativního uvolňování začal o poznání dříve než Evropská centrální banka.

„Obnovení cenové stability bude pravděpodobně vyžadovat udržení restriktivní politiky po delší dobu. A historie nás důrazně varuje před předčasným uvolňováním politiky,“ uvedl v září Jerome Powell ve svém stěžejním projevu.

Je tu ale ještě jeden rozdíl. Inflace ve Spojených státech znatelně roste, ale v rámci meziměsíčního vývoje kolísá. Naopak v Evropě inflace jenom roste, neklesá. V USA tak v září už třetí měsíc za sebou zpomalilo tempo zdražování a míra inflace klesla na 8,2 procenta ze srpnové hodnoty 8,3 procenta. V červnu byla inflace v USA nejvýše, překonala čtyřicetileté maximum, když dosáhla 9,1 procenta.

Co se děje na trzích

Analytici ale uvádějí, že jádrová inflace v USA stále nenašla svůj vrchol. Podle nich rostoucí ceny v sektoru služeb bude těžší setřást než ceny zboží, které jsou již na cestě dolů. FED musí mít velmi dobře na paměti, že jakmile akcie a dluhopisy začnou růst, podnítí tím inflaci. To znamená, že pokud americká centrální banka povolí, bude se inflace zbavovat velmi dlouho.

Intervence ČNB stojí majlant. Dávají ale smysl?

Zvyšování úroků ze strany FEDu ovlivňuje americké firmy. Jim zdražuje financování i dolar. Mnohé z nich vydělávají v zahraničí. Pod silným tlakem jsou i akciové indexy v reakci na horší přístup ke kapitálu. Ztráty jsou oproti loňsku v řádu desítek procent.

Americká ekonomika se ve 3. čtvrtletí vrátila k růstu

Úroky zvedají aktuálně všechny centrální banky. Zejména ty, které s tím začaly dříve než ostatní, pak úroky ponechávají na vysokých hodnotách. Stále však hluboko pod inflací. Příkladem může jít Česká národní banka. Ta v novém složením ponechává základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, úroky nezvyšuje. Podobně je na tom kupříkladu ruská centrální banka, která koncem října taktéž ponechala základní úrokovou sazbu beze změny [7,5 %].

Bez cenové stability ekonomika nefunguje pro nikoho

Inflace ale dohání i jinak stabilní země. Například Danmarks Nationalbank [DN] zvýšila [8.9.] základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 0,65 procenta. I když šlo už o druhé zvýšení základních úrokových sazeb, DN svým rozhodnutím teprve letos v září ukončila bezmála desetileté období záporných úrokových sazeb.

V posledních týdnech zasedaly další centrální banky ekonomik G10. V případě ECB, Bank of Canada nebo Reserve Bank of Australia analytici upozorňují na mírné rétorické změny. To ve smyslu odklonu od příliš tvrdého postupu v měnové politice. A někteří analytici dodávají: Ekonomika si jednoduše zvykla na nulové úrokové sazby. Bylo by naivní si myslet, že nejvyšší sazby za posledních 14 let jen tak přejde. Ale boj s inflací u konce zdaleka není. Alespoň ve Spojených státech ne.

–DNA/RED–

Adman’s Choice: Zopakuje FED rétoriku ostatních centrálních bank? Ve středu nás čeká předposlední zasedání amerického FEDu v letošním roce. Možná nejturbulentnějším roce nejen pro trhy, ale i pro FED, který dlouhou dobu nepřiznával, že se inflace stane takový problém. O to agresivněji proti ní teď bojuje. Viděli jsme již třetí zvýšení sazeb o 75 bazických bodů. A zvýší je znovu? XTB dnes [2.11.] sleduje zasedání FEDu živě. Dopady na trhy okomentuje v přímém přenosu. Živé vysílání můžete sledovat i Vy zde.

 

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here