Evropa zastropovala ceny plynu. Ale ne pro spotový trh

9529
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela říká, že dohoda o dynamickém stropu pro plyn je úspěch. Otázka ale je, jak se osvědčí v praxi. / Foto: MPO

Členové vlády Petra Fialy [ODS] v čele s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou [za STAN] jako svůj velký úspěch uvádějí dohodu zemí Evropské unie o zastropování ceny plynu v příštím roce. Jde ale skutečně o úspěch?

Země Evropské unie se po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Strop na burzovní ceny plynu se od 15. února příštího roku automaticky aktivuje ve chvíli, kdy cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility [TTF] tři dny za sebou překročí 180 eur [cca 4 362 Kč] za megawatthodinu [MWh]. A zároveň bude rozdíl ceny plynu na TTF proti referenční ceně zkapalněného zemního plynu [LNG] činit nejméně 35 eur [cca 848 Kč].

LNG nezdražujeme my, ale vaši obchodníci, tvrdí Američané

Ve chvíli, kdy dojde k takové situaci, zasáhne Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů [ACER] a cenu srazí do povoleného pásma. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely se takzvaný dynamický strop ceny plynu stává jakousi záchrannou brzdou. Brzdou, která podle jeho slov ochrání občany a firmy před extrémními výkyvy cen.

„Povedlo se nám dosáhnout veledůležité shody na cenovém stropu pro plyn. Evropa tak bude mít balíček opatření, který jí pomůže se připravit na příští zimu a uchránit občany a firmy před extrémními výkyvy cen. Naše předsednictví zajistilo jednotu i v této složité otázce,“ pochválil se na Twitteru Síkela.

A dodal: „Tento strop je ale zároveň nastaven tak, aby neohrozil dodávky plynu do Evropy nebo nevedl k navyšování jeho spotřeby.“

Dohodu přivítal i ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Bohuslav Čížek.

Takový výsledek vyjednávání v situaci, kdy členské státy měly velmi rozdílné pohledy, považujeme za úspěch. Neměla by se tak v příštím roce opakovat situace z letošního léta, kdy se po řadu dnů cena plynu pohybovala nad 300 EUR/MWh,“ uvedl.

Není všechno zlato, co se třpytí

Z výše uvedených vyjádření by se mohlo zdát, že se českému předsednictví povedl ve věci zastropování cen plynu velký úspěch. Úspěch jistě spočívá v tom, že Česko svým asertivním přístupem přimělo unijní státy k dohodě na toto téma. Z ryze praktického hlediska ale onu dohodu provází hned několik problematických bodů.

  • První háček spočívá v tom, že míra korekce se odvíjí od referenční ceny LNG. A to znamená, že za jistých podmínek cena plynu může být nad 180 EUR/MWh.
  • Druhý háček spočívá v tom, že zastropování cen plynu se vztahuje pouze na měsíční, čtvrtletní a roční kontrakty.

„Pokud tedy bude někdo chtít prodávat plyn za vyšší ceny než stropem omezené, tak to bude moci dělat na spotovém trhu,“ vysvětluje pro FinTag.cz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

A právě snaha vyhnout se cenovému stropu může podle jeho názoru některé obchodníky motivovat k přesunutí části svých obchodů na trh s krátkou dodávkou komodity či již zmíněný spotový trh.

„Takový přesun by mohl vést ke snížení likvidity, obratu, na delších kontraktech. To by bez stropů bývalo vedlo k větší volatilitě ceny. Nicméně větší volatilita při uplatnění cenového stropu také znamená riziko ztráty pro obchodníky. Což ale zase může dále zvyšovat motivaci na přesun do spotu,“ upřesňuje pro FinTag.cz David Navrátil.

Hodinové spotové ceny plynu spadly včera pod nulu

Zároveň podotýká, že pokud by se toto stalo, EU může regulaci znovu upravit. Je ale otázka, zda se k tomu odhodlá, když už k současné dohodě o zastropování cen plynu mělo mnoho zemí EU včetně Německa nebo Nizozemska zřetelnou nechuť. A dále se nabízí otázka, co bude EU regulovat dál, když i její druhá regulace v dané věci selže.

Dohoda o zastropování ceny plynu je úspěch, ale…

Podle Bohuslava Čížka ze SP ČR má nařízení o dočasném mechanismu korekce trhu s plynem, které aktuálně schválila Rada pro energetiku, stále lepší parametry, než měl původní návrh Evropské komise [EK]. Do nařízení vyjednávači doplní podmínky, za kterých EU mechanismus deaktivuje nebo přeruší.

Každé vyjednané snížení, oproti původnímu návrhu Evropské komise je bezpochyby pozitivní. Výsledek jednání Rady, kterému předsedala ČR, proto Svaz oceňuje,“ říká Čížek.

Čeští politici podrazili nohy českému průmyslu i spotřebitelům

Na druhou stranu i podle něj „ještě není vyhráno“. Tvrdí, že „pravda“ o účinnosti dohody států EU se ukáže až v praxi. Navíc limit ve výši 180 eur vnímá jako stále velmi vysoký. Apeluje proto na národní opatření. Za příklad dává vládou přijaté nařízení o stanovení cen elektřiny a plynu.

„Stejně tak by stát neměl vzdávat ani vyjednávání o systémovějším řešení – tedy námi požadovaný funkčně nastavený decoupling,“ dodává.

Podle něj tak i nadále zůstává klíčové oddělení ceny elektřiny od ceny plynu. Jako nutné vidí i uvolnění emisních povolenek z takzvané unijní rezervní tržní stability [viz článek výše]. Což jsou návrhy, které podle něj musí politici urychleně diskutovat na evropské úrovni.

Daniel Tácha

1 komentář

  1. Když si článek přečtete a ponoříte se do detailů v něm popisovaných, tak vidíte poměrně složitou strukturu obchodně politických vztahů. Ta existuje vždy a za všech okolností i v takových vazbách, jak se v článku píše. Důležité však je, aby struktura fungovala efektivně, to znamená s co nejmenší námahou. A to vám přes peníze zajistí volný trh. Je třeba pro něj mít samozřejmě mantinely, stejně jako v hokeji, včetně pravidel hry, ale jinak nemusíte nic dalšího dělat. Vše se ustálí do vyrovnaných vztahů a vy jako politik pak máte volné ruce na důležité problémy. No a na tom článku vidíte, jak to úplně stejně probíhalo za komunistů. Nejprve se hospodářství a hospodářské vztahy rozvrtaly. Je jedno, jestli kapitalistům seberete podniky, nebo pokřivíte tyto vztahy nařízeními, co kdo a jak má konkrétně dělat. Třeba tím, v čem jezdit a v čem ne. Výsledek je vždy navlas stejný. Prostě nerovnováhy a hospodářský chaos, s růstem cen. Pak opratě pro řízení této struktury, aby se vám to nerozsypalo pod rukama, musíte jako politici převzít sami. To se v článku píše, chválí a kritizuje. Komunisti tedy v roce 1959 zřídili státní plánovací komisi. Jejím úkolem, mimo jiné, bylo (porovnejte si to s textem v článku). Předkládat vládě návrhy v oblastech: „Investiční politika, rozvoje vnějších vztahů a zapojení ekonomiky státu do mezinárodní dělby práce, vývoje cen a mezd, finanční, úvěrové a devizové politiky, komplexní návrhy rozvoje oblastí a návrhy hlavních směrů rozmístění výrobních sil a další.“ Je jasné, že takto ani náhodou trhu konkurovat nemůžete a na životní úrovni se to podepíše stoprocentně. Mne však zaujalo to, jak to vše čtu, že ti dnešní západoevropští zelení šílenci jsou ještě větší neumětelové, než ti naši bývalí komouši. Po těch tu alespoň zůstal Temelín a Dukovany. A některé segmenty průmyslu, které vyspělým firmám stály za to, je „k hospodářskému zušlechtění“ koupit. Ti novodobí blázni však dělají vše proto, aby se to, co v hospodářství funguje a zajišťuje životní úroveň, zcela plánovitě odstěhovalo. A zůstalo jen to, o čem oni rozhodnou (ne my), že zůstat má.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here