Stát má letos rekordní příjmy z daně z přidané hodnoty

13524
z_pridane_hodnoty
Foto: Pixabay.com

Loni stát na dani z přidané hodnoty [DPH] vybral 463,3 miliardy korun. Letos jen za prvních jedenáct měsíců už 487,7 miliardy korun. Ještě v roce 2012 stát na DPH vybral 278,1 miliardy korun. Vyplývá to z dat Finanční správy ČR.

Daň z přidané hodnoty představuje pro státní rozpočet dominantní daňový příjem. Letos od ledna do listopadu inkaso DPH ve výši 487,7 miliardy korun činilo 46,6 procenta objemu všech vybraných daní. Za letošním rekordním výběrem stojí zejména vysoká inflace. Ta zvedá ceny služeb a zboží, a tak i DPH.

Celostátní výnos DPH v ČR v letech 2012 až 2022
Rok Výnos v mld. Kč
2012 278,1
2013 308,3
2014 322,7
2015 331,6
2016 349,5
2017 381,4
2018 413
2019 431,3
2020 426,2
2021 463,3
Leden – listopad 2022 487,7

[Zdroj: Finanční správa, Ministerstvo financí]

Z dlouhodobého pohledu přispívá ke zvýšení inkasa DPH hospodářský růst, letos se na něm podle ministerstva financí navíc projevuje i vysoká inflace. K meziročnímu poklesu výběru DPH došlo pouze v roce 2009, kdy ho způsobila hospodářská recese, a pak v roce 2020. Tehdy inkaso ovlivnila pandemie covidu, kdy se snížila ekonomická výkonnost a stát v rámci protipandemických opatření snížil či odpustil DPH na vybrané zboží a služby.

Daň z přidané hodnoty nahradila daň z obratu

V České republice byla daň z přidané hodnoty zavedena před 30 lety. Do 31. prosince 1992 se na zboží uplatňovala takzvaná daň z obratu. Pak ji nahradila daň z přidané hodnoty. DPH patří v Česku mezi takzvané sdílené daně, jejichž výnosy putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. V letošním roce získá 64,38 procenta vybrané DPH státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje.

Česko má nejvyšší daň na potraviny v Evropě

Základní sazba DPH v Česku je 21 procent, na této úrovni je od roku 2013. Při zavedení daně z přidané hodnoty činila základní sazba 23 procent, postupně se snížila na 19 procent, než vlády začaly v roce 2010 s jejím opětovným zvyšováním. V mezinárodním srovnání se základní sazba pohybuje na průměru Evropské unie.

Sazby DPH v zemích Evropské unie v procentech
Země Základní sazba Snížené sazby
Belgie 21 12; 6
Bulharsko 20 9
Česko 21 15; 10
Dánsko 25
Estonsko 20 9
Finsko 24 14; 10
Francie 20 10; 5,5; 2,1
Chorvatsko 25 13; 5
Irsko 23 13,5; 9; 4,8
Itálie 22 10; 5; 4
Kypr 19 9; 5
Litva 21 9; 5
Lotyšsko 21 12; 5
Lucembursko 17 8; 3
Maďarsko 27 18; 5
Malta 18 7; 5
Německo 19 7
Nizozemsko 21 9
Polsko 23 8; 5
Portugalsko 23 13; 6
Rakousko 20 13; 10
Rumunsko 19 9; 5
Řecko 24 13; 6
Slovensko 20 10
Slovinsko 22 9,5; 5
Španělsko 21 10; 4
Švédsko 25 12; 6

[Zdroj: Evropská komise]

V některých zemích EU se na vybrané zboží a služby uplatňuje i nižší sazba než pět procent. Tuto výjimku mají státy, které takovou sazbu DPH využívaly už před rokem 1991 a původně se předpokládalo, že budou postupně rušeny. Dosud je využívají Francie, Lucembursko, Itálie, Španělsko a Irsko. Jedinou zemí EU, která uplatňuje pouze základní sazbu DPH, je Dánsko, kde tato sazba činí 25 procent.

Přesnou výši sazeb DPH Evropská unie nestanovuje. Platí však obecné pravidlo, že základní sazba nesmí být nižší než 15 procent. A snížené sazby na vybrané zboží a služby nesmí být nižší než pět procent. Státy přitom mohou využít nanejvýš dvě snížené sazby. V Česku jsou snížené sazby 15 a deset procent, což je v evropském srovnání nadprůměrné.

Kdo platí DPH

DPH platí všichni při nákupu většiny zboží a služeb, proto se jí také někdy říká univerzální daň nebo též všestranná daň. Princip daně spočívá v tom, že dodavatel, pokud je registrován jako plátce, musí odvést z obchodu část hodnoty, pokud je tento obchod předmětem daně. Naopak odběratel si za jistých podmínek může zažádat o vrácení daně, kterou při obchodu dodavateli, plátci zaplatil. Hlavní výhodou daně je, že se snadno vymáhá a subjekty se jejímu placení hůře vyhýbají.

Z rostoucí inflace těží hlavně stát, říká ekonom Petr Dufek

DPH patří mezi nepřímé daně, protože není možné dopředu jednoznačně určit daňového poplatníka. Tedy osobu, která bude v konečné fázi daň platit. Definována může být pouze osoba, která konkrétní nepřímou daň odvádí státu, tedy plátce daně.

–ČTK/RED–

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here