Inflace v prosinci klesla na 15,8 %. V lednu ale opět stoupne

229
inflace
Foto: Redakce FinTag.cz

Míra inflace loni v prosinci činila 15,8 procenta. Za celý loňský rok dosáhla 15,1 procenta. Naposledy Česko zažilo takto vysokou inflaci v roce 1993, kdy byla 20,8 procenta. Tehdy se ale měnila celá daňová soustava.

Podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci o 15,8 procenta. O 0,4 procentního bodu oproti listopadu tedy klesla. Pokles cen pohonných hmot v prosinci podle ČSÚ vyrovnaly vyšší ceny za energie, bydlení, potraviny, rekreaci a kulturu. Významnou roli sehrál úsporný energetický tarif, který stlačil náklady domácností dolů. Tarif ale skončil k poslednímu prosincovému dni.

„Pokud bychom však nebrali v potaz energetický úsporný tarif, tak je inflace stále blízko dvaceti procentům,“ upozornil na souvislosti hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

Oproti předloňskému prosinci domácnosti platí o čtvrtinu více za potraviny, o 26 procent více za služby v restauracích, skoro o 18 procent je dražší i oblečení a obuv. Zásadní je podle jeho slov růst nákladů na bydlení, který v průměru dosahuje 17 procent. Za ním stojí extrémní zdražení plynu na jedné straně a dočasné „zlevnění“ elektřiny na straně druhé.

V lednu inflace nejspíš opět vzroste

Význam úsporného energetického tarifu v prosincové inflaci potvrzuje i analytik České spořitelny [ČS] Jiří Polanský. Z toho podle něj plyne značná nejistota kolem lednové
inflace, kterou po skončení úsporného tarifu čeká kolem 19 procent.

„V lednových datech se projeví mnoho vlivů spojených s cenami energií. Skončí vliv úsporného tarifu, ale i vliv srovnávací základny z konce roku 2021 souvisejícího s prominutím DPH na energie. Vliv bude mít i zastropování cen energií. Zvýší se cena tepla, vodného a stočného. K tomu dojde k dalšímu růstu cen potravin, kde silný vliv může mít výrazný růst ceny vajec související s ptačí chřipkou,“ upřesňuje.

A lednovou inflaci ovlivní i přístup obchodníků, kteří počátkem roku obvykle upravují ceníky. V nové cenotvorbě sehraje roli více faktorů. K těm zásadním patří nejen vyšší ceny za energie a suroviny, ale i situace na trhu práce a fiskální politika vlády.

„Konflikt se odehrává mezi různými skupinami výrobců o výši jejich marží. O to, kolik mohou přenést na své zákazníky, na své zaměstnance, pokles reálné mzdy, a nakonec na
domácnosti jako konečné spotřebitele,“ uvádí hlavní ekonom ČS David Navrátil.

„I v Českých luzích a hájích centrální banka upozorňovala, že za inflací stojí také některé firmy, respektive odvětví, která jsou schopna si zvyšovat marži,“ dodává.

Inflace v prvních měsících letošního roku

Podle Petra Dufka i přes relativně pozitivní vývoj prosincové inflace je třeba počítat s jejím růstem i v letošním prvním pololetí.

„Odhadovat inflaci pro nejbližší měsíce je hodně velká loterie. V lednové inflaci totiž odezní efekt tzv. úsporného tarifu a současně se do ní promítnou nové ceníky obchodníků. V případě energií naštěstí zafunguje cenový strop, který zabrání dalšímu prudkému zdražení elektřiny a plynu,“ vysvětluje.

Od jara by ale podle jeho názoru měla inflace začít v důsledku vysoké srovnávací základny rychle klesat. A v tom podle něj pomůže i slabá poptávka, která zatlačí na marže obchodníků.

„I přes tento pozitivní výhled bude rok 2023 inflačně nadprůměrný,“ říká a dodává: „Inflace je nadále hlavním důvodem rekordního propadu kupní síly obyvatel a hlavní brzdou české ekonomiky“.

Jaký bude vývoj v roce 2023 a role České národní banky

Průměrná míra inflace za rok 2022 činila 15,1 procenta. Ceny zboží úhrnem v roce 2022 vzrostly o 16,8 procenta a ceny služeb o 12,3 procenta. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné České republiky. Vyšší byla pouze v roce 1993 [20,8 %]. Tehdy ale docházelo ke změně daňové soustavy. Přecházelo se z daně z obratu na novou daň z přidané hodnoty [DPH].

Co se týče dalšího vývoje inflace v Česku, podle Jiřího Polanského se naplňují obavy mnoha ekonomů, že inflace v Česku potrvá delší dobu, než by si mnozí přáli. A to přesto, že inflace by měla začít výrazněji klesat již v únoru. Svou roli v tom hraje Česká národní banka, která aktuálně razí politiku nezvedání úrokových sazeb. Analytici očekávají, že by je měla dokonce začít snižovat už letos v srpnu.

„Aktuálně roste riziko, že by ČNB mohla začít snižovat sazby o něco později, v září nebo listopadu, ale pak by šla dolů pravděpodobně rychleji,“ nabízí alternativní vývoj Polanský.

Vláda nám boj s inflací neulehčuje, říká Marek Mora z ČNB

Podle něj základní scénář ale zní, že od února by se mohla inflace postupně vracet k inflačnímu cíli. Což potrvá něco přes rok.

„Vzhledem k očekávanému útlumu české ekonomiky, kdy česká ekonomika pravděpodobně již nyní prochází mírnou recesí, by již poptávkové proinflační faktory neměly dál významně růst a naopak by měly pokračovat ve slábnutí,“ uzavírá.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here