„Domácnosti mají nejtěžší období už za sebou,“ říká v rozhovoru pro FinTag.cz šéf finanční skupiny Partners Petr Borkovec. Podle něj se ekonomická situace českých domácností už teď obrací k lepšímu.
Jak hodnotíte aktuální ekonomickou situaci v Česku?
Z vývoje ekonomiky vidíme, že nás nečeká žádná hluboká recese. Podle mého názoru projdeme několik kvartálů stagnací či minimálním poklesem hrubého domácího produktu [HDP]. Neuvidíme žádný významný dopad na pracovní trh. Lidé mají a budou mít práci. Dá se však očekávat, že i za rok 2023 reálné příjmy obyvatelstva klesnou. Tedy, růst mezd nepokryje inflaci. I když v roce 2023 to již bude relativně těsné. Domácnosti se chovají víceméně odpovědně a roste míra spoření, čímž do velké míry klesají poptávkové tlaky na inflaci. I díky tomu vidíme postupný pokles inflace.
Pokud se na ekonomickou situaci podíváte hlavně z pohledu domácností, k jakým závěrům dojdete?
Že nejtěžší období již mají za sebou. Reálné příjmy klesly a stejně tak poklesla reálná výše finančního majetku domácností. Nicméně pokles není zdaleka tak velký, jak to vypadalo před rokem a půl. A především pokles následuje po dlouhých letech rychlého růstu reálných příjmů i majetku. Během covidu a za vlády Andreje Babiše se navíc u domácností nakumulovalo velké množství finanční prostředků. Nyní se čerpalo jen z tohoto.
Máte za to, že už nyní se situace obrací k lepšímu?
Již nyní v tom obratu jsme. Inflace klesá relativně rychle. Některé kategorie zlevňují. Logistické řetězce již fungují. Cena energií klesá, bude klesat a dopad poklesu se teprve propíše. Práce je hodně. Pracovní trh je bohužel stále přehřátý a produktivita je nedostačující. Z pohledu domácností je výhled pozitivní.
Domácnosti odejdou ze stavebního spoření
Jak hodnotíte vládní změny ve stavebním spoření?
Myslím, že lobby stavebních spořitelen uspěla, jak jen to šlo a zachránila z jejich byznysu, co šlo. Přesto myslím, že za 10 let už žádné státem dotované stavební spoření existovat nebude. Sám jsem zvědavý, jak se sítě stavebních spořitelen přeorientují na nový stav a novou službu, kterou by měly poskytovat. Mám v tom velké pochybnosti. Posledních deset a více let především pečují o kmeny se stavebním spořením a pravidelně otáčí smlouvy. Nové nastavení podpory stavebního spoření zásadním způsobem sníží atraktivitu tohoto produktu. Očekávám velký odliv lidí z těchto sítí.
Co propad hypotečního trhu? Jak se promítá do živobytí finančních poradců?
Do života hypotečních makléřů asi docela zásadním způsobem. Do života profesionálních finančních poradců, kteří pečují o své klienty a jejich finanční zdraví komplexně a dlouhodobě, nijak zásadně. Odpadl sice relativně snadný poptávaný obchod a snížila se efektivita času, protože hypoteční byznys byl velmi efektivní na čas. Ale je to jen návrat tam, kde by služba finančních poradců měla být. A to není vyřizování hypoték jedné za druhou. Je třeba mít více aktivit, ale práce je hodně. Klienti mají spoustu potřeb a situací, se kterými dobrý poradce umí pomoci.
Ekonomika stagnuje, reálné příjmy klesají, dotýká se aktuální ekonomická situace citelně trhu s finančním poradenstvím a finančními produkty?
Na jednu stranu pozitivně, protože lidé se začali o své finance starat ještě více. Po dlouhé době vidíme odliv peněz z běžných účtů ve prospěch termínovaných vkladů, ale především i rychlý růst zajímavějších fondů peněžních trhů, jejichž výnos se blíží REPO sazbě ČNB a dluhopisových fondů, které po dlouhých letech přináší velmi zajímavý poměr výnosu a rizika. Na stranu druhou ve finančním poradenství citelně schází hypoteční byznys a vše, co je na něj navázáno. Vidíme pokles atraktivity emisí dluhopisů, které nenabízejí dostatečný výnos za svá rizika. Do jisté míry se to týká i nemovitostních fondů a akciových trhů.
Které finanční produkty jdou nyní na odbyt a proč?
Roste objem investic, ale diametrálně se změnila skladba jednotlivých tříd. Odliv z běžných účtů a odliv nebo výrazný pokles přílivu peněz nemovitostních, smíšených a akciových fondů ve prospěch krátkodobých peněžních fondů a dluhopisových fondů. Relativně se daří neživotnímu pojištění, kde se do ceny postupně propisuje inflace a roste průměrné pojistné. Přestože pomalu. A překvapivě se daří životnímu pojištění, kde správně dochází k aktualizaci pojistných částek a pojistného dle aktuálních potřeb a krytí aktuální životní úrovně. Velké téma jsou také penze a penzijní produkty.
Daniel Tácha
—
Petr Borkovec je jedním ze zakladatelů společnosti Partners a předseda jejího představenstva. Vystudoval Provozně-ekonomickou fakultu MZLU, manažersko-ekonomický obor. Na škole působil až do konce roku 2008 jako odborný asistent a učitel předmětů kapitálové a finanční trhy, mezinárodní finance, burzy a cenné papíry.
Ve finanční skupině Partners patří mezi jeho kompetence vedení obchodní a pobočkové sítě, vzdělávání a strategický rozvoj společnosti. Pod jeho vedením byly spuštěny projekty nové pojišťovny Simplea, Partners investiční společnosti, koncept franšíz a VIP poradenských kanceláří nebo nový nemovitostní fond Trigea.
Nejtěžší období mají domácnosti už za sebou, říká šéf Partners“. Toto si osobně nemyslím ani náhodou. Je třeba sledovat kondici a vývoj evropského hospodářství jako celku. Například ceny energií se na původní úroveň rozhodně nevrátí. Už s tehdejšími cenami investoři naříkali, že se moc nevyplatí investovat do nových zdrojů. Navíc, když se bude financovat kompletní přestavba infrastruktury na jiné zdroje plynu. A to nemluvím o šílených zelených plánech v energetice. A jelikož na energii vše stojí, přesněji řečeno na její láci, či drahotě, tak rozhodně v tomto směru za domácnostmi nic není. Osobně nechápu, proč většina ekonomů, lidi v politice nepočítám, protože ti jsou zhusta neumětelové ze své podstaty, že se nesnaží pochopit podstatu věci. Zdálo se mně, že toto trochu chápal bývalý prezident Zeman, když jmenoval pana Michla do ČNB. To není primárně inflace, samozřejmě při rozumném hospodaření státu, co za téhle situace dělá problém. Dnešní inflace je z větší části důsledkem adaptace celého hospodářství na novou ekonomickou realitu. Tou realitu jsou nové, vyšší ceny energií, potřeba investic do energetické infrastruktury, terminály na zkapalněný plyn a jeho opětovné zplynování, pak investice do elektrické sítě pro sdílenou energetiku, což zaplatí všichni (další výdaje z našich peněženek), dále se zaceluje chaos v dodavatelsko odběratelských vazbách, které už nebudou stejné jako před tím. Bude jistý odklon od Číny (dovoz) a současně obchod s Ruskem (vývoz) stejně tak stejný jako před tím nebude. S tím jsou úzce svázány i všechny peněžní aktivity, o kterých pan Borkovec v článku mluvil. Toto vše způsobí, že „při stejně zpoceném čele“ se toho udělá méně, takže se toho musí v ekonomice nutně i méně spotřebovat (peněžní sektor nevyjímaje). To ekonomika zajišťuje v rámci svých ekonomických zákonů přes ceny výrobků ve vztahu ke mzdám. Prostě za vydělané peníze si toho mohu koupit méně (drahota), z investovaných peněz se mi obecně vrátí méně, případně některé investiční možnosti zmizí zcela a nic s tím nadělat nemohu. Jinými slovy, z dlaně chlup nevytrhneš. Toto zdražení nedoženu růstem mezd, jelikož tím ceny opět vyskočí. Je to stejné, jako byste chtěli dohnat svůj stín, který vrháte na chodník. Když zrychlíte, on také. Domácnosti budou mít nejhorší za sebou teprve až tehdy, až přestanou destruktivní zásahy politiků do ekonomiky a až se situace v tom, co jsem popisovat výše, ustálí, mimo jiné, až budou tyto mimořádné investice amortizovány. Pak se dá hovořit o tom, že je nejhorší za námi a že se dají očekávat výrazně lepší časy.
Tak tento povedený panáček určitě. Dodnes mě tento Berkovec z Partners dluží výnosy z dluhopisů za 3 roky a vrátit vklad taky nechce. Takže těmto “vyčůránkům” je dobře, ale za cizí peníze.
Omluva tomuto Petru Borkovec, sorry !! Spletl jsem si jméno, jde o Miroslav Borkovec, jednatel podvodné firmy ck real !