Situace v Číně se nevyvíjí dobře. Zemi hrozí deflace

Čínský index výrobních cen [PPI] v červnu meziročně klesl o 5,4 procenta. To je nejstrmější pokles od prosince 2015. Čínský PPI přitom klesá devátý měsíc za sebou. V květnu činil jeho pokles 4,6 procenta. Analytici varují před deflací v Číně.

Ceny čínských prvovýrobců letos v červnu klesly nejrychleji za sedm a půl roku. Uvedl to čínský statistický úřad. Spotřebitelská inflace v Číně zůstala podle úřadu beze změny, dále zůstává téměř na nule [0,2 %]. V reakci na dnes [10.7.] zveřejněná data oslabil čínský jüan a směrem dolů zamířily i asijské akcie.

Agentura Reuters uvedla, že poptávka po průmyslových a spotřebních výrobcích slábne. Což vyvolává obavy o zdraví druhé největší světové ekonomiky a také obavy z možné deflace. Deflace je opak inflace a označuje pokles obecné cenové hladiny. Většina ekonomů považuje deflaci za nebezpečnější pro vývoj ekonomiky než mírně rostoucí ceny. Spotřebitelé z ní sice na první pohled těží, méně platí za zboží a služby. Deflace však obvykle vytváří tlak na zisky firem a skrývá riziko snižování mezd nebo propouštění.

A jsou tu i další varující makro ukazatele. Vývoz z Číny se v květnu snížil meziročně o 7,5 procenta. Což je mnohem více, než se očekávalo. Klesl také dovoz, i když proti očekávání pomaleji. Čínští výrobci se potýkají se slabší poptávkou v zahraničí a domácí spotřeba zůstává stále nízká.

„Slabý vývoz potvrzuje, že Čína musí spoléhat na domácí poptávku, protože globální ekonomika zpomaluje,” říká ekonom společnosti Pinpoint Asset Management Č’-wej Čang.

Podobný obraz přináší i nižší dovozy. Čína dováží ze zahraničí součástky a materiál k montáži výrobků určených na vývoz. Přebytek zahraničního obchodu se v květnu meziročně snížil o 16,1 procenta na 65,8 miliardy USD [cca 1,5 bil. Kč]. I když roste objem obchodu s Ruskem, na pokrytí výpadku čínského obchodu to nestačí.

Nezaměstnanost mladých přesahuje 20 procent

Ekonomická situace v Číně není zdaleka taková, jak si ji představovaly oficiální kruhy po opouštění politiky nulové tolerance vůči covidu. Na výmluvném detailu ji nedávno popsal britský The Guardian. List koncem června upozornil na to, že miliony čínských studentů dokončily vysokoškolské studium, ale jen obtížně hledají práci.

„Snímky radostných mladých lidí vyhazujících do vzduchu své promoční čepice ale nahradily fotografie, na nichž absolventi rezignovaně leží na zemi nebo zahazují magisterské diplomy do odpadkového koše,“ uvádí list.

Fotografie upozorňují na skutečnost, že míra nezaměstnanosti mladých lidí v Číně dosáhla druhý měsíc po sobě rekordní výše, přičemž se na trh práce chystá vstoupit dalších 11,6 milionu studentů.

Někteří absolventi čínských univerzit místo publikování depresivních snímků nabízejí své akademické dovednosti přímo na ulicích. Jeden z absolventů Londýnské ekonomické školy v Pekingu zveřejnil fotografii, na níž stojí s tabulkou vyrobenou z kartonu a nabízí kolemjdoucím konzultace na témata jako: rusko-ukrajinský konflikt, teorie modernizace, populismus či identitární politika.

Oživení v Číně se zatím nekoná, píše NYT

Míra nezaměstnanosti mezi Číňany ve věku od 16 do 24 let dosáhla v květnu 20,8 procenta, zatímco v dubnu byla na 20,4 procenta. Univerzity byly dříve záležitostí elit, v posledním desetiletí zájem o studium v Číně ale výrazně vzrostl. Mnoho mladých lidí považuje univerzitní diplom za nutnost k získání dobrého zaměstnání na silně konkurenčním čínském pracovním trhu.

Mnohé z fotografií připomínají čínský fenomén poslední doby označovaný jako tchang-pching. Vyjadřuje tichou rezignaci části mladých lidí, kteří se odmítají zapojit do boje o úspěch v extrémně konkurenčním prostředí čínské společnosti, nekoupí si dům ani auto, nevstoupí do manželství a zvolí pasivnější, méně finančně náročný životní styl.

Inflace vs. deflace v Číně

Ale zpátky k čínskému hospodářství. Peking si stanovil cíl pro průměrnou spotřebitelskou inflaci v roce 2023 na přibližně tři procenta. Loni ceny meziročně vzrostly o dvě procenta. Aktuální vývoj, kdy ceny klesají kvůli ochabující poptávce, zvyšují tlak na čínskou vládu, aby podpořila oživení ekonomiky. Čína minulý měsíc snížila úrokové sazby a slíbila, že přijme opatření na podporu spotřeby domácností.

Čínská centrální banka již v půlce června snížila o desetinu bodu úrokovou sazbu u jednoročních úvěrů, které poskytuje bankám a finančním institucím, to z 2,75 procenta na 2,65 procenta. Podle agentury AFP tím podpořila úvěry pro domácnosti a firmy.

Asijské země se o to, co se děje na Ukrajině, moc nezajímají

Podle agentury Reuters rozhodnutí centrální banky ukazuje, že čínští představitelé mají stále obavy ohledně stavu čínské ekonomiky po pandemii covidu. Analytici očekávají, že Čína bude v uvolňování měnové politiky pokračovat. U krátkodobých úvěrů činí úroky 1,90 procenta.

Čínská vláda letos počítá s hospodářským růstem kolem pěti procent, což je jeden z nejnižších odhadů za poslední desetiletí. Ratingová agentura S&P snížila odhad letošního růstu čínské ekonomiky na 5,2 procenta z dříve předpokládaných 5,5 procenta. Hospodářský růst v Číně letos sice zrychlil, stále ale zaostává za očekáváními.

Ke zhoršení letošního výhledu čínské ekonomiky již přikročily některé velké investiční banky, například společnost Goldman Sachs. S&P je však první ratingovou agenturou, která hospodářský výhled Číny pro letošek zhoršila.

–ČTK/DNA–

—

Aktualizace 13.07.: Vývoz z Číny se v červnu propadl o 12,4 procenta. To byl jeho nejhorší pokles od začátku pandemie nemoci covid-19 před více než třemi lety. Dovoz se snížil o 6,8 procenta. Pokles dovozu i vývozu byl horší, než čekali analytici. Údaje, které zveřejnil celní úřad, ukazují, že čínští výrobci se snaží najít kupce pro své zboží, zatímco zámořské ekonomiky bojují s inflací a rostoucími úrokovými sazbami.