Globální dluh přesáhl sedm biliard Kč. A vůči HDP dál roste

431
globalni_dluh
Ilustrační foto: Pixabay.com

Celosvětový globální dluh letos ve 3. čtvrtletí stoupl na rekordních 307 bilionů amerických dolarů. To je 7 biliard Kč. Na růstu dluhu se podílely hlavně vyspělé země jako USA a Japonsko. Uvedl to Institut pro mezinárodní finance [IIF].

Celosvětový dluh podle IIF stoupl navzdory zvýšení úrokových sazeb centrálních bank, které omezují zájem o bankovní úvěry. Vyšší úrokové sazby ale zvyšují úroky z úvěrů, čímž zároveň zvyšují výši dluhu. Jedna biliarda značí tisíc bilionů. To znamená číslo, které lze zapsat 1015 nebo jedničkou a za ní patnácti nulami: 1 000 000 000 000 000.

Poměr globálního dluhu k hrubému domácímu produktu [HDP] se již druhé čtvrtletí zvýšil, a to na 336 procent. Před rokem 2023 se poměr dluhu k HDP sedm čtvrtletí snižoval. Za zvýšením poměru dluhu k HDP stojí pomalejší ekonomický růst a zpomalení inflace.

Náhlé zrychlení inflace bylo hlavním faktorem, který stál za prudkým poklesem poměru dluhu k HDP v posledních dvou letech,” uvedli odborníci z IIF.

Tím, jak se cenové tlaky zmírňují, i když ne na cílovou úroveň, očekávají, že poměr dluhu k HDP do konce roku překročí 337 procent. Za celé letošní první pololetí dluh vzrostl o deset bilionů amerických dolarů. Za deset let je vyšší až o 100 bilionů dolarů.

Na růstu dluhu měly podíl z více než 80 procent vyspělé země, v čele s USA, Japonskem, Británií a Francií. Mezi rozvíjejícími se zeměmi dluh nejvíce rostl v Číně, Indii a Brazílii.

Republikáni schválili pozastavení dluhového stropu v USA

Podle Mezinárodního měnového fondu [MMF] ve Spojených státech, které jsou největší ekonomikou na světě, loni poměr celkového dluhu k HDP klesl na 274 procent z předloňských 284 procent. V Číně však tento podíl vzrostl, a to z 265 na 272 procent.

Riziko kreditních problémů a role centrálních bank

Na rychlý růst globálního dluhu na FinTag nedávno upozornil investiční analytik společnosti Conseq Investment Management Michal Stupavský. Podle něj dluh ve výši 300 bilionů dolarů v praxi značí, že se každoročně celosvětově refinancuje, přeroluje, dluh v objemu 70 bilionů dolarů.

„To znamená, že absolutní globální dluh je 3,5x vyšší než globální ekonomika. To ukazuje, že pozice centrálních bankéřů, jak krotit aktuální inflaci, je a bude velice obtížná,“ uvedl Michal Stupavský.

V praxi to dále vede k tomu, že centrální banky jsou opatrné ve zvyšování úroků, aby neprodražovaly dluhy dlužníkům. V této souvislosti odmítl návrat k nekompromisní měnové politice tolik zmiňovaného guvernéra [1979 až 1989] amerického FEDu Paula Volckera.

„Když Volcker zvedal sazby na začátku osmdesátých let na 20 procent, deficit amerického státního rozpočtu se pohyboval kolem 1,5 procenta HDP. Absolutní vládní dluh k HDP byl kolem 25 až 30 procent. Dnes je schodek amerického státního rozpočtu šest až sedm procent HDP a absolutní dluh je 120 procent. Tedy tu není prostor pro nějaké drakonické zvyšování úroků, protože ten objem dluhů by vyšší zvýšení úroků neunesl,“ vysvětlil.

Trhy čekají další propady, říká Michal Stupavský

Podobně podle něj postupuje i Evropská centrální banka [ECB]. V jejím případě upozornil, že ta sice nyní zvedá úroky, ale nadále pokračuje v programech kvantitativního uvolňování, aby ochránila předlužené země eurozóny.

Globální dluh a MMF

Globální dluh tento měsíc analyzoval i Mezinárodní měnový fond [MMF]. I podle něj poměr globálního dluhu k výkonu světové ekonomiky loni druhý rok za sebou klesl. Nicméně zůstal nad úrovní z doby před příchodem pandemie covidu.

„Poměr globálního dluhu k celosvětovému hrubému domácímu produktu se loni snížil na 238 procent z 248 procent v roce 2021. V nominálním vyjádření dluh činil 235 bilionů dolarů [cca 5,3 bld. Kč], a byl tak o 200 miliard dolarů nižší než v roce 2021,“ uvedl MMF.

V roce 2019, tedy před příchodem pandemie, činil poměr dluhu k HDP 229 procent. O rok později se ale vyšplhal na 258 procent. Za jeho poklesem v následujících letech stál silný hospodářský růst a nečekaně vysoká inflace.

MMF varoval, že poměr globálního dluhu k výkonu světové ekonomiky by se mohl vrátit k růstu. To proto, že oživení růstu HDP ztrácí na síle.

Podle IIF zadlužení domácností v poměru k HDP v rozvíjejících se zemích je stále nad úrovní z doby před pandemií covidu. To především kvůli Číně, Koreji a Thajsku. Ve vyspělých zemích poměr v pololetí klesl nejníže za dvě desetiletí.

–ČTK/DNA–

1 komentář

  1. Tkz. demokratický -kapitalistický svět žije na dluh od doby kdy prosadili tito “demokraté” své lživé náboženství, PRÝ demokracie. Velmi podobné s vatikánskou sektou. Taky v EU-EK- NATO je 80% těchto vyznavačů jen svého boha Mamona. Jak už několikrát dokázali co jsou zač, jsou čím dál horšími uzurpátory moci … sláva i moc jim vlezla … Ale o nikdy neexistující demokracii jim nikdy nešlo, vždy jsou na prvním místě peníze, stejně jako u vatikánské sekty.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here