Vláda schválila konec uhlí v Čechách. Nahradí ho plyn a OZE

Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 % na 30 %. Růst potáhne solární a větrná energetika. Počítá s tím klimaticko-energetický plán, který dnes schválila vláda.

V delším časovém horizontu podle plánu posílí i jaderná energetika, zejména výstavbou až čtyř nových jaderných bloků. Plán také potvrdil odklon ČR od spalování uhlí do roku 2033. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela [STAN] po jednání vlády uvedl, že do konce dekády si naplnění plánu vyžádá asi půl bilionu korun investic do energetiky.

„Plán představuje výhled pro vývoj energetiky do roku 2030. Do té doby dojde k nárůstu spotřeby elektřiny přibližně o desetinu oproti současnosti,“ řekl Síkela.

Vláda podle Síkely ale počítá i s výrazným poklesem spotřeby energie a se snížením výroby elektřiny z uhlí. Tyto změny by měl do velké míry vykompenzovat nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie [OZE].

„Přestaneme exportovat také hnědouhelnou elektřinu, jejíž výroba se kvůli ceně emisní povolenky přestane vyplácet,” vysvětlil.

Co se týče energie z uhelných zdrojů, odborníci a zástupci byznysu dlouhodobě upozorňují na to, že jí nemá co nahradit.

„Uhelné zdroje u nás vyrábějí skoro půlku elektřiny, ale za tři roky přestanou ekonomicky vycházet. To znamená, že je asi už nebude nikdo provozovat,“ uvedl na FinTag Pavel Tykač, majitel společnosti Sev.en, která uhelné elektrárny v Česku provozuje.

Uhelné elektrárny skončí za pár let. Co bude pak, se neví

Výstavba nových jaderných bloků přitom podle něj vezme minimálně deset, 15 a více let. To znamená, že Česko se již za pár let stane závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí. Důvod je, že Česko stejně jako celá Evropa zanedbalo v posledních dekádách energetiku.

Co nahradí uhelné zdroje

Podle Síkely uhlí a ropu pro výrobu elektřiny brzy nahradí jiné zdroje. Kvůli tomu dojde k výraznému navýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, především rozvojem solární a větrné energetiky. Plán počítá s navýšením výkonu fotovoltaických elektráren napojených do sítě, to o 10,1 gigawattu [GW]. A dále s nových 1,5 GW výkonu větrných elektráren do roku 2030. Vzniknout by tak měly stovky nových větrných elektráren.

Stát podle Síkely posílí i jadernou energetiku. Do roku 2030 by její podíl na výrobě elektřiny měl dosáhnout až 40 procent. V následujícím desetiletí plán předpokládá výstavbu nových jaderných bloků. Ty by podíl jádra postupně zvýšily až k 60 procentům. Kromě nyní připravovaného dukovanského bloku by mohl v Dukovanech vzniknout ještě další jeden blok kvůli horkovodu do Brna a další dva v Temelíně. Jaderné energetice by se měla blíže věnovat hlavně připravovaná aktualizace státní energetické koncepce.

V EU se teď chystá deset nových jaderných bloků

Přechodně by podle ministra v příštích letech měla růst i výroba elektřiny ze zemního plynu. Plyn podle něj poslouží jako doplněk k hůře odhadované výrobě z obnovitelných zdrojů. Česko by podle Síkely mělo elektřinu rovněž více dovážet ze zahraničí.

Spíše než na OZE vláda spoléhá na plyn

Vláda aktualizovaný plán schválila se zpožděním, původní termín byl na konci června. Nyní ho odešle Evropské komisi [EK], která se k plánu vyjádří a vláda ho s ní zkonzultuje. Finální znění by měl mít stát hotové do léta příštího roku.

„Odhadujeme, že do modernizace energetiky bude potřeba do roku 2030 investovat přibližně 500 miliard korun, do průmyslu pak přes 350 miliard korun. Hlavním zdrojem podpory transformace bude Modernizační fond, který je taktéž financován z výnosů z emisního obchodování,” řekl Síkela.

Rakousko dál odebírá ruský plyn. A dál ho i odebírat chce

Některé oborové organizace plán vlády kritizovaly ještě před jeho schválením. Podle nich je málo ambiciózní a nevyužívá tuzemský potenciál. Analytici pak dlouhodobě upozorňují, že vláda se v přechodu na vyšší podíl jaderné energie a energie z obnovitelných zdrojů spolehne na zemní plyn. Argumentují přitom i jejím nákupem společnosti NET4GAS.

–ČTK/DNA–