Zemědělci i autodopravci protestují už i v Rumunsku

498
rumunsku
Foto: Alianta Agricultura si Cooperare AGRI-CO

Proti vládě a vysokým daním včera [14.1.] protestovali už i zemědělci a silniční dopravci v Rumunsku. Dopravu zablokovali na okrajích velkých měst a na hranicích s Ukrajinou. Tu viní z tlaku na pokles cen obilí.

„Některá nařízení už nejsou finančně snesitelná,” řekl novinářům rumunský dopravce Danut Andrus.

Protesty budou podle jeho slov pokračovat, “dokud úřady neotevřou oči a neuvědomí si svou neschopnost.”

Agentura AFP informovala, že zástupce protestujících už přijala rumunská vláda. Ta uvedla, že se s protestujícími již dohodla na některých rychle realizovatelných opatřeních. Jiná podle rumunského kabinetu ale vyžadují souhlas Evropské unie.

Rumunští řidiči nákladních vozidel si stěžují na příliš vysoké sazby pojištění a daní a také na příliš dlouhá zdržení na hraničních přechodech. Zemědělci zase vyzývají vládu, aby urychlila harmonogram vyplácení dotací, a požadují odškodnění za následky sucha a za ušlé příjmy v důsledku otevření evropského trhu pro obiloviny z Ukrajiny.

Rumunsko se stalo kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů v Černém moři tranzitním uzlem pro ukrajinské obilí, které proudí zejména přes přístav Constanta. Problém je, že část ukrajinského obilí skončí na rumunském trhu.

„Ukrajinců mi je líto, ale musím myslet i na sebe,“ uvedl nedávno pro The New York Times rumunský farmář Robert Viera a dodal: „Mám plné sklady neprodané loňské úrody.“

Levné ukrajinské suroviny totiž srazily ceny zemědělských komodit v evropských zemích. Říká, že to, co drží na skladech, by teď prodával vyloženě pod cenou.

Nemůžeme tomu konkurovat. Nikdo tomu nemůže konkurovat. Samozřejmě, že chceme Ukrajinu podpořit, ale máme rodiny a děti, o které se musíme také postarat,“ dodal jeho kolega, vlastník rodinné farmy v okrese Galati, Bogdan Dediu.

Ukrajinské obilí rozložilo unijní trh, píše The New York Times

K tématu se nedávno vyjádřil rumunský ministr dopravy Sorin Grindeanu.: „Chápeme obtížnou situaci Ukrajiny. Je válka, ale způsob, jakým se odehrála podpora ukrajinského exportu, není dobrý.“

Nejde jen o ceny obilí, ale také o náklady na tranzit

Evropská komise již dříve odhadla [z údajů Ukrajiny, pozn. red.], že jen loni od června do srpna putovalo do světa více než 65 procent ukrajinského obilí přes dunajský koridor. Z ukrajinských říčních přístavů Reni a Izmail, moldavského Giurgiulesti a rumunského Galati putuje náklad obilí do Černého moře přes kanál Sulina nebo rumunskou Constanci.

Dlouhodobě se ozývají hlasy, že by unie měla hledat další alternativní cesty. A to mnohem usilovněji. Litva proto navrhla zvýšení ukrajinského vývozu přes Polsko do baltských přístavů Klapeida a dalších přístavů v Estonsku a Litvě. Tyto přístavy mají roční kapacitu 25 milionů tun obilí. Mezi přístavy, které návrh zmiňuje, jsou i německé přístavy Hamburk a Rostock, Rotterdam v Nizozemsku, Rijeku v Chorvatsku, Terst v Itálii a Koper ve Slovinsku.

Železniční a silniční přeprava obilí skrze EU ale stojí nemalé peníze. Vyžaduje investice do infrastruktury. Dále jde o náklady na zvýšení kapacity. Jako problém se ukazuje také rozdíl v rozchodu kolejí v EU a na Ukrajině.

Vývoz obilí z Ukrajiny se stává složitějším i dražším

Například Rumunsko už investovalo do vyšší kapacity přístavu Konstance. Polsko investovalo zhruba 100 milionů eur [cca 2,4 mld. Kč] do zvýšení kapacity železnice a do nového pohraničního přechodu s Ukrajinou. Celkové investice, které si takzvané trasy solidarity vyžadují, se odhadují na jednu miliardu eur [cca 24 mld. Kč].

Brusel ale opakovaně varuje, že rozpočet na unijní infrastrukturu a solidární trasy je nedostatečný. Zatím dosahuje 250 milionů eur [cca 5,9 mld. Kč]. A odhadovaná miliarda eur je v nedohlednu. I kdyby se peníze přeci jen našly, jejich použití bude složité prosadit.

Zemědělci neprotestují jen v Rumunsku

S rozsáhlými protesty zemědělců se v uplynulém týdnu potýkalo také Německo, tamní farmáři se po celé zemi bouří proti škrtům v zemědělství a proti rušení daňového zvýhodnění nafty v zemědělství.

V Polsku zemědělci už od listopadu blokují hlavní hraniční přechod s Ukrajinou, stěžují si na “nekalou konkurenci” z její strany. Proti levné ukrajinské konkurenci protestovali také autodopravci z Maďarska a ze Slovenska, tedy dalších zemí, které sousedí s Ukrajinou a pociťují negativní dopady uvolnění podmínek pro ukrajinské dopravní firmy. A nespokojení jsou i čeští zemědělci.

„Není možné na zemědělce neustále klást nové požadavky a omezení, které jinde ve světě nejsou, otevírat trh bezcelním dovozům, a tak házet přes palubu místní zemědělce,“ uvedl minulý týden prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Za potíže zemědělců může Merkelová, tvrdí německá vláda

Ten se ostře vymezil i proti evropské zemědělské dotační politice. Nejlepší by bylo podle něj v celé Evropě začít od nuly. To znamená zrušit dotace, stejně jako pro zemědělce už nepochopitelnou celou unijní zemědělskou politiku. Podle tuzemských zemědělců se stala situace neúnosná. Po vzoru německých kolegů tak například dnes na Chomutovsku zemědělci pořádají protestní jízdu.

„Zemědělci donekonečna se sebou orat nenechají. Začněte hájit zájmy zemědělců ČR,“ vzkázal ministru zemědělství Markovi Výbornému [KDU-ČSL] jeden z jejích organizátorů.

–DNA/ČTK–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here