City of London uspěla v boji o pozici clearingového centra

86
clearingoveho_centra
Foto: Freepik.com

Bezmála osm let vzalo, než našli unijní politici s kolegy ze Spojeného království dohodu na tom, které finanční operace po brexitu zůstanou v Británii. Boj se vedl zejména o to, zda si City of London udrží pozici evropského clearingového centra.

Zápas, zda si City of London udrží pozici globálního clearingového centra i po brexitu, dominoval finanční politice od vystoupení Británie z EU. Tématu se věnuje v článku How the French helped Britain keep euro-clearing in Brexit surprise list Politico.

Nejtužší bitva mezi EU a Velkou Británií se sehrává o takzvané clearingové instituce. O převzetí jejich činnost usilovalo zejména Německo. Ale poté, kdy se Francie, podporovaná svými bankami, vyjádřila, že si i nadále přeje využívat britské clearingové instituce, část clearingových obchodů zůstane v Británii.

„Skutečnost není ani zdaleka tak růžová, ale je mnohem lepší, než jsme čekali poté, co k brexitu došlo,“ uvedl jeden z činitelů londýnské City.

Vzhledem k významu clearingových domů Brusel dočasně povolil unijním bankám využívat do června 2025 služby těch britských. Záměrem bylo využít tento čas k úplnému odstřihnutí Londýna. Podle dohody uzavřené bruselskými politiky by se ale i tak mohla přesunout z Velké Británie do Evropské unie podstatná část obchodů.

Již loni v září personál Evropské centrální banky [ECB] neoficiálně loboval u vlád, aby zajistily, že unijní banky z Londýna stáhnou 30 až 40 procent svých clearingových obchodů. V konečném znění smlouvy však půjde o mnohem menší část, takže o nějakém úspěchu nemůže být řeč.

Clearing: Řečiště finančního systému

Evropská jednička z hlediska clearingových obchodů je London clearing house [LCH] v Londýně. V eurozóně tyto transakce vypořádává burza Eurex ve Frankfurtu. Po odchodu Velké Británie z EU běží mezi oběma subjekty spor o to, která z těchto institucí má tyto transakce převážně provádět.

Takzvané úrokové swapy jsou finanční transakce, které využívají banky, investiční a penzijní fondy, pojišťovny a další finanční instituce. Jejich prostřednictvím se jistí proti nečekaným nákladům na půjčky v důsledku vývoje úrokových sazeb. Tyto swapy jsou „cleared“ prostřednictvím clearingových center.

„Clearing je strukturálně vítězem všeho obchodu,“ říká Christian Edelmann, výkonný partner pro Evropu v konzultantské firmě Oliver Wyman.

Polská burza otevře clearingové centrum pro střední Evropu

Clearingové domy hrají roli zprostředkovatele transakcí. Slouží jako jistá pojistka – pokud jedna ze stran selže, nenastane v ekonomice řetězová reakce jako v roce 2008, kdy vypukla finanční krize.

Využívání služeb clearingových domů začalo být po finanční krizi povinné, ale jejich význam se ukázal ještě před brexitem, když ECB tlačila věřitele v EU, aby své obchody denominované v euru, euro-clearing, vypořádávali v rámci EU. Nakonec ECB prohrála u soudu spor s Velkou Británií, ale po brexitu to bylo opět hlavní téma finanční politiky.

Francie vs. Německo

Podle listu Politico dominovala konečnému znění dohody unijních činitelů, právníků a vlád dvě témata. Tím prvním bylo, jak velké pravomoci by státy měly přenechat unijnímu regulátorovi a počet finančních operací, které by podle této dohody měly převzít unijní clearingové domy. Překvapením bylo, že dvěma soupeřícími stranami nebyla Británie a Evropská unie, ale Francie a Německo.

„Zatímco Paříž obvykle podporuje kroky, které vedou k posílení evropské politiky, k takzvané strategické autonomii, řečeno slovy Bruselu, když došlo na euro-clearing, byla to právě Francie, která podpořila smlouvu zvýhodňující Velkou Británii. Došlo tak k francouzskému ´volte-face,´ obratu o 180 stupňů,“ uvádí Politico.

Londýnská burza ztrácí na významu. Loni jí ubyly další firmy

Francie se rozhodla postavit za své banky. Podpořila jejich postoj, který znamenal, že by ztratily svůj mezinárodní obchod a čelily by vyšším nákladům, pokud by se euro-clearing přesunul do EU.

„Přesun euro-clearing do EU by znamenal vysoké náklady. Omezil by přístup evropských bank do britských clearingových domů a omezil by strategickou autonomii bank a jejich klientů,“ potvrzuje Perrine Herrenschmidt z International Swaps and Derivates Association.

Německo, na druhé straně, považuje odříznutí od LCH v Londýně za prospěšné. Clearing by se podle něj měl včlenit pod burzu Eurex, součást Deutsche Börse se sídlem ve Frankfurtu.

Politický nesoulad

Proč by Francie [ne]měla chtít, aby Německo získalo větší díl z finančního koláče? Přesun euro-clearingu do Frankfurtu by nejenom oslabilo francouzské banky, ale zhatilo by to francouzský sen o tom stát se nejdůležitějším unijním finančním centrem.

Přesun euro-clearingu do Frankfurtu by paradoxně znamenal, že EU bude mít nad operacemi horší dohled. A to ještě menší, než když se odehrávají v Londýně. Unijní tržní regulátor, European Securities and Markets Authority [ESMA], má totiž větší vliv na clearingové domy vně hranic unie. Avšak už nemá stejné pravomoci vůči těmto „domácím“ unijním institucím. Moc nad nimi by převzaly německé finanční instituce. A ESMA koneckonců sídlí v Paříži.

„Je zřejmé, že přesun clearingu do EU by byl zaplacený zvýšením nákladů. Současně by unijní úřady získaly možnost větší kontroly, ale věc komplikuje skutečnost, že na unijní úrovni nikdo není pověřený dozorem,“ upozorňuje Nicolas Verón ze think tanku Bruegel.

Brexit v plné parádě: Na hranicích s UK vládne dokonalý Kocourkov

Podle něj zatím nikdo neví, do jaké míry aktuální dohoda ovlivní podíl na celkovém objemu obchodů, který se přesune z Británie do EU. Avšak bude to jen zlomek aktivity odehrávající se v Londýně.

„Nemyslím si, že by EU měla spěchat na změnu současného stavu. Pro unii to nepředstavuje žádnou ztrátu. Pro Deutsche Börse ovšem ano,“ uvedl Verón.

Michal Achremenko

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here