Deficit státního rozpočtu skončil na konci února schodkem 119,7 miliardy korun. To je vůbec nejvyšší deficit za únor v novodobé historii ČR. Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] to vysvětlil i „tradičně výrazně deficitním únorovým hospodařením“ státu.
Výsledky hospodaření státního rozpočtu za únor ve středu [1.3.] zveřejnilo Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Doplnilo, že po očištění o příjmy z EU a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek státního rozpočtu 119,5 miliardy korun.
„Únorové hospodaření státního rozpočtu je tradičně výrazně deficitní. Letošní schodek rozpočtu navíc o desítky miliard prohloubily výplaty valorizovaných sociálních dávek ohroženým skupinám obyvatel, pomoc občanům a firmám s cenami energií či předfinancování sociálních služeb a projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Podle něj stále silnějším negativním faktorem jsou i bobtnající úroky ze starých dluhů. Nutno dodat, že vláda Petra Fialy [ODS] za dobu svého působení kumuluje dluhy nové. Přičemž tyto „nové dluhy“ jsou podstatně dražší z hlediska úroků než „staré dluhy“.
„V pozitivním smyslu pak deficit rozpočtu navýšily meziročně více než dvojnásobné investice do dopravní infrastruktury a programu Nová zelená úsporám,“ dodal ministr.
Podle analytika Komerční banky [KB] Jaromíra Gece schodek letošního státního rozpočtu „patrně znovu překročí 300 miliard korun“. To přesto, že vláda počítá se schodkem 295 miliard korun. Problém je, že vláda v letošním rozpočtu nepočítá s mnoha loni i letos jistými výdaji. K nim patří například mimořádná valorizace penzí, výchovné a další výdaje.
„Dynamiku daňových příjmů bude navíc v letošním roce oslabovat utlumený růst tuzemské ekonomiky,“ upozornil na to, jaký lze očekávat další vývoj na straně příjmů v letošním státním rozpočtu Jaromír Gec.
Vláda nemá příjmy na své výdaje
Ministr financí Stanjura přesto nepředpokládá, že by žádal o zvýšení deficitu letošního rozpočtu. Podle něj je rozpočet natolik robustní, že se do něj vejde i chystaná valorizace důchodů. Samozřejmě za podmínky, že vláda prosadí ponížení mimořádné valorizace penzí a provede změny u výchovného. Což se jeví jako velice pravděpodobné, protože koaliční poslanci navzdory odporu opozice ve středu [1.3.] odsouhlasili trvání stavu legislativní nouze pro schvalování sporné vládní novely o snížení červnového růstu důchodů.
Ministr financí podle mnohých ekonomů „tragické“ hospodaření státu, jak už bylo řečeno, vysvětlil desítkami miliard korun na podporu domácností, firem a předfinancováním sociálních služeb a projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Nikterak ale nezmínil náklady, které má vláda na válku na Ukrajině a zvládání uprchlické krize v Česku.
Zcela otevřeně ale přiznal, že státní rozpočet [rozuměj vláda, pozn. red.] „zatím nedokáže kompenzovat nové výdaje růstem dodatečných příjmů”.
„O to více potřebujeme napříč politickým spektrem seriózní debatu o úsporných opatřeních. A ne matení veřejnosti o nekonečných inflačních příjmech, o které se lakomá vláda nechce s lidmi podělit. Proto v průběhu jara představíme konsolidační balíček, kterým snížíme strukturální deficit nejméně o 70 mld. Kč,“ dodal ministr.
Příjmy státního rozpočtu v únoru podrobně
Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci února růstu 9,5 procenta [+21,4 mld. Kč].
- Výběr pojistného: +10,0 mld. Kč
- Inkaso DPH: +6,3 mld. Kč
- Daň z příjmů fyzických osob: +5,1 mld. Kč
- Daně z příjmů fyzických osob placené plátci: +3,7 mld. Kč / +24,9 %
Inkaso spotřebních daní [-8,3 %, -2,0 mld. Kč] zaznamenalo meziroční pokles u všech komodit kromě spotřební daně z piva.
Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků [-13,1 %, -1,1 mld. Kč]. U nich je podle MF ČR patrný přesun preferencí spotřebitelů k alternativním tabákovým výrobkům. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly na stejné úrovni jako loni.
Výdaje státního rozpočtu v únoru podrobně
Celkové výdaje státního rozpočtu v únoru meziročně vzrostly o 95,8 miliardy korun [+35,4 %]. Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů [+31,1 %, +81,9 mld. Kč]. Kapitálové výdaje [+202,8 %, +13,9 mld. Kč] zvýšily především transfery státním fondům.
Na objemově nejvýznamnějších sociální dávkách [+17,7 %, +21,7 mld. Kč] se nejvíce podílely výplaty důchodů [+19,0 %, +18,0 mld. Kč]. Do jejichž výše se promítla řádná valorizace o 4,7 procenta a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě.
Výchovné je drahé. Vláda hledá cesty, jak na penzistkách ušetřit
Z ostatních dávek se nejvíce zvýšily dávky pomoci:
- V hmotné nouzi [humanitární dávka pro uprchlíky z Ukrajiny]: +1,6 mld. Kč
- Příspěvek na bydlení: +1,3 mld. Kč
- Přídavky na dítě: +0,5 mld. Kč
Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům [+155,4 %, +18,8 mld. Kč] ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům. A podle MF ČR stouply i výdaje z důvodu zastropování cen energií [15,1 mld. Kč] a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích [3,0 mld. Kč].
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 16,3 miliardy korun. Meziroční nárůst o 11,4 miliardy korun souvisel především s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů. Jejich emisi MF ČR pozastavilo na konci roku 2021.
Chorvatsko nabízí dluhopisy lidem, v Česku je ticho po pěšině
Kapitálové výdaje vzrostly o 202,8 procenta [+13,9 mld. Kč]. Šlo především o transfery státním fondům. Ty zatím tvoří více než tři čtvrtiny všech investic ze státního rozpočtu. Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 11,2 miliardy korun a zajištění realizace programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy 4,0 miliardy korun. Výdaje zvedly i vyšší běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím [+113,2 %, +12,4 mld. Kč].
Jednou naše vláda zavede i daň ze vzduchu!!!!