Poslední údaje dokazují, že ve střední Evropě opět dochází k růstu inflace. V dubnu inflace rostla v Česku, Polsku i v Maďarsku. A například podle dat Eurostatu je česká harmonizovaná inflace aktuálně devátou nejvyšší v EU.
Analytici společnosti Allianz Trade nově shrnuli faktory, z nichž vyplývá, že inflace v regionu CEE dál poroste. Podle jejich prognózy celková hodnota spotřebitelské inflace za letošní rok v Česku dosáhne 3,7 procenta. Ještě vyšší bude podle nich v Polsku a v Maďarsku. V Polsku čekají průměrnou inflaci ve výši 4,6 procenta a v Maďarsku 4,8 procenta. Odvolávají se i na aktuální růst inflace v těchto zemích v dubnu. Inflace v nich stoupla na:
- Česko: 2,9 % z březnových 2 %.
- Polsko: 2,4 % z březnových 2 %.
- Maďarsko: 3,7 % z březnových 3,6 %.
V Polsku k růstu inflace přispělo znovuzavedení vyšší daně z přidané hodnoty. Vývoj spotřebitelských cen v Polsku i Česku ovlivnily vyšší ceny pohonných hmot a potravin. Analýza Allianz Trade nezahrnuje Slovensko, kde inflace v dubnu naopak klesla. Dosáhla tam tříletého minima 2,1 procenta. Tempo inflace zvolnila již patnáctým měsícem v řadě, v březnu činila 2,3 procenta.
Výhled inflace pro region CEE
„Do budoucna očekáváme, že se celková inflace v Česku, Polsku a Maďarsku do konce roku 2024 opět zvýší nad cílové hodnoty centrální banky. V roce 2025 by se měla inflace postupně zmírňovat a vracet se do horní poloviny cílových pásem. Výjimku představuje Rumunsko, kde by to mohlo trvat až do začátku roku 2026,“ tvrdí Dalibor Trojek, ředitel české pobočky Allianz Trade.
Výhled inflace ve střední a východní Evropě
[Zdroj: LSEG Datastream, národní statistiky, Allianz Research]
Podle něj růst inflace ovlivní monetární politiku jednotlivých států, která bude vzhledem k inflačnímu výhledu více opatrná. Centrální banky budou zřejmě udržovat reálné úrokové sazby v kladných hodnotách. Důležitou roli podle Allianz sehraje stále váhavá politika americké centrální banky. Ta ke snížení úrokových sazeb zatím nejenže nepřistoupila, ale i se oddaluje očekávaný termín, kdy k němu přistoupí. Což ovlivní postup evropské centrální banky.
„Kromě výše uvedeného očekávaného růstu inflace existuje ale mnoho dalších indikátorů pro obezřetnou měnovou politiku v regionu střední a východní Evropy v nadcházejících čtvrtletích,“ říká Trojek.
Ekonomika USA je v recesi, tvrdí Američané. Na vině je zdražování
Za příklad dává nejistotu ohledně cen ropy v důsledku krize na Blízkém východě, jakož i silný růst mezd a uvolněné fiskální politiky v Polsku, Maďarsku a například i v Rumunsku.
„V Česku jsou tyto obavy méně výrazné. Ukazatele ekonomické aktivity za první čtvrtletí navíc naznačují lepší vyhlídky růstu tažené domácí poptávkou, zejména v sektoru služeb. Což znamená, že v letošním roce může být zapotřebí méně měnových stimulů,“ vysvětluje.
Na druhé straně stále platí, že ČR patří mezi země s nejrychleji rostoucími náklady na bydlení, konkrétně nájemného a elektrické energie. A na čelních místech je ČR nadále v žebříčcích zdražování hotelových a restauračních služeb.
„Inflace se přestěhovala do služeb. Bohužel nic zatím nenaznačuje, že by se inflační tlaky ve službách výrazně zmírňovaly,” okomentoval trend hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Inflace skokově stoupla na 2,9 procenta. Zdražily hlavně potraviny
I podle něj se inflace udrží na vyšších úrovních i v nejbližších měsících. Není to podle něj sice žádná tragédie, avšak s ohledem na trendy některých významných položek si vývoj inflace zasluhuje zvýšenou pozornost.
Postup centrálních bank CEE
Analýza Allianz Trade očekává, že polská centrální banka, která cyklus uvolňování měnové politiky ve střední a východní Evropě zahájila loni v září a říjnu dvěma sníženími sazeb, ponechá svou základní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 5,75 procenta až do třetího čtvrtletí 2024. Až po něm bude následovat možné snížení o 25 bazických bodů ve čtvrtém čtvrtletí, kdy zřejmě skončí opětovný růst inflace.
Česko snížilo během posledních šesti měsíců svou základní úrokovou sazbu celkem o 175 bazických bodů. Analytici Allianz očekávají, že cyklus uvolňování zpomalí dalším kumulativním snížením o 100 bazických bodů na 4,25 % na konci roku 2024.
Výhled úrokových sazeb ve střední a východní Evropě
[Zdroj: Allianz Research]
Cyklus uvolňování měnové politiky v Maďarsku byl dosud nejrazantnější, když od října 2023 došlo k sedmi snížením sazeb o celkem 525 bazických bodů. Cyklus uvolňování se však již v dubnu zpomalil. Maďarská centrální banka aktuálně [25.5.] snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,25 procenta. Ke snížení základní sazby tak přikročila poosmé za sebou.
„V roce 2025 předpokládáme další mírné snižování sazeb v celém regionu, zhruba v souladu s klesající inflací, ale úrokové sazby budou na konci příštího roku pravděpodobně stále vyšší než před pandemií,“ uzavírá predikci Dalibor Trojek.
–DNA–
—
Aktualizace 10.6.: Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Maďarsku v květnu zrychlilo na 4,0 procenta z 3,7 procenta v předchozím měsíci. Inflace se tak zvýšila druhý měsíc za sebou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil maďarský statistický úřad.